45.

Byl hezký pocit být opět v Bradavicích, i když by Caitlin ocenila, kdyby to nebylo se zakrváceným bratrem hned na hostině v první školní den.
Sice už to bylo pár dní, už dávno se všichni studenti normálně učili, ale přesto si pamatovala, jak šokovaně sledovala bratra, který pozdě přišel do Velké síně a k nebelvírskému stolu si sedal s kapesníkem u nosu.

Později jí prozradil, že mu to udělal Malfoy, a i když to byl důvod ho nepřestat nenávidět, stejně si všimla toho, že Malfoy tento rok je... vlastně spíš není Malfoy.Je nějaký jiný a zvláštní, na to jak se vždycky choval klidně hned první den školy.

Moc se ale o Malfoye nezajímala, narozdíl od Harryho, který si začínal myslet, že se přidal k Voldemortovým stoupencům, a raději věnovala svou pozornost přátelům a učení.I když zaznamenávala, že tento rok je opět zase něčím jiný.

,,Gin?"oslovila dívku s podobným odstínem vlasů jako měla ona a její kamarádka k ní zvedla pohled od nějaké učebnice.
,,Ahoj, Cait!"usmála se Ginny a odložila knihu.
,,Co tu děláš?"
,,To bych se tě měla ptát spíš já."zasmála se Caitlin. ,,Sedíš tu tak sama, s knížkou v ruce.To je moje zábava."

,,Potřebovala jsem jen být chvíli sama."povzdechla si její nejlepší kamarádka.
,,Stalo se něco?"začala si Caitlin dělat starosti a sedla si do výklenku vedle ní.
,,Vlastně jo,"přiznala Ginny.
,,Něco s Ronem nebo Herminou?Pohádali jste se?Nebo... něco s Deanem?"vyzvídala Caitlin.

Při té poslední otázce ji došlo, že to je přesně to, co její nejlepší kamarádku trápí, protože se Ginny rozplakala.
S Deanem Thomasem začala chodit teprve nedávno a vypadalo to, že se mají rádi, ale Caitlin si stejně nebyla jistá jestli je pro Ginny opravdu ten pravý.Ale jako nejlepší kamarádka ji podporovala a potichu ji nechávala být šťastnou.

,,To mě mrzí, Ginn."objala svou kamarádku.
,,B-byla t-to naše p-první hádka."vysoukala ze sebe Ginny.
,,Uvidíš, že si to spolu vyříkáte."konejšila ji Caitlin.
,,T-to si myslíš?"utřela si Ginny slzy.
Caitlin přikývla.
,,A pokud tě nebude chtít vyslechnout, tak za to nestojí."
,,Tohle mi moc náladu nezvedlo,"pokusila se zasmát Ginny, ale příliš se jí to nepovedlo.
,,Promiň, já vím,"povzdechla si Caitlin, ale svou kamarádku nepouštěla.
Byla pravda, že by se jí vedle Ginny líbil někdo úplně jiný, ale byl to její život.
,,Díky,"pousmála se Ginny a upravila se, kdyby náhodou tudy někdo procházel, ať ji nevidí takhle ubrečenou.

,,A co ty?"změnila její zrzavá kamarádka téma.
,,Jak sis užila prázniny?"
,,Jo, bylo to fajn, ale omlouvám se ti, že jsem u vás nezůstala až do začátku roku jako Harry.Chtěla jsem být s mámou, než odjedu."
,,Já to chápu,"řekla Ginny. ,,nemusíš se mi omlouvat.Zůstala mi tam aspoň Hermiona... a tvůj bratr."
,,Můj bratr?"zopakovala po ní Caitlin překvapeně.

Měla pocit, že se jí těmito slovy snažila Ginny něco naznačit, ale ačkoli byla chytrá, tohle příliš nechápala.Nechápala proč je tak tajnůstkářská, když obě dvě ví, že pro Harryho měla odjakživa slabost a Caitlin se zdálo, že i když je s Deanem, na Harryho nedokáže zapomenout, jít dál a nechat svou první lásku za sebou.

,,Narážíš tím na něco?"zeptala se proto.
,,Nech to být,"mávla nad tím Ginny rukou.
,,Mě to zajímá."naléhala Caitlin.
,,O nic nejde, jen... s Deanem je to takový... zvláštní i divný zároveň.
Chodíme spolu krátce a už to není to, co bylo, když jsme si spolu začali poprvé.Je sice na mě hodný, občas i dokonce romantický, pokud se zrovna na sebe nenamíchneme, ale pořád si nejsem jistá, jestli dělám dobře."přiznala Ginny.
,,Takže bys raději mého bratra?"ušklíbla se Caitlin.
,,Ne, to jsem neřekla!"vyhrkla hned Ginny.
,,Proč ne?Harrymu by nevadilo, kdyby si s tebou někam vyšel."
,,To si nemyslím, nikdy jsem ho nezajímala, tak nevím proč by to mělo být teď jinak."řekla a Caitlin už raději v přesvědčování nepokračovala.
Nebyla to ani její věc, takže ji to ani nemuselo zajímat.

,,Ale víš co?Ty tady ode mě vyzvídáš, jak jsem na tom se vztaha a s Harrym, takže já se tě taky na něco takovýho zeptám."ušklíbla se Ginny, když už se pustily z objetí.
,,No dobře, ptej se, ale nemám nic o čem bych ti ještě neřekla."
,,Vážně?A co Fred?"
,,Co s ním?"nechápala Caitlin.
,,Když jsi byla u nás v Doupěti, často jste byli spolu.A ne jenom o prázdninách.Všimla jsem si toho už dřív."řekla Ginny.
,,Co tím chceš zaznačit?"zeptala se Caitlin, i když jí docházelo, co tím její kamarádka myslí, ale nebyla si jistá co přesně, nebo jestli vůbec něco, cítí k Fredu Weasleymu.

Oba byli tak rozdílní.On neustále dělal vtipy a z někoho nebo něčeho si střílel, zatímco ona se věnovala knihám a ani famfrpál ji tolik nebral, jako většinu studentů Bradavic.
Famfrpál měla ráda i Ginny, byla i v nebelvírském týmu, narozdíl od Hermiony, kterou tento sport k jejímu štěstí taky příliš nebral, takže i v tomto si s Harryho nejlepší kamarádkou a její dobrou kamarádkou rozuměly.Ale to teď není důležité.
S Fredem se cítila dobře, ale jen jako kamarádka.Nebo aspoň to si myslela.Nikdy s nikým nebyla ani na rande, tak nevěděla, co by měla cítit.Bylo hezké číst knížky, kde se dva lidé milují, ale nikdy to nezažila na vlastní kůži.

,,Víš, co chci naznačit,"opáčila Ginny.
,,A mě by ani nevadilo, kdybyste byli nakonec spolu.Měla bych svou nejlepší kamarádku v rodině a možná i Hermionu, protiže obě víme, co cítí k Ronovi, takže bych byla šťastná."
,,Nepředbíjej událostem, Ginny, neřekla jsem, že k němu něco cítím, kromě kamarádské stránky.Ani nevím, co cítím, takže..."
,,Dobře, dobře, raději tě nechám, ale je to hezká přestava."
,,Díky,"

,,A když už jsme tak začali s tím svěřováním..."začala Caitlin.
,,Rozhodla jsem se dozvědět, kdo je můj táta, i kdyby mi to sama máma nechtěla říct, chci to zjistit."
,,Doopravdy?To je skvělé!Ale nebojíš se, že pak budeš zklamaná?"
,,Hele, Harry ví, co se stalo s jeho tátou, mámou a sestrou, chodíme dokonce za nimi každé Vánoce na hrob, ale já o svém tátovi skoro nic nevím.Když jsem se snažila na to mamky zeptat, viděla jsem, že je jí to nepřijemné, jakoby nikdy neexistoval nebo byl nějakou její chybou.
Jako bych já byla její chybou.Jediné co vím, je to, že jsem mu podobná a mám jeho oči, to je všechno.Ale já chci vědět víc.Chci vědět, jak to všechno bylo, proč mi máma nikdy neukázala ani žádnou jeho fotku."
Ginny jí však na to nic nestihla říct, neboť se odněkud přiřítil Harry.

,,Cait, ahoj, potřebuju pomoct!"vyhrkl okamžitě, že si ani nevšiml, že jeho sestra není sama.
,,Jé, ahoj, Ginny."pozdravil ji a Caitlin si nemohla myslet nic jiného než, že je tu trochu navíc podle toho, jak spolu mluvili.Tak se to, i když nerada, rozhodla přerušit.
,,Tak co potřebuješ?"zeptala se, ale pak si všimla knihy v Harryho ruce.
,,Pořád ji taháš s sebou?Proč jsi ji ještě nevrátil Křiklanovi?Říkali jsme ti s Hermionou, ať se jí zbavíš."
,,No jo,"zabručel Harry. ,,ale když v té učebnici je tolik zajímavých rad!Slyšela jsi někdy třeba o kouzlu Sectumsepra?"zeptal se Harry.

Tento rok učil totiž lektvary profesor Křiklan, takže Harry mohl zůstat u vysněné práci bystrozora, protože dokud tento předmět učil profesor Snape, byly jeho šance na úspěch v lektvarech mizivá.A když ještě na začátku našel jednu učebnici, která byla popsaná občas úplně jinými vylepšenými postupy, Křiklan ho měl za génia, což se Hermioně ani Caitlin nelíbilo.Jednak proto, že si tento úspěch Harry nezasloužil, jednak že to byly ony ty famózní studentky.

,,Ne, neslyšela."zakroutila Caitlin hlavou a pokusila se mu učebnici vzít u ruky, ale nedovolil jí to.
,,ale to nic nemění na tom, že si ji vlastně ukradl."
,,Ne, neukradl!"hájil se Harry.
,,Vrátím ji!"
,,Vážně?To bych chtěla vidět.Možná že Ron říká pravdu, že s ní i spíš.Jsi na ní už úplně závislý, Harry, a nedělá ti to dobře!"stála si za svým Caitlin.
,,To přeháníš!"
,,Myslíš?"povytáhla Caitlin obočí.
,,Víš aspoň komu ta kniha patřila?"
,,Merline, už seš jako Hermiona!"odsekl Harry, ale Ginny toho využila a sebrala mu učebnici, místo Caitlin.Otevřela ji, ale než mohla nahlas říct, čí byla, Harry jí knihu vytrhl z rukou.Ovšem to mu nebylo moc platné, protože stejně se to Caitlin, Ginny, Hermiona a Ron dozvěděli ještě ten den.

,,Tato kniha patří Princi dvojí krve,"přečetla Ginny nahlas.
,,Kdo je Princ dvojí krve?"zeptala se Hermiona.
,,Jak to mám vědět?"pokrčil rameny Harry a opět si učebnici převzal od Ginny.Nebylo mu příjemné, když mu ji pořád kamarádi brali.
,,Možná by sis to měl zjistit a vrátit ji.S Hermionou se po jméně Princ dvojí krve můžeme podívat v knihovně."navrhla Caitlin.
,,Caitlin, už zase!Proč vám všem tolik jde o to, abych tu učebnici přestal používat?Je to moje věc, ne vaše!"rozkřičel se Harry.
,,Štve tě, že se o tebe zajímají přátelé, kteří začínají mít o tebe, kvůli té učebnici, trochu strach nebo tvá sestra?"ozvala se Caitlin.
,,Cože?"nechápal Harry.

,,Přijde mi, že se ke mě poslední dobou chováš dost divně.Víš snad něco co já ne nebo proč se ke mě teď najednou chováš tak divně tak odtažitě?"
,,To... to s tím vůbec nesouvisí."
,,Takže něco je?Něco mi nechceš říct?"pochopila Caitlin.
,,Ne, teda... nech to raději být, jo?"
,,Jak to mám nechat být?"vyjela na něj Caitlin. ,,Můj bratr je na mě občas vyloženě hnusný, tak jak to mám nechat být, Harry?Chci to vědět, když já ti říkám téměř všechno, i o tom, že jsem začala pátrat po svém otci!"
,,Ty chceš najít svého otce?"ozval se překvapeně Ron.
,,Jo, ale to je teď vedlejší."krátce se na Rona pohlédla a pak se zase otočila k bratrovi.
,,Cait, vůbec nevíš -"

,,Víš co?Mě je to jedno!Raději se vrátím na kolej!"utnula tuhle debatu, rozloučila se s Hermionou a sourozenci Weasleyovými a odešla.
Nikdy jí nepřišlo, že by ji Harry bral kdy před tím nějak jinak proto, že jsou nevlastní sourozenci.Vždycky měla pocit, že se berou jako vlastní, ale až teď se to očividně z Harryho strany z nějakého důvodu měnilo a Caitlin nevěděla proč.

Nechtěla se teď ani s bratrem pohádat, ale ono to prostě jinak nešlo.Už ji štvalo jeho chování, opět.
A tak se raději vrátila do svého pokoje na koleji a rozhodla se uklidnit knihou.Zalezla si do postele, přikryla se peřinou a četla si až téměř do večera, kdy nemusela dodělat jeden úkol do školy a až potom mohla jít klidně spát.

|•1740 slov•|

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top