Královské oslavy bývají vždy ve velkolepém stylu. Lidé častokrát zapomínají s přibývajícím množstvím alkoholu v krvi na etiketu. Pravidla však stále zůstávají stejná. Mladé dívky, jež nepatří ke dvoru a nemají titul, musí nosit krátké šaty, zatímco lady jež opustily dvůr, šaty dlouhé, ale jednodušší než ty, jež žijí pod přímým dohledem královské rodiny. Rose ani Edit to ovšem nevadilo. Kristinina mladší sestra dokonce pronesla, že na rozdíl od ostatních může alespoň ukazovat nohy. Na to její sestra neměla co říct. Když na zámek přijela, stýskalo se jí po kraťasech, džínách, tričkách a tílkách. Toužila po botaskách a teniskách. V tuto chvíli jí to zas až tolik netrápilo. Její mysl zaměstnávalo tolik mnohem důležitějších věcí, že neměla čas myslet na to, že v kalhotách by se jí spěchalo po zámku pohodlněji. Nyní na sobě měla tmavě zelenou róbu s výšivkami na prsou a spadlých rukávkách. Zvlněné vlasy rozpuštěné, jediný pramínek stažený v zadu a sepnutý stříbrnou sponou. Na krku se vyjímal překrásný řetízek, jež dostala od korunního prince, nyní již krále.

Přála si každou volnou chvíli strávit se svou sestrou, ale zatím jí to nebylo umožněno. Momentálně byla nucena snášet společnost dcer důležitých šlechticů.

„Moje maminka kdysi trávila spoustu času s princem. Pak přišel ten Zápis a oni se odcizili. Tohle přeci není fér.“

Kristin měla co dělat, aby neprotočila očima.

„Omlouvám se vám, lady Kristin. Nedošlo mi, že...“

„Nic se nestalo, lady Hannah. Ne všichni jsou Zápisu nakloněni,“ usmála se dívka.

„Je to ale velká příležitost, že? Pro dívku jako jste vy. Když uvážíte všechny ty možnosti, které se vám tím otevřely...“

Tmavovláska se zakuckala šampaňským.

„Dámy.“

Kristin úlevně zavřela oči. Tento hlas byl pro ní vysvobozením.

„Pokud dovolíte, rád bych si lady Kristin výpůjčil.“ Princi se neodporuje. To je známá věc. Proto se tmavovláska zavěsila do světlovláskova rámě a nechala se jím odvést o kousek dál.

„Děkuji,“ vydechla Kristin, které se ulevilo, že už se nemusela nadále pokoušet o neutrální výraz.

„Nemáte za co. Přítomnost tak vznešených dam vám očividně nedělá dobře,“ zasmál se tluměne Anthony.

„Očividně,“ uznala dívka. Chtěla ještě něco dodat, ale když si všimla nepřítomného výrazu na princově tváři, nic neřekla.

Pouze následovala princův pohled, jež spočíval na skupince dívek, které si v hloučku povídaly. První z nich na sobě měla světle zelené šaty, v nichž vypadala jako víla. Nahoře obepnuté, dole volné. Vlasy rovné, dokonale rozčesané, na tváři nadřazený výraz. Ange. Pojmenovala ji Kris v duchu. Následovala její sestra v podobných šatech modré barvy, dvojčata z dvojky, Edit, jež pohledem neustále kontrolovala Rose, která stála po jejím boku. Starší sedmička na sobě měla dlouhé šaty, jež přecházely od tmavě modré az po světlou, jež neměla daleko od bílé. Rose měla model ve fialovorůžové barvě, zdoben vystouplými výšivkami. Skupinku uzavírala Lorelay ve světle zelené barvě. Korzet posetý kamínky, jež se sem tam leskly i na sukni. Vypadala úchvatně. Všechny vypadaly úžasně. Z přemítání o tom, která z dívek upoutala princovu pozornost, ji vyrušila první píseň večera.

Tradice jsou tradice a jako takové se musí dodržovat. Proto přítomní vytvořili kruh kolem mladého krále, jež pohledem vyhledal dívku, která si získala jeho srdce. Už na první pohled se od ostatních lišila. V jejích očích se odrážela pravda, jíž se většina lidí bála vyslovit nahlas. Ona ne. Právě tím byla tak výjimečná. Svou odvahou, tvrdohlavostí, drzostí a šarmem, jež se nedal přehlédnout. Nebyla dokonalá. Nehodila se pro lež, intriky a tím pádem ani pro život u dvora. Přesto ale dokázala okouzlit spoustu můžu a ukradnout jim srdce. A právě ji si Matthew vybral pro první tanec toho večera. Natáhl k ní ruku, což přítomné ženy odměnily chichotáním nebo zalapáním po dechu. Tmavovláska znervózněla, ale přesto ho chytila za ruku a nechala se odvést do středu kruhu. Jednu svou ruku položila na jeho rameno, zatímco on svou na její pas. Prsty druhé ruky si propletl s jejími. A pak to přišlo. První krok a po něm další. Kristin nebyla tou nejlepší tanečnicí pod sluncem, ale kroky znala. Matthew ji dokonale vedl. Byl jí oporou, po níž toužila. Oporou, kterou chtěla ve svém životě. Co víc, ona ji potřebovala. Chtěla se cítit ctěná, opatrovaná a milovaná. A přesně tak se cítila v přítomnosti muže, o jehož srdce se už brzy měla sehrát krutá bitva.

_______________________________________

Ange:

Rose:

Edit:

Lorelay:

Kristin: