55.
,,Co s Potterem děláte po těch všech nocích zavření sami u vás v pracovně?"zajímal se Snape.
Byla už noc a on i Brumbál se procházeli pro bradavických pozemcích.Nic nenasvědčovalo tomu, že by v okolí byl i někdo jiný, kromě jich dvou.
,,Oba víme, že můj čas je omezený,"začal Brumbál. ,,a proto musím Harrymu předat důležité informace."
,,Takže jemu poskytnete vše potřebné, klukovi, který je pouze průměrný kouzelník a nezvládá nitroobranu?Proč má vaši důvěru a já ne?"
,,Tohle není otázka důvěry."zakroutil Brumbál hlavou. ,,Musím Harrymu poskytnout všechny informace proto, aby věděl všechno až... to bude chtít všechno s Voldemortem ukončit."řekl a na chvíli se odmlčel.
,,Má vaši důvěru zatímco já ji nemám."trval Snape na svém.
Na chvíli to vypadalo, že si rozmyslel něco říct, ale pak stejně promluvil:
,,Víte, Severusi, nejsem si jistý, jestli jsem jen já ten, který podle vašich slov, nedůvěřuje."pronesl, což Snapea vyvedlo z míry.Neměl tušení o čem ředitel mluví, i když... tušil.
,,Co tím myslíte?Kvůli vám, vašemu rozkazu, jsem denně u Pána zla a splňuji jeho požadavky nebo mu podávám informace."
,,To vskutku a vedete si při tom báječně.Nemyslete si, že nevím jakému nebezpečí se vystavujete, ale přesto mi pořád nejde do hlavy proč, když jste za mnou tenkrát přišel s prosbou o ochranu Lily Evansové, jste se mi nezmínil o detailech vašeho rozhodnutí zradit Voldemorta?Vždyť nešlo pouze o ni, nemám pravdu?"
Snape zůstal na Brumbála chvíli překvapeně zírat, netušil, jak se o tom dozvěděl, když to neví téměř nikdo, i když je to Brumbál a ten ví snad všechno, takže to nebylo zas až tak překvapující.
Nebyl schopen slova a začínalo ho štvát, jak se Brumbál začíná potutelně usmívat, to ho dohánělo přímo k šílenství.
,,Přijdte v deset do mého kabinetu a přestanete si stěžovat, že ve vás nemám důvěru."a s těmito slovy ho Brumbál nechal stát nedaleko Hagridovy hájenky a Zapovězého lesa samotného.
,,O čem přemýšlíš?"z myšlenek ho vyrušil hlas jeho milované přítelkyně.
Ani si nevšiml, že sem přišla.Byla u něj v ředitelně, dostala se tam pravděpodobně krbem.Nebylo ale dobré, aby tu byla, mohl sem kdokoli přijít.
,,O Brumbálovi a o tom, co mi řekl, než... se to stalo."odpověděl Severus.
,,Aha a co ti říkal?Teda jestli se můžu zeptat."
,,Není snad nic o čem bys nevěděla."
,,Notak nevěděla jsem o tom, že po tobě Brumbál chtěl, abys ho zabil, takže mi asi všechno neříkáš.Ale to je v pořádku, nemusím vědět o všem."
Severus na ni hleděl, chvíli nic neříkal, ale pak se zeptal: ,,Děje se něco neodkladného, že jsi přišla... sem?"
Neříkal to nijak zle, jak obvykle napomínal své studenty.Tohle bylo opravdu starostlivé, protože jí vysloveně říkal, že bude lepší, když se budou potkávat na neutrálních místech, klidně u ní doma, ale hlavně ne na Tkalcovské ulici nebo přímo tady v Bradavicích.
Obrovskou rychlostí se dostala k němu a se slzami se mu vrhla do náruče.
,,C-caitlin..."vydala ze sebe po chvíli a pohlédla na něj uslzenýma očima.
,,Je pryč."dodala.
,,Vždyť je v Bradavicích."nechápal Severus, ale po tom, co se po jeho slovech Lily rozplakala ještě víc mu došlo, že je něco opravdu špatně.Něco, o čem ještě neví.
,,Už ne, Severusi!"nepřestávala naříkat Lily. ,,Napsala mi dopis, abych se o ni nestrachovala, že už v Bradavicích nemůže dál být, a že se pokusí najít Harryho.Vůbec nevím, kde by mohla být, natož jak by ho mohla najít.Co když ji chytí?"
,,Lily,"donutil ji Severus, aby se na něj podívala. ,,věř mi, ona to zvládne."
,,Jak si tím můžeš být tak jistý?Doteď sis myslel, že zůstala ve škole!Ani profesoři si toho zatím nevšimli!"
,,Je to jen pár dní?Jsem si jistý, že až nebude chodit vůbec na hodiny, tak si toho všimnou a pak -"
,,By mohl nastat problém."doplnila ho vyděšeně Lily.
