Strach. Tíha. Touha utéct. To vše zahnala tmavovlasá dívka do pozadí. Po dlouhé době měla chvilku o samotě. Hleděla do zrcadla a přemýšlela nad vším, co se během jednoho roku událo. Stala se lady, našla si nové přátele a dva z nich ztratila. Došla až do konce. Někteří o ní pochybovali, jiní jí věřili. Míšenec, jež se nikdy neměl stát princeznou, se stal mnohem víc. Stala se symbolem, že i ten nejméně pravděpodobný jedinec, může dokázat ohromné věci.

„V pořádku?“ Ozval se za dívkou laskavý hlas, od nějž by nic takového ještě před dvěma měsíci nečekala.

Za tu dobu se toho odehrálo mnoho. Lorelay s Anthonym byli pryč. Po návratu ze svatební cesty pobyli v zámku krátce. Brzy odjeli jako doprovod princezny Rubie do její země, kde měli projednat mírovou smlouvu. Edit s Tylerem v sedmičce rekonstruovali domeček, v němž už nějaký ten čas bydleli, zatímco Edwin se přestěhoval přesně tak, jak své sestře svěřil před svatbou její přítelkyně. Rose zůstala v sedmičce s rodiči a mladšími sestrami, které si k sobě jednou za čas brala Monica. Zatímco se Kristin během toho roku obávala, že se její rodina rozpadne, zdálo se, že k sobě mají všichni najednou blíž. Byla ráda, že jsou její blízcí šťastní, ale i tak se ze začátku cítila v zámku osamělá. Hayley odjela poznávat ostatní země, zatímco Chelsea trávila většinu času v rodinném sídle svého strýce a tety. A královna matka byla ve vzdáleném vězení, kde měla dostatek času přemýšlet nad tím, co udělala špatně. Když Ange na svatbě Lorelay pronesla, že nakonec zde zůstanou jen ony dvě, nespletla se. A jak to často bývá, přesto, že se s někým nemáme v lásce, nakonec si prostě zbydeme. A tak se také stalo, že nyní princezna pocházející z první Oblasti, hleděla na dívku, kterou hrdě nazývala svou přítelkyní.

Pomalým krokem k ní přešla. Tmavovláska se na ní konečně otočila.

„Jsi nádherná,“ okomentovala její vzhled a sehla se, aby jí upravila ohrnutý lem šatů.

„Ange, to nemusíš. Nejsi moje služka. Tohle bych zvládla sama.“

„Ne, nejsem tvoje služka. Ale dělám to ráda, tak mě nech,“ mrkla na ní. „Ale vážně... Jsi v pořádku, Kiky?“

Ono oslovení donutilo dívku se pousmát. Jediný, kdo jí tak říkával, byl její nejstarší bratr. Časy se ovšem mění. Bylo příjemné zase to oslovení slyšet.

„Nikdy mi nebylo líp.“

„To, co se chystáš udělat... Děláš dobře.“

„Nechci vycouvat, Ange,“ ujistila ji Kristin. „Jen jsem přemýšlela nad tím, kolik mých blízkých tu nemůže být,“ povzdychla si.

„Myslíš na Lorelay s Anthonym?“

„A taky na Tylera s Edit a Monicu...“ odmlčela se. Opustila ji síla.

„A Bekki s Bastienem, že?“ pochopila jednička.

Tmavovláska přikývla. Bylo zvláštní, že i přes počáteční nenávist si k sobě tyhle dvě našly cestu. Nebyly stejné. Dokonce si ani nebyly moc podobné. Dokázaly se ovšem respektovat a to i přesto, že si prvně myslely, že je to nemožné.

„Byli by na tebe pyšní...“

Do salónku dolehla hudba z trůnního sálu.

„Je čas, vaše výsosti,“ uklonila se dívce, jež jí chytla za zápěstí. „Copak?“

„Tohle už nikdy nezkoušej,“ varovala ji Kristin. V jejích očích si byly rovny.

Ange pouze přikývla a opustila salónek, aby se připojila k Mattovi a dalším členům královské rodiny.

„Je čas,“ zopakovala si Kristin pro sebe slova jedničky a s hlubokým nádechem vyšla ze dveří.

Procházela chodbami, jež už znala nazpaměť. Tentokrát to bylo jiné, než když byla korunována princeznou. Nyní na ní přítomní pouze nehleděli. Nyní se jí klaněli. Kolem nich totiž neprocházela lady, jež se měla stát princeznou, ale princezna, která se během několika malá minut měla stát jejich královnou. Při vstupu do trůnního sálu se dívce do očí nahrnuly slzy. Naproti ní nestála pouze Ange s Elete, Rhysem, Alex, Willem a Chelsea. Naproti ní stála celá královská rodina. Hayley stála vedle své mladší sestry. Lorelay s Anthonym se na Kristin umívali ze svého místa, jež se nacházelo po boku Ange a Elliota, který držel jedničku za ruku, na níž se leskl snubní prstýnek. Dalším překvapením pro Kristin byla přítomnost celé její rodiny, včetně Tylera, Edit a Monici, jež měla těsně před porodem holčičky, kterou plánovala pojmenovat po své mladší sestře, budoucí královně.

