Miyoko

Smrad, mokro, plíseň...nic, co bych chtěla, ale musela jsem v tom být. Ve smradlavé chatě, ve které je vlhko a plíseň snad na každém kousku dřeva, které už bylo dost letité.

,,Drahá. To už tak bývá zde, kde není nic než jen smradlavý močál." Arael se na mě usmála a já si všimla té nenávisti ke mně. Jako neměla důvod, ale mě nesnášel snad každý. A já to milovala. Pak si mě každý vážil a nikdo si na mě nic nezkusil.

Arael vytáhla z malé krabičky zrcadlo o velikosti jedné pěsti, ale jakmile ho položila na malý stolek, zvětšilo se a uvnitř se zjevila čistě bílá mlha. Jako by ukrývala všechna tajemství světa a zrcadlo znalo tajemství každého člověka, který ještě žil.

,,Zrcadlo milé. Ukaž dívkám slečnu, co vlasy má jak paprsky a dokáže mluvit se zvířaty." Mlha se na to začala pohybovat dokola a brzy nám zjevila příběh a život naší malé mršky.

Josie

Stále se mi nechtělo vydat se na cestu a při tom nechat Trice, Hope a Irmu někde samotné. Ale jak řekla Kaya. Určitě se vydají tam, kam míříme i my.

A kam, že to míříme?

Naše cesta vede k prvnímu strážci klíče k útočišti všech draků, co se dokázali skrýt před magií zlého čaroděje Okatona Samurakiho. A to ani nevíme nic o dalších dvou generálů kteří nám jsou určitě v patách.

,,Letíme Josie." Kaya se na mě podívala a bylo v jejích modrých očí znát strach, ale i odhodlání a touha letět odsud pryč.

,,Už jdu." Vzala jsem ještě svůj malý batůžek a nasedla na hřbet Stormyho. Bílého draka, který si s Kayou vytvořil velmi silné pouto. A já dokázala rozumět řeči draka, se kterým pouto nemám. Je to zvláštní a historka o tom, že bych byla princezna...to se mi nezdá. Má mysl by si to pamatovala. Život princezny v sousedním království.

'Pamatuj si, že i malá lež v sobě ukrývá mnoho pravdy. A to, že si myslíš, že nejsi princezna, protože si to tvá mysl nepamatuje, neznamená, že jí nejsi.'

,,Ty věříš tomu, že jsem tou ztracenou princeznou či co?" Stormy mě zaskočil slovy, která mi řekl. A že každá lež má v sobě jádro pravdy? Musím se o své minulost dozvědět více. A zjistit, jaký byl můj život před životem u ženy, která se mě ujala jako vlastní matka.

'Jen říkám, že by jsi neměla všechno hodit za hlavu a zjistit si informace o všem, co víš. Tím pak budeš mít jistotu, že něco na tom je pravdivé.'

,,Můj Stormy je opravdový gentleman," usmála se Kaya a pobídla svého draka o rychlejší let. Bylo to nádherné vidět přírodu z pohledu ptáků a draků. Jak vidí oni nás. Jako malé mravence či malé tečky, co se po zemi pohybují a něco dělají. Stromy nám nesahaly ani po kotníky a vítr mně a Kaye čechral vlasy, které vlály na všechny strany.

***

Lesy začaly po hodině letu řídnout a před námi se zjevila suchá pláň s lávou a zem pokryta černým popelem od sopky, která se nacházela na konci této oblasti.

,,Tady se nachází první strážce dračího útočiště?" Já i Kaya jsme cítily strach z toho, co nás mělo čekat. A pokud ten hrozný drak, který se mi zdál, je tak strašný, tak to bude opravdu těžké přesvědčit ho o předání klíče k místu, kde draci žijí poklidný život.

'Držte se! Poletím dolů k té sopce.' Stormy zrychlil ještě více a brzy letěl přímo k sopce, která vypadala, že každou chvíli exploduje.

Grace

Stopa magie sílila a já i s mojí parťačkou jsme věděly, že se blížíme k našemu cíli. A tím byla parta dětí, co dokázaly to, co nikdo jiný před nimi neudělal. Postavily se proti jejich králi, Okatonovi a jeho moci, která sahá do několika království.

,,Už mě to nebaví. Honit se přes den i přes noc za nějakými fagany, co se rozhodli zlobit. A ty dvě byly tak neschopné a nechaly je dokonce utéct."

,,Vím, jak se cítíš, Nikol. Ale tímto krokem máme šanci dokázat našemu pánu, že jsme lepší a zasloužíme si větší moc, než ty dvě husy." Už od mala jsem nesnášela děti a zvlášť ve věku, kdy prožívají tu svoji pubertu. Jako by nestačilo, jak dokážou rodičům nadělat problémů. Ještě do toho se postaví proti jejich vládci a vydají se hledat draky, kteří by mohli našeho pána porazit. Ale s tou partou dětí? Ha. To je spíše k smíchu taková představa.

V dáli se náhle ozval zvuk vytí mého věrného přítele z dětství a já letěla na svém drakovi k němu. Nikol mě následovala a brzy se dračí nohy setkaly se zemí a já tak mohla slézt a pořádně se protáhnout.

'Neříkej, že tě zase bolí záda?' Sombre mě ráda provokovala a já ji. A při tom jsme si byly tak blízcí, že Sombre mě nikdy nezradila a nezklamala. Byla mým věrným přítelem až do naší smrti.

,,A co jiného mě tak může bolet? Celé dny i noci létám na tvém hřbetě a připadám si už jako stará babka. A to mám být krásná žena, co ráda dělá všechno po svém." Sombre se jen uchechtla a dál to nekomentovala.

,,Kdy se vy dva přestanete hádat?" Nikol se nám pouze smála a její dračice...Blood byla stejná, jako její poutem určená jezdkyně. A vždycky je bavilo sledovat mě a moji Sombre, jak se každou chvíli debatíme o hloupých věcech.

,,Myslím si, že nikdy. Ale teď se musíme soustředit na náš cíl, i když ty víš, jak moc nadšená jsem, že?" Nikol přikývla a já zavolala svého vlčího přítele, který nám dává zprávy o tom, kde se náš cíl zrovna nachází.

Brzy přiběhl krásný šedočerný vlk, který nese jméno po slavném bojovníkovi, kdy zabil mnoho králů a vypálil mnoho vesnic.

,,Ahoj Ave. Tak kdepak jsou ta zlobivá děcka?" Aventurín se přiblížil a tlapou ukázal směr kudy máme jít. Jenže byl tu malý háček. Ave neukázal jeden směr, nýbrž dva.

,,A kudy se asi tak máme vydat?" Nečekala bych, že se rozdělí na dvě skupiny. Ale oba směry byly dost blízko sobě až to vypadalo jako by se snažili najít tu druhou skupinu.

,,Řekla bych, že ty dvě to posraly, jak jen mohly. Určitě po tom jejich útoku se rozdělily na dvě skupiny a teď se snaží spojit." Nikol uvažovala dobře. Vždycky jí to pálilo. Jen málo kdy svůj talent využila.

,,Zdá se, že nám to ty dvě pěkně zkomplikovaly."

Zdravím.

Tak je tu po X-letech další kapitola a tentokrát mám dobrou zprávu. Teď se budu věnovat pouze tomuto příběhu a budu se snažit vydávat častěji.

Snad se nezzlobíte, že to tak dlouho trvá, ale neměla jsem žádnou fantazii a jakýsi psací blog mě zastihl. Ale mezitím jsem psala nový příběh trilogie Vyvolení a díky němu už vím, jak náš příběh bude pokračovat.

Takže se těšte a u další kapitoly.

Love you all

Starry