,, Žiji ode dne ke dni,
přecházím ode zdi ke zdi.
Pohlcen prázdnotou,
obklopen tisíci falešnými tvářemi, já hledám tu tvou.

- leč stejně falešnou..."

...

~ Všem, kdo v každém světle dokáže vidět již pouze tmu...

...

, Dokud Slunce nezapadne' je jen další knihou z mnoha, jež možná nikdy ani nedojdou svého konce.

Tahle kniha mi za dob jejího psaní dost přirostla k srdci a tvoření každé jednotlivé postavy jsem si moc užívala, neboť každá z nich tak trochu odráží duši tohoto psychicky narušeného člověka s rozdvojenou osobností...Co víc ještě říct? ...snažila jsem se, aby tato kniha nebyla jen sto stran blábolů, ale aby také nesla nějaký vzkaz. Nicméně, jako spisovatel nemám zdaleka takové dovednosti, aby se něco takového dalo uskutečnit :/ Čili předem tleskám tomu, komu se podaří přečíst a následně pochopit toto "dílo".
Vznikla - stejně jako snad všechny předchozí - za jednoduchými účely, a to jest vypsat své trápení, utéct od reality a na chvíli sám sobě dodat pocit důležitosti, že poprvé v životě něco tvoříš, namísto abys něco jiného ničil.
Nicméně přeci jen je tato kniha něčím odlišná, neboť jsem po dlouhé době opět vybočila ze zajetých kolejí a rozhodla se zkusit nějaký jiný žánr.
Předem však upozorňuji, že vzhledem k mým nedostatečným zkušenostem, to bude spíše jakási kříženina Steampunku a fantasy - přičemž mám obavy, že fantasy bude jako vždy převládat.
I tak však doufám, že se této knize podaří oslovit alespoň jednoho čtenáře...
Budu moc vděčná když kouknete a použijete to kouzelné tlačítko, jímž mi můžete zanechat komentář, nebo pošlete zpětnou vazbu přes soukromé zprávy <3

- Ash, jako vždy s věrným Sieghem za zády.

/Začátek psaní: 30. Září 2022