46.

Lily byla sama doma bez dětí, které byly v Bradavicích, už nějaké ty měsíce a už ji to začínalo unavovat.
Každý den se z práce vracet do prázdného domu, kde ji nikdo nepřivítá ani se nezeptá jaký měla den.Sice se občas potkávala s Weasleyovými a teď dokonce i začínala opět navazovat přátelství s Mary Prewettovou, kterou potkala náhodou na Příčné ulici, jenže jí to pořád nenahrazovalo Caitlin s Harrym a Severuse, který, jako každý rok, učil znovu v Bradavicích.
A když už byla zmínka o Severusi Snapeovi, s ním si od konce prázdnin ještě nepromluvila.Naposledy ho viděla v jeho obývacím pokoji ráno po jejich společně strávené noci, kdy se z jeho domu přemístila do toho svého.
Nenapsala si s ním jediný dopis, tak se to rozhodla napravit.

Napsala Severusovi, aby se sešli v Prasinkách, a tak teď seděla U Tří košťat a čekala u stolu s dvěma hrnky máslového ležáku, protože ten jednoduše nešlo odmítnout, i kdyby se cokoli stalo.Pravdou ale bylo, že ani nevěděla jestli přijde.Buď měl spoustu práce nebo se rozhodl, že na konci prázdnin udělal chybu a neodpověděl jí záměrně.

Ale byly to zbytečné obavy, neboť se za pět minut objevila ve dveřích hostince postava zahalená celá v černém, nebylo jí vidět ani do obličeje, ale přesto se rozhlédla po místnosti a pak si to zamířila k ní.

,,Ahoj,"Lily se usmála, když zase po měsících slyšela jeho hluboký hlas.
Doteď ani nevěděla jak moc jí chyběl, dokud ho tady zase neviděla.
,,Ahoj,"pozdravila ho nazpět a posunula k němu hrnek s máslovým ležákem zatímco si sedal na židli.
,,Proč si to nesundáš?Máš strach, aby nás někdo neviděl spolu nebo tolik miluješ své pláště, že se jich nejseš ochotný vzdát?"zeptala se s úšklebkem.Nemyslela to nijak zle, spíš se tomu jen usmívala.

,,Chápu, že nejsem zrovna dobrá společnost, ale byla jsi to vždycky ty, kdo se bál, že by náhodou musel něco vysvětlovat."řekl klidně jakoby ho to ani nebralo.
,,To ano, spoustu lidí ti pořád ještě nevěří a někteří ani neví, že se známe, takže nechci pokoušet štěstěnu, to je celé.A taky kvůli dětem.Když už Harry ví to o nás a Caitlin, nechci ho zbytečně vyprovokovat."
,,To by ovšem byla tragédie."odfrkl si Severus.Lily po něm hodila naštvaný pohled, ale vysvětlila mu proč má z toho takový strach, že by je Harry viděl.

,,Oba se nemáte příliš v lásce, to je jeden důvod, který ti musí být jasný, a pokud by se náhodou kvůli něčemu naštval, hrozilo by, že to vyzradí Caitlin a to nechci.Chci jí o tobě sama až... na to budeme obě připravené.
Taky jsme zrovna v hostinci, kam může přijít s přáteli, když teď studenti mají povolený vstup do Prasinek."vysvětlila.Severus jen přikývl.

,,O čem jsi chtěla mluvit, že jsme se tu sešli?"šel rovnou k věci jakoby mu bylo celkem ukradené, že tu před ním sedí milovaná žena, kterou měsíce neviděl.
,,Není ti to jasné?Já bych řekla, že ano, když jsi přišel.Chtěla jsem ti vysvětlit moje chování u tebe doma a... nějak si ujasnit, jak to spolu máme."
,,Chceš se o tom vážně bavit v hospodě, kde je spoustu lidí, mých kolegů z Bradavic a kam můžou kdykoliv přijít tvé děti?"pozvedl obočí.Pro jednou byl on ten chytrý.

,,Nenapadlo mě žádné jiné místo, kde bychom se mohli sejít,"pokrčila rameny. ,,Ale máš pravdu, pojďme jinam."přikývla a chtěla se zvednou a odejít, jenže se pak zase posadila.
,,Co se děje?"optal se.
,,Jsou tam,"vysvětlila Lily, ale Severus její vyjádření jaksi nepochopil, tak mu to konkrétněji vysvětlila.
,,Harry a Caitlin, sedí tam v rohu na druhé strasně hostince s Hermionou a Ronem."řekla.
,,Dobře, tak co chceš dělat?Pozdravit je asi nepůjdeme."řekl lehce sarkasticky.
,,Jo, vážně vtipný, Seve, opravdu!Prostě budu doufat, že -"
,,Takže se jim vyhneš?Vlastním dětem?To bych do tebe nikdy neřekl."zasmál se.
,,No tak fajn, ty vyjdeš ze Tří košťat přede mnou, já je půjdu aspoň krátce pozdravit a pak se potkáme."navrhla Lily.

,,A kde se potkáme, aby bylo jasno?"
Lily se zamyslela.Bylo v Prasinkách někde místo, kde by měli soukromí, ale mohli zůstat v ulicích vesnice?
,,Vzpomínáš na to naše jakoby tajné místo, kam jsme chodili jako studenti, když jsme šli do Prasinek?"zeptal se a on přikývl.
,,Buď tam."řekla, zvedla se a zamířila k dětem, zatímco on ke dveřím.
Možná, že nakonec bylo dobře, že si ten svůj plášť nesundal, i když jak se zdálo, asi si jich skupinka mladých kouzekníků nevšimla.

,,Lily, to je náhoda!"ozval se hlas vedle ní a ona se překvapením otočila čelem k profesoru Křiklanovi.
,,Dobrý den, pane profesore, jak se máte?"usmála se Lily a koutkem oka zahlédla, jak Severus vychází z hostince U Tří košťat.
,,Dobře, dobře, děkuji za optání,"usmál se i on na ni vlídně.
,,A co tady tak v průběhu školního roku děláte?Harry ani Caitlin se nezmiňovali o tom, že tu někde pracujete, jen že jste tu před dvěma lety chvíli pomáhala na ošetřovně v Bradavicích, když tu byl ten Turnaj tří kouzelníků."
Lily se zmocnila panika.Co by měla říct?Že se rozhodla jen tak podívat do Prasinek?Pravdu o tom, že se tu scházela snad s přítelem rozhodně nemohla.

,,No... chyběli mi děti, tak je chci překvapit.A taky se tady ještě mám v plánu potkat i s několika kolegy, které jsem před těmi dvěma lety v Bradavicích poznala."řekla nakonec Lily a děkovala Merlinovi, že stál při ní.Byla pravda, že vlastně o nic nešlo, ale měla pocit, že je lepší, když nikdo neví nic o soukromém životě jejím a životě obávaného profesora lektvarů.
,,Tak to je skvělé."zhodnotil Křiklan.
,,A nechtěla byste přijít na můj každoroční večírek?Mohli bychom za zavzpomínat na stará dobrá léta, kdy jste můj... klub vybraných studentů navštěvovala i vy.I Harry s Caitlin už potvrdili svou účast, tak bych byl moc rád, kdyby jste se tam objevila i vy."
,,Záleží kdy, ale myslím, že si čas najdu."nepřestávala se Lily usmívat.

Ani jí nepřipadalo divné, že Harry a možná i Caitlin tráví s jejím bývalým profesorem více času než by bylo nutné.
Z dopisů věděla, že Harry se snaží s ním spřátelit na přání Brumbála, i když Křiklan sám o sobě byl velice milý samozřejmě, takže nebylo co řešit, a ještě ke všemu slavný Harry Potter, kterého si okamžitě chtěl přidat do své sbírky oblíbených studentů, kam stále patřila i Lily, jak zjistila od Caitlin.

,,Výborně budu se těšit.Ještě vám pošli sovu s pozvánkou s datumem a místem konání."
,,Děkuji, pane profesore, taky se budu těšit, ale kdyby jste mě teď omluvil, potřebovala bych už jít."řekla Lily jemně, a tak se spolu rozloučili a ona zamířila k dětem, které byly překvapené, že ji tady vidí.

Po tom, co jim vysvětlila, že je chtěla překvapit a tak, se s nimi jen krátce pobavila a rozloučila se se slovy, že se s nimi bude chtít ještě setkat, ale má ještě něco neodkladného, tak ať na ni počkají.Pak odešla na předem smluvemé místo se Severusem, kde na ni už čekal, jak slíbil.
Usmála se na něho, když se otočil čelem k ní, a vydala se k němu.Docházelo jí, že se chová jako malá holka, když k němu přijde a políbí ho.
Ani si ještě nestihli říct jak na tom jsou, takže ji klidně mohl říct, že zůstanou v dobrém případě jen přáteli, ale stejně to riskla a jak se zdálo, Severus naštěstí nic nenamítal.

,,Děje se něco?"zašeptala, když se od ní lehce odtáhl. ,,Já vím, že jsme si chtěli o nás promluvit, ale myslím, že tohle mluví za vše.Můžeme být zase spolu, Seve."pokračovala.
,,To ano, ale -"
,,Tak co pořád řešíš?"nechápala.
,,Nevíš tolik věcí a až se je dozvíš, budeš mě nenávidět."řekl.
,,Myslíš to, že jsi před patnácti lety šel za Brumbálem s prosbou o mou a Harryho záchranu po tom, co jsme se pohádali, takže jsi se snažil mít v bezpečí i naše dítě?To už vím."řekla a byla to pravda.

Sice se to dozvěděla tak trochu náhodou, protože se Brumbál před ní tak trochu přeřekl.
Ale z toho, co jí Brumbál řekl, pochopila, že mu Severus řekl to nejhlavnější.Ředitel totiž věděl jen to, že se v té době pohádali a že je Harry Potter v nebezpečí, ale už nic o tom, že Lily čeká dítě.
,,Jak?"vydechl. ,,Brumbál, že jo?"
,,Není to jedno?Vím to.A není to náhodou to, o co ti tak šlo, abych se z nějakého mě neznámého důvodu dozvěděla?Seve, vždyť jsi mě s Harrym zachránil, mohli jsme být mrtví!"

,,Ano, ale to není všechno."odstoupil od ní o dva kroky.Lily na něj zcela nechápavě hleděla.
,,Tak mi to řekli."zaprosila. ,,Vysvětli mi, proč nemůžeme být spolu."
,,Jsem smrtijed, snažím se být na rozkaz Brumbála jedním z jeho nejvěrnějších, takže ti musí být jasné, že to je mnohem větší riziko, než kdybych byl prostě jenom smrtijedem.
Mohl bych ohrozit nejen tebe, ale i Caitlin a... Pottera."

,,To všechno mi ale dochází a uvědomuju si, že je to velké riziko, ale..."odmlčela, přešla k němu a položila mu ruku na tvář.
,,Miluju tě a chci být s tebou, copak to nevidíš?"
,,Taky tě miluju, jenže to je ten problém, Lily, proč spolu být nemůžeme!"zmocňovalo se ho něco, co ani nebyl schopný popsat, ale když tu teď před ní stál, už nebylo cesty zpět a musel jí to říct.

,,Jak bys mohla být s někým, kdo tě poslal na smrt a málem tě zabil?"položil řečnickou otázku a ignoroval nával slz, který chtěl ven, ale snažil se nepřečet, i když to nebylo poprvé, co ho viděla takhle zničeného.Tolik opovrhoval sám sebou, že nedopustil, aby někdo, i když to byla ona, neviděla jeho pocity, i když nepochyboval o tom, že ho zná natolik dobře, že ví, že se za to nenávidí.

,,Cože?"nechápala a cítila jak jí splašeně bije srdce.
,,Brumbál mě nezaměstnal jen tak a ani jsem ho nepřišel jen tak žádat o pomoc.Byl jsem za ním, protože jsem to pokazil a chtěl jsem svůj čin napravit.Sice jsem byl ve Fénixově řádu, ale pořád jsem potřeboval něco, co bych mu mohl donést a... když jsem slyšel věštbu Sybily Trelawneyové, řekl jsem mu to, ale on si myslel, že tím jsi myšlená ty a tvůj syn a chtěl tě zabít, jenže to jsem nemohl dopustit.
Nemohl jsem dopustit, aby tě kvůli mě zabil, zvlášť, když jsem od tebe tak bezcitně odešel.Ke všemu jsi byla těhotná s mým dítětem a i to byl důvod proč jsem poprosil Pána zla, aby tě ušetřil.Byl jsem hloupý, ale zase ne tak moc, abych mu prozradil všechno včetně našeho dítěte.Ale stejně prosby nezabraly, tak jsem měl jen jednu naději.

Sešel jsem se s Brumbálem a vše mu řekl.Doteď si vzpomínám jak se na mě díval opovrhovaně díval, ale vyslyšel mě a slíbil, že mi pomůže pod podmínkou, že udělám všechno pro záchranu tvého syna.Slíbil mi, že ochrání tebe, dítě a i Pottera s rodinou, u kterých jsi bydlela.Sice jsi smazala všechny stopy jakoby jsi nikdy neexistovala, ale i tak mě napadlo kam bys mohla jít a k mé s prominutím smůle jsi tam opravdu byla.

Myslel jsem, že jsi opravdu v bezpečí, ale pak přišel ten osudný den, kdy vás našel Pán zla v Godrikově dole.Přemístil jsem se tam, abych věděl, co se s tebou stalo.Jestli jsi živá nebo... Nesnesl jsem pomyšlení, že by tě zabil, ale když jsem uviděl ten dům, jak je celý rozpadlý, myslel jsem na to nejhorší, tak jsem tam vešel a hledal tě tam.Jenže jsi tam nebyla.Viděl jsem mrtvá těla Potterových, dokonce i té jejich dcery, ale tebe, ani dítě jsem tam nikde neviděl, tak jsem se začal strachovat, co se s tebou stalo.Klidně tě mohl dostat a zabít vás, i když většinou lidi zabije okamžitě na místě.Ale nevěděl jsem, co se stalo.Až později jsem se dozvěděl, že jste utekli."

Lily celé jeho vyprávění poslouchala se slzami v očích, ani nevěděla proč, prostě se jí slzy spustily tak nějak samy od sebe a nemohla s tím nic udělat.

Když se domlouvali, že se sejdou, nenapadlo by ji, že opět budou probírat minulost.Snad už si vše teď řekli nebo ještě řeknou, protože ji bolelo vždycky takhle vzpomínat, zvlášť když to nebyly hezké vzpomínky.

,,Bože,"utřela si jednu z neposedných slz, které jí tekly po tváři.Severus ji zatím jen ustaraně sledoval.
,,V-vůbec jsem nevěděla proč nás Brumbál tenkrát z ničeho nic informoval, že jsme v nebezpečí, i když jsem věděla, že pravděpodobně máme na druhé straně jen jednoho člověka, který by tyhle všechny informace mohl vědět.Nedošlo mi to."
,,Doteď ani nevím, jak se vám podařilo utéct."dodal.
,,Já vlastně nevím taky.Pamatuju si výkřiky všech třech a i kroky na schodech, ale pak nic, ticho, jakoby se nikdy nic nestalo kromě toho, že dům byl v troskách a na chodbě jsem nacházela mrtvá těla svých přátel a malé holčičky, která měla celý živit před sebou.Brumbál jen naznačoval, že Voldemort padl Bernadettinou objetí.Ale... je to doufám už všechno, co bych měla vědět, pokud ti teď řeknu, že mě to neodradí, že jo?"ujišťovala se Lily.Severus nevěřil tomu, co slyší.

,,Ty... ty chceš se mnou být i po tom, co jsem se ti přiznal, že můžu za smrt tvých přátel a málem i tebe?"
,,Je to už dávno a nemůžu se na tebe zlobit za to, že jsi udělal chybu."
,,Obrovskou chybu,"opravil ji. ,,nikdy si to neodpustím."
,,Ať už mi to budeš věřit nebo ne, změnil ses.Navíc chráníš Harryho a za to jsem ti moc vděčná.Harry se mi svěřoval a říkal mi o tom, jak jsi ho chránil v první ročníku před Quirellem a spousty dalších tvých... pomocí, i když to nikdy nechápal, a abych řekla pravdu, i mě to bylo divné.Ale už vím proč jsi to dělal, i když teď vím, že to nebylo jenom ze tvé vůle.I přesto ale věřím, že pořád aspoň malá část tebe chrání Harryho, protože chce, protože chrání toho malého chlapečka v zavinovačce, o které vím, že ho měla ráda, Seve.
Věřím v tebe a na tom se nikdy nic nezmění."řekla jemně a láskyplně.

Možná že měla pravdu, když říkala, že by chtěla vědět, že má jejího syna aspoň z části rád a nespletla se, když byl Harry malý a ona viděla jak ho mrzí, že není jeho, ale přesto ho má asi rád.Mohlo to být totiž úplně naopak.Mohl ho místo aspoň malé lásky nenávidět za to, že není jeho.

,,I po tom všem, čím sis musela kvůli mě projít?Jen tak jsem od tebe odešel a opustil tě, když jsi navíc byla těhotná, to přece -"
,,Budu ti to pořád opakovat dokola?Už se nelituj a nesnaž se mi vnutit myšlenku opovrhování tebou.Já to vím všechno, co vědět mám.Znám všechna rizika našeho vztahu, ale přesto chci s tebou být, tak už si, prosím, sundej tu tvou nepropustnou masku a ukaž mi toho Severuse, kterého znám, a do kterého jsem se zamilovala.Pokud se náhodou zase cokoliv stane, slibuju, že tentokrát to bude na mě."pohladila ho po tváři a čekala na odpověď, která přišla okamžitě, ale trochu jinak než očekávala.

Tentokrát to byl totiž on, kdo políbil toho druhého.Byla to jednoznačná odpověď, díky které se Lily cítila zase šťastná.

,,Tím bych si nebyl tak jistý."zašeptal jí do rtů až jí naskočila husí kůže.
,,Ale já jo, postarám se, aby nás už nic nerozdělilo."odpověděla s úsměvem a nepřestávala si užívat tuhle chvíli.
Byli zase spolu.Oba sice věděli, že nemají vyhráno, zvlášť v téhle době, ale společně to hodlali překonat.Jak řekla Lily, nic je už nemohlo rozdělit.Teď byl jejich vztah totiž silnější, než předtím.
I po těch letech v nich přetrvávala láska, kterou nemohl zpřetrhat ani sám Voldemort, to se ukázalo.

Dobře, dobře, tohle byla opravdu dlouhá předlouhá kapitola.Snad nejdelší, kterou jsem kdy napsala a zveřejnila, aniž bych ji nakonec rozdělila.Jenže tady se mi rozdělení nějak nehodilo, a tak jsem to nechala tak, snad vám to nevadí 😂

Juli💫
|•2636 slov•|

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top