Přípravy vrcholily. Vše už bylo téměř na svých místech. Služebné si dávaly záležet, aby své svěřenkyně upravily co nejlépe, aby na korunovaci nového krále vynikaly. Tmavovlasá dívka nechala své návrhářce volnou ruku. V tradicích a podobných věcech se Lucia přeci jen vyznala lépe, než sedmička. Ta stále dokola četla dopis, jež jí poslala její mladší sestra v den, kdy Pennerovi obdrželi pozvání na korunovaci. Nemohla tomu uvěřit. Její matka pozvání zdvořile odmítla, což zaskočilo nejen Kristin, ale i Rose, jež doufala, že zde svou starší sestru uvidí.

„Vaše maminka pro to měla jistě dobrý důvod.“

„Nejspíš,“ přisvědčila sedmička.

Nejstarší služebná jí podala šálek čaje.

„Jaký je?“

„Zelený, Kristin. Nicci jej přinesla předtím, než vám šla připravit koupel. Měl by být tak akorát teplý.“

Dívka poděkovala a přiblížila šálek k ústům. „Sabin, tohle nevypadá jako zelený čaj,“ zaváhala.

„Ukažte,“ služebná překvapeně zamrkala. „Máte pravdu. Vypadá to, že je s nějakým ovocem. Možná broskví, meruňkou nebo něčím takovým.“

„Mango...“ zamumlala tiše Kristin.

„S čím?“

„S mangem,“ řekla dívka o poznání hlasitěji.

„Jestli to vadí, nechám vám přinést jiný.“

„Jak v kuchyni vědí, co nám mají poslat k snídani? Z dotazníků?“

Služebná přikývla.

„Pak jistě vědí i to, jaké máme alergie.“

Sabin znovu přikývla.

„Jsem alergická na mango, Sabin. Naskáčou mi pupínky, oteče jazyk a brzy se začnu dusit,“ oznámila Kristin, jako kdyby o nic nešlo, ačkoli její srdce začínalo tlouct na poplach.

Blondýnka, jež se vrátila z koupelny, si zděšeně překryla ústa rukou. „Já... Já...“

„Nicci, ty za to nemůžeš,“ uklidňovala dívku okamžitě lady. „Prostě to jen vylijte,“ poručila.

Toho dne bylo v komnatách sedmičky dusno a hlavně plno. Sabin onen incident nezapomněla nahlásit Bastienovi, jež na rozdíl od Kristin nebyl toho názoru, že se někdo jen zapomněl podívat do její složky. Sama dívka tomu nevěřila, ale nechtěla zbytečně děsit své služebné ani prince. Už jednou jí o život usilovali a kdyby k tomu mělo dojít znovu, pravděpodobně by jí byl opět znemožněn vstup nejen na balkón, ale i na zahradu. Začínala se bát, že by se doopravdy stala kanárkem v zlaté kleci. O to ani v nejmenším nestála.

„Budu to muset nahlásit.“

Kristin si nabručeně odfrkla.

„Lady...“

„Žádné lady, Bastiene. O něco jsem tě žádala,“ připomněla muži.

„Nemůžu zatajit králi...“

„Ještě pořád to není král...“ zamumlala dívka.

Muž ovšem její poznámku ignoroval. „Nemůžu mu tajit, že jeden z hostů byl napaden.“

„Takže kdyby napadli třeba Kaly, taky bys za ním hned běžel s hlášením?“

„Kdo je Kaly?“

„Jedna z vybraných. Je hostem v zámku stejně, jako já.“

Nad tím Bastien pokroutil hlavou. „Můžete si říkat, co chcete, lady. Stejně za ním půjdu.“

„Fajn. Co kdybych prostě skočila z balkónu?“ založila si dívka ruce na hrudi.

„To by se vám nepovedlo. Jediný, čeho byste tím docílila, by byly zamčené dveře a myslím si, že oba dva moc dobře víme, že o tohle opravdu nestojíte.“

A bylo to. Dosáhl svého. Dívka po něm vrhla ještě jeden vražedný pohled, než se posadila na pohovku, nohu přehodila přes nohu a znuděně se začala probírat návrhy šatů na další měsíc.

_______________________________________

Strašně moc vám všem děkuji za podporu! 😁

Pro dnešek poslední 😇