,,Myslím, že ji za to nikdo neztrestá.Ale pokud si chceš být jistá, že jsou v pořádku, tak pojď se mnou."pobídl ji a když přikývla, zničehonic vytáhl cosi za Brumbálovým obrazem a došel zpět k ní.
,,Přemístíme se, ale musíš to brát jako tajnou misy.Ať už uvidíš cokoli, ať už budeš chtít udělat cokoli, musíš zůstat potichu a držet se mě."informoval ji, než je přemístil neznámo kam, do nějakého lesa.
Lily se ale nemohla zbavit zeptat se, kde přesně jsou, ale dělala to, co jí řekl Severus a nemluvila.
Stáli v lese, kde se zdálo, že není živé duše, jen malé zledovatělé jezírko.
Se zahlazováním stop ve sněhu došli přímo k jezírku a Lily tiše sledovala, jak Severus vytváří v ledu díru a pak z hábitu vytahuje meč, Meč Godrika Nebelvíra.
V té chvíli měla Lily nutkání se zeptat proč to dělá, ale neudělala to.Jen tam tiše stála a jakmile byl Severus hotov, obezřetně ji zavedl za strom nedaleko onoho jezírka.
Čarodějka ještě stále nechápala, co tu dělají, ale ohromeně sledovala Severusovu hůlku, ze které vytrysklo světle modré téměř bílé světlo a sformulovalo se do podoby laně, přesně do té podoby Patrona, jakého měla i ona.Ta ale zmizela ve tmě.
Po dlouhých minutách se vrátila, ale byla doprovázena těžkými kroky.
Lehkými kroky došla až k jezírku, kde zůstala stát.
Až v tu chvíli si Lily dala ruce před ústa, aby nevykřikla radostí, že vidí svého syna, přitiskla se ke kouzelníkovi a uchopila ho pevně za ruku, jak byla šťastná.Byla neskutečně moc vděčná Severusovi, že ji sem vzal.
V tu chvíli si, když ho tam tak viděla v tom všem oblečení, nemohla si Lily pomoct, aby v něm neviděla Jamese, i když už možná o něco starší a unavenější.
Nemohla ale nic dělat s tím, aby ji netekly slzy, když sledovala, jak její syn odhodlaně se svléká a míří do vody, ze které se až podezřele dlouho nevynořoval.
Teď už měla opravdu nutkání zasáhnout, přestože Severusovi slíbila to, co slíbila.Kdyby věděla, co má v plánu, nedovolila by mu to.
Zdálo se ale, že teď už i on znejistěl.
Lily malinko překvapeně vydechla, když ucítila jak se stiskl jejího partnera povoluje a on se chystá vyjít zpoza stromu.
Znenadání se tam ale objevili další dvě postavy.Chlapec s pomocí mladé zrzavovlasé čarodějky ho vytáhl z vody
Lily už přes slzy téměř nic neviděla.
Neskutečně ji bolel pohled na své dvě děti a jejich kamaráda, jak jsou všichni mokří, takže asi i zmrzlí a určitě i zmožení z této situace, kdy Harry pravděpodobně málem zemřel.
Bylo to ale poslední, co Lily viděla, dokud nestála opět v ředitelně.
,,Lily!"oslovil ji Severus přísně, ale zároveň starostlivě.
,,Lily!"
Začala mu věnovat pozornost, až když ucítila jeho ruku na své tváři.
,,Proč jsi mi to udělal?"pohlédla na něj nepřestavajíc mít uslzené oči.
,,Donutil jsi mě sledovat... to všechno!"
,,Víš přece, že to jinak nešlo.Kdyby ale nastaly problémy, byli jsme tam a Potterovi bychom pomohli.Nic se nestalo.Udělal jsem maximum, mám spoustu práce a tohle byla jen maličkost jakou jsme mu mohli pomoct.Můžeš se snažit dávat na Pottera s Caitlin a těma dalšíma děckama pozor, ale to nejdůležitější zůstává na nich."
,,Mám o ně jen strach, nic víc!"vzlykla Lily a zničehonic se natiskla pevně na Severuse až ho to překvapilo, ale obmotal okolo ní ruce a políbil do vlasů.
,,Mám jít s tebou na chvíli domů?"
,,A co když po tobě bude někdo něco chtít?"
,,Tak bude mít smůlu."řekl prostě.
Lily se pousmála, přikývla a pomocí letaxového krbu se oba dostali k ní domů.
Byla až překvapená, když s ní Severus zůstal až do večera a i přes noc, když jak sám říkal, měl spoustu práce, ale nestěžovala.I když to možná byla jen ukradená chvilka, i tak to pro ni hodně znamenalo.
Aspoň chvíli měla pocit, že je okolní svět v pořádku.
|•1272 slov•|
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top