Přítomnost Matthewa dokázala tmavovláska ignorovat jen několik vteřin. Jakmile její oči dopadly na jeho osobu, nedokázala se soustředit na nic jiného. Poklekla před schody, nad nimiž stál a odříkala slova, která si s Ange pečlivě nacvičivala, aby nebyla nervózní. Koruna, která stále ležela na místě, kam ji Kristin při Mattově korunovaci položila, odrážela slunění paprsky, jež do sálu proudily otevřeným oknem. Mladý král ji zvednul a opatrně ji posadil na hlavu dívky, kterou si nedávno vzal za ženu.

„Královnou od této chvíle až do smrti,“ přednesl hrdě.

Oříškové oči se upíraly do modrošedých, nacházejíce v nich tolik potřebnou podporu a lásku. „Královnou od této chvíle až do smrti,“ zopakovala dívka slova muže, jemuž před necelým měsícem přísahala v hlavním sále věrnost před zraky šlechty, královské rady a obou jejich rodin.

Ozvalo se klapání podpatků, jak ke královskému páru mířila dívka, oblečená v rudé róbě. Usmívala se na všechny přítomné, zatímco ukazováček levé ruky namáčela do zlaté misky, kterou jí nabídla Lorelay. Jediným pohybem nakreslila na čelo své starší sestry symbolický kruh, načež jí věnovala široký úsměv. Tmavovláska věděla, na co Rose myslí. Sama nad svými slovy přemýšlela. Myslela si, že to Rose byla hodna stát se princeznou. Že by byla lepší, než ona sama. Možná tomu tak skutečně bylo. Kristin nikdy nemohla být dobrou princeznou. Pro to se nenarodila. Nebylo jí to souzeno. Ona se měla stát královnou. Milující a především oddanou své zemi, svým lidem.

Přijala nabízenou ruku a elegantně se postavila. Ruku v ruce zamířila se svým manželem k trůnu, který jí jako právoplatné královně náležel.

„Dlouhý život koruně,“ slyšela pronést svou sestru těsně předtím, než po boku Matta usedla na trůn. Rose se otočila čelem ke královskému páru a jako věrná poddaná se hluboce uklonila.

„Dlouhý život královně!“ ozvalo se celým sálem.

Tmavovláska se nevěřícně usmála. Stále nemohla uvěřit tomu, jak moc se její život během jediného roku změnil. Bylo to přesně před rokem, kdy byly vyhlášeny výsledky Zápisu. Přesně před rokem tohle místo a jeho obyvatele nemohla vystát. A kde byla teď. Ke svému překvapení zde našla to, co ani netušila, že jí po celý život chybělo.

Někdy to, co jste hledali, nemusí totiž být tak úplně to, co jste čekali. Lásku můžete najít i v tom nejméně pravděpodobném člověku. A to je to, kvůli čemu se vyplatí žít. Kristin nebyla tou nejkrásnější dívkou v celé zemi. Když na to ale přišlo, byla tou nejkrásnější pro muže, jemuž nakonec patřilo její srdce a jí zase to jeho. A tak světu dokázala, že byla dostatečně krásná. Tak krásná, jak jen obyčejná dívka může být.

_______________________________________

A je to tu... Konec! 🙄

Možná jste zklamaní, možná to dopadlo přesně tak, jak jste si představovali.

Ať už je to jakkoli, doufám, že přes všechny chyby, nedostatky a čekání, se vám trilogie Dostatečně krásná líbila. Budu ráda, když si jí přečtěte znovu nebo ji doporučíte svým přátelům. 💞

Vážím si vaší podpory a doufám, že stejně jako hrdinové tohoto příběhu, najdete své štěstí. Dostatečně krásná není jen o Kristin, jakožto míšenci, jež je podceňovám. Je také o Karine, jež by se pro moc neštítila nechat zabít vlastního syna. O Rose, dívce, která vzhlížela ke své starší sestře. O Edit, jež nalezla lásku v muži, jehož by bez Zápisu možná nikdy nepoznala. O Lorelay, která se stala manželkou prince, o jehož srdce se mělo ucházet dalších dvacet šest dívek. O Ange, jenž nalezla věrného přítele v někom, o koho by kdysi nezavadila ani pohledem. Jsme lidé, děláme chyby. Možná občas opakujeme chyby našich rodičů, ale nejsme jimi. Můžeme jim být sebevíce podobní, ale máme svou vlastní cestu, jen v sobě musíme najít odvahu se po ní vydat.

Děkuji vám za vaše hlasy a především za komentáře, jež mi mnohdy zvednou náladu a pohání mě dál. Jen díky vám se Dostatečně krásná stala tím, čím je nyní. A já vám za to jsem moc vděčná. 💞💞

Tak nějak už nevím, co psát, a tak jen dodám, že budu ráda, pokud mě budete sledovat a přečtete si další mé příběhy. 📖

(Pokud by někdo měl nějaké otázky k příběhu, stačí napsat do komentářů a já vám ráda odpovím.)

Ještě jednou vám děkuji❣️

💋🤗💖