Harryho pátý ročník nebyl dobrý sám o sobě, natož jeho konec.Když se Harry s přáteli vydali na Ministerstvo kouzel, protože Harry měl vidění toho, jak Voldemort mučí Siriuse na Odboru záhad, byla to jen léčka smrtijedů, jak získat pro Pána zla věštbu, která mluvila o něm a Harrym a dni.

Bez pomoci Fénixova řádu, který jim přispěchal na pomoc, když dostali zprávu, že se skupinka studentů nevrátila ze Zapovězého lesa, kam šly s profesorkou Umbridgeovou, která byla naštěstí později odvolána z Bradavic, ale která je načapala ve svém kabinetu a měla pocit, že pomáhají Brumbálovi, kterého vyhnali bystrozorové s ministrem osobně z hradu, by to ovšem patnáctileté děti zaručeně nezvládly.

Nikdo jiný totiž v hradu nezbyl, takže to Harry nemohl říct nikomu z Řádu osobně.Profesorka McGonagallová ležela U Svatého Munga, Brumbál byl kdo ví kde a profesor Snape vypadal, že jim nepomůže, když na něj Harry zařval tajnou zprávu o Siriusovi.

To ovšem nebyla pravda a vlastně jen díky němu se dostal Řád jim na pomoc na ministervo.To ale Harryho nezajímalo, neboť právě tam zaplatil Sirius, jeho kmotr, životem a těšilo ho, když mohl Snapea jakkoli obviňovat a házet na něj špínu.

,,Harry... kdyby sis chtěl náhodou promluvit..."řekla opatrně Caitlin, když vyšel z Brumbálovy pracovny.
Bylo jí jasné, že s ním Brumbál probíral Siriuse a možná i Voldemorta, tak na bratra počkala před ředitelnou.Když ovšem vyšel, vypadal otřesený i naštvaný zároveň.
,,Nepotřebuju si promlouvat, Caitlin!Chci být jen sám!"vyštěkl na ni až ustoupila o jeden krok.

,,Harry, mě je to vážně líto, co se stalo Siriusovi.Měla jsem ho ráda taky, ale to není důvod, abys po mě takhle řval.
A nejen teď!Já nevím proč, ale jsi na mě poslední dobou hnusný často!"
Harry se zarazil a vypadal, že přemýšlí, co by asi tak měl říct.
Nakonec k ní zvedl jen pohled a odvětil: ,,Je tu i máma, tak pokud jí budeš cokoli chtít..."řekl, čímž vlastně ani neodpovídal na její otázku.
,,Kde?Co tu dělá?"zajímalo Caitlin.
,,V ředitelně, u Brumbála.Něco s ním chce řešit."odpověděl a odešel.Caitlin přemýšlela jestli by měla počkat na matku nebo jít, ale pak stejně odešla.

Mezitím Lily s Brumbálem doprobírala to, co chtěla, což bylo víceméně to stejné, o co se zajímal Harry a odešla.
Smrt Siriuse ji zasáhla více než chtěla už jen kvůli tomu, že byla nucena sledovat zničeného Harryho.
Bála se, že se jí odcizí, ale stejně se za ním nevydala hned ani za Caitlin, ale její kroky mířily do sklepení.Sešla po schodech a vydala se chodbou až ke dveřím Severusova kabinetu, na které zaklepala.
V té chvíli si to však rozmyslela a zalitovala toho.Jenže už bylo pozdě.Párkrát nervózně přešla na místě, než se otevřely dveře kabinetu.Vpadla do místnosti téměř okamžitě.

,,Musím si s tebou promluvit!"vyhrkla okamžitě.Severus nic neřekl.Jen tam tiše stál, sledoval ji a byl překvapen její neohlášenou návštěvou.
,,Co tu děláš?"zeptal se dřív, než začala mluvit.
,,Mám povolení od Brumbála a tak jsem si říkala, že to využiju k tomu, abychom si promluvili."
,,To jsi už říkala tolikrát.O čem chceš mluvit?"
,,Myslím, že víš.Dával si Harrymu lekce nitroobrany a -"
,,A tvůj synáček to vůbec nebral vážně!"přerušil ji netrpělivě. ,,Vůbec se nesnažil a -"
,,Víš stejně dobře jako já, že se ti to omylem vymklo z rukou a Harry to zjistil."zarazila ho dřív, než by mezi nimi mohla nastat hádka o Harrym.
Severus se zarazil.Věděl, že to nezůstane jen tak.
Už teď na něj Potter hleděl s ještě větší nenávistí než obyvkle.Ne, že by mu to vadilo, ale byl si jist, že to Lily bude dřív nebo později řešit, že na to přijde řeč.

,,Ano,"řekl nakonec protáhle a naprosto nevzrušeně.
,,ale nevím co na tom chceš probírat?"
,,Tak ty nevíš?"vyjela na něj Lily.Tolik ji frustroval jeho absolutní nezájem o tak důležitou věc.
Copak si neuvědomuje, že Harry je Caitlinin bratr a mohl by jí to říct?
,,Sakra, Severusi, uvědomuješ si vůbec jak je tahle situace závažná?Jsme teď na tenkým ledě, malý krůček od toho, aby se Caitlin dozvěděla pravdu od někoho jiného, než ode mě!Harry je po Jamesovi horká hlava, co když se pohádáme a on se rozhodne své sestře říct to jedno malé tajemství, co před ní schovávám skoro celý její život!"křičela Lily a ignorovala Severusovo zavrčení při vyslovení jména Harryho otce.

Nikdo ani netušil jak moc se té myšlenky děsí, i když jí Harry slíbil to, co slíbil.Stejně neměla jistotu.
,,A nebylo by to vlastně dobře?"
Jeho hlas se najednou změnil a opatrně k ní udělal pár kroků.Lily k němu okamžitě zvedla prudce hlavu.
,,Cože?!A to jak, prosím tě!Je to to nejhorší, co se mohlo stát!Nechtěla jsem, aby to dopadlo takhle!Chtěla jsem si s ní jednou sednout a prostě jí to říct až přijde ten správný čas."

,,Proč to nebereš z té lepší stránky a zbytečně se stresuješ?"
Kdyby mohl pohled zabíjet, Severus by tu už dávno ležel mrtvý.
,,Fakt pomáháš, díky!"řekla s plnou dávkou ironie.

,,Ty jsi mě pořád ještě nepochopila, že?Možná, že je to takhle lepší.Chci říct... ty bys jí to doopravdy řekla jen tak najednou?A možná, že i pak..."víc už říct nestihl, neboť se Lily naprosto nečekaně k němu natáhla a zavrtala si hlavu do jeho hrudi a ruce obmotala okolo něj.
,,Zůstaň se mnou, prosím."zamumlala a asi ani necítila jak zkoprněle Severus stojí a neví co by měl udělat.Už to bylo dlouho, co někoho objímal, zvlášť ji.Navíc vypadala, že nemá daleko k slzám.Proto udělal to jediné, co ho v té chvíli napadlo.Svými pažemi si ji přitáhl blíže k sobě se slovy, že slibuje, že ji už víckrát neopustí.Bylo to poprvé, co si po těch všech letech byli takhle blízko a ani jeden nechtěl tu chvíli pokazit.
Ovšem po nějaké chvíli od sebe odstoupili.

,,Nevím... nevím jestli tě to zase nenaštve, ale nechceš něco na uklidnění?Aspoň nějaký čas nebo cokoli?"nadzvedl hlavu, aby se na ni podíval.
,,Neboj, já jsem v pořádku,"pousmála se. ,,a pokud tam máš nějaký lektvar na uklidnění, tak pokud ti to opravdu nevadí, bych si ho asi dala."řekla potichu.

Severus na chvíli tedy zmizel ve vedlejší místnosti.A to byla právě ta chvíle, kdy Lily zaujalo něco, co leželo na Severusově pracovním stole.
Byly to sice nějaké noviny, pravděpodobně Denní věštec, ale když se podívala pozorněji, zjistila, že je to starší vydání.A asi opravdu staré, protože se tam psalo o Severusově řízení o vinně či ne, když Voldemort poprvé padl.Severus si to musel nedávno pročítat, protože to bylo otevřené přesně na tom článku o něm, takže si jej klidně mohla začíst číst.

,,Tady to máš, vypij to."ozval se jí hlas přímo za zády, až se lekla.Zpanikařila a nevěděla, co by měla udělat, aby se z téhle nepěkné situace dostala.Vