,,Co myslíš?Mám si vzít ty červené šaty nebo ty zelené?Anebo ty černé?"radila se Caitlin se svojí kamarádkou.Křiklanův večírek se už pomalu blížil, i když do něj zbývalo teprve pár dnů, ale i tak chtěla mít všechno nachystané už předem.
,,Ty černý jsou hezký,"řekla Ginny.
,,Tak jo, vezmu si tyhle."souhlasila Caitlin.

,,Ach, já ti tak závidím, že už víš, co si na ten večírek vezmeš.Půjdeš tam, ne?"
,,Jo, půjdu a bude tam prý i Hermiona."
,,Hermiona?"zeptala se překvapeně Caitlin.
,,No... čekala jsem, že ji Křiklan pozve.Je chytrá a taky i milá, ale nezmínila se mi o ničem."nechápala Caitlin.
,,Třeba na to zapomněla,"pokrčila rameny Ginny.

,,A s kým vlastně půjde?Ty jdeš myslím s Deanem, já jsem se ptala Nevilla a ten souhlasil, ale zajímalo by mě s kým tam bude Hermiona.Myslíš, že by vzala Rona?"
,,To nevím, pořád se ještě hádají a neusmířili se.Navíc víš přece, že je Ron teď s Levandulí, což jí asi musí být líto, když o něj má zájem."
,,I mě jí je líto, ale kdyby nečekala a řekla mu to, tak by třeba teď byla s ním ona a ne Levandule.Ron vypadá, že to s ní myslí vážně, i když ho teď začíná dost štvát, jak je na něm pořád nalepená, co jsem slyšela od Harryho."řekla Caitlin a zkusila si obléct černé šaty pod kolena s krajkami na horní části šatů.Byly jednoduché, ale přesto krásné.

,,Tak co myslíš?"zajímala se Caitlin, když si je oblékla.
,,Vezmi si je, jsou krásné."prohlásila Ginny a Caitlin se usmála.
,,Dobře, díky, že jsi mi pomohla.Sama bych se rozhodovala hodiny, které šaty si vzít."řekla a převlékla se zase zpátky do školního oblečení.

,,A co vlastně ty a Dean?Když spolu jdete na ten večírek, tak počítám, že už je to zase dobrý."
,,No, abych pravdu řekla... -"
,,Počkej, zase ti nějak ublížil?Něco ti řekl nebo tak?"
,,Ne, ale už se hádáme čím dál tím častěji.Divím se, že vůbec souhlasil, že se mnou půjde jako doprovod, i když to ještě neznamená, že mi nakonec neřekne, že nepůjde."
,,Aw, Ginn,"přitáhla si ji Caitlin k sobě do objetí.
,,Cait, já už nevím, co mám dělat."vzlykla Ginny.

Už to v sobě dusila moc dlouho.Caitlin se ji ale nesnažila utěšovat slovíčky, že to bude dobré, protože obě věděli, že nebude, pokud se nepřestanou pořád hádat.

,,A j-ještě jsi mi ne-neřekla c-co tvé pátrání po otci."vydala ze sebe mezi vzlyky Ginny.
,,Je správná doba se teď o tom bavit?"
,,Je, chci myslet na něco jiného, než jen na své problémy, tak povídej."už se uklidnila Ginny, setřela si slzy z tváře a začala poslouchat svou kamarádku.

,,No, abych pravdu řekla, moc jsem se neposunula.Místo toho hledám s Herminou v knihovně něco, co by nám pomohlo zjistit, kdo je Princ dvojí krve.Chvíli jsem přemýšlela jestli bych tam nemohla najít i něco o tátovi, ale pak mi došlo, že asi ani ne.Moje máma je z mudlovské rodiny a pokud je i můj otec mudla, nic nedohledám.Možná jedině kdyby byl kouzelník, ale to si můžu jen myslet.
Navíc Harry ještě ke všemu se pořád drží té vidiny Malfoye jako smrtijeda.
Jako je pravda, že Malfoy už nešikanuje prváky a chová se jinak, ale myslet si, že je to proto, že má jiné věci na práci jako je Voldemort mi přijde až moc ujetý."

,,Co ty víš?Může to být pravda.Chci říct, jeho rodina je čistokrevná, bohatá a víme, že jeho otec je smrtijed.Proč by nemohl být i jeho syn?"zauvažovala Ginny.
,,Jsi jako Harry!"zaúpěla Caitlin. ,,Já chápu, že ho nemůžeš pustit z hlavy, ale opravdu pochybuju, že by On přijal mezi své stoupence šestnáctiletého kluka, i když je to Malfoy."prohlásila Caitlin a ignorovala naštvaný pohled své kamarádky, když se zmínila o svém bratrovi.

,,Pokud by to byla pravda, musel by k tomu mít nějaký důvod.Potřeboval by v Bradavicích dalšího špeha nebo něco takového."dodala, sedla si na svou postel a pohladila Mimi, která zapředla.
,,A jak můžeme vědět, že mu nejde právě o tohle?"
,,Nemyslím si, že by Ty víš kdo takhle riskovat.Malfoy by se mohl kdykoli prozradit a už by mu pak nemohl pomáhat.Pokud má Harry čirou náhodou pravdu, musí v tom být něco jiného."řekla Caitlin.

O pár hodin později Caitlin procházela chodbou a v rukou držela několik svých učebnic.Nevšimla si ale, že proti ní jde někdo další, a tak se tak stalo, že jí spadly knihy z rukou, když do té osoby omylem vrazila.
,,Moc se omlouvám!"vyhrkla okamžitě a začal si sbírat své věci ze země.Ona osoba se však taky sklonila a potichu jí začala pomáhat.
,,Díky,"převzala si knihu, ale když se podívala do tváře onomu člověku, dech se jí na chvíli zastavil.

Před ní klečel Draco Malfoy a... opravdu jí podal knihu!?Takhle to říct znělo dost komicky, kdyby jste ale nevěděli, že Malfoy snad nikdy nikomu nepomohl.Za normálních okolností by se jí vysmál, že se nedívá na cestu, urazil by ji a pokračoval dál.To ale neudělal.Oba se zvedli a až teď si Caitlin mohla pořádně prohlédnout jeho tvář.

Doopravdy vypadal jinak, ne tak povrchně jako vždycky.Jeho tvář byla povadlá, jakoby probděl spousty nocí, a jeho pleť byla bledší než kdy jindy.Zajímalo ji jestli si těchto změn, kromě chování, vůbec někdo všiml, protože tohle rozhodně nebyl Draco Malfoy, kterého všichni znali.
Něco se s ním doopravdy dělo a Harry možná nebyl tak daleko od pravdy, problesklo Caitlin hlavou.
Dřív než stihla něco dalšího říct, Malfoy už odcházel.

,,Počkej, Malfoyi!"slyšela pak najednou svůj vlastní hlas jak na něj volá.
Otočil se a opět tu byl na scéně ta stránka Draca Malfoye, která všemi opovrhovala.
,,Co chceš, Evansová!"vyštěkl.
,,Fajn, tak už asi nic, když po mě takhle řveš!Vidím, že ses nezměnil."odsekla Caitlin, prošla těsně okolo něj s knihami v rukou a odešla tak rychle až za ní její zrzavé vlasy vlály.
Co ji to napadlo ho zastavovat!nadávala na sebe v duchu, když mířila do knihovny.Byla na sebe tak naštvaná, že ji napadlo, že by se Malfoy změnil, až zrychlovala krok, div že neběžela.

Dorazila ke školní knihovně, vrátila knihy, které musela vrátit, našla si nové, které si vypůjčila a zase se měla v úmyslu vrátit na kolej.Jenže to by v půlce cesty nemohla narazit na ubrečenou Ginny Weasleyovou, která seděla na schodech.

,,Ginn, co se stalo?"strachovala se, když si sedala vedle ní na schody.
,,D-dean,"vzlykla Ginny. ,,rozešel se se mnou."
,,To mě mrzí,"přitáhla si ji, už snad za tento den stého, objetí a nechala svou kamarádku, aby jí smáčela oblečení.
Vypadala upřímně hrozně.Pod očima měla rozteklou řasenku a zarudlé oči od pláče.
,,Ale je to blb, když si neváží toho, co měl."řekla Caitlin a nepřestávala Ginny konejšivě objímat.
V tuhle chvíli Caitlin tolik zatoužila Deanovi něco říct nebo mu dát aspoň facku, za to jak se kvůli němu Ginny tak dlouho trápila, ale měla ho až moc ráda na to, aby se s ním rozešla.

Byla ochotná i Deanovi dát přes hubu jako Hermiona ve třetím ročníku Malfoyovi, kdyby si to Ginny přála.Přesto ale s Ginny zůstala na těch schodech dokud nepřestala vzlykat.A že to netrvalo žádnou chvilku.

|•1193 slov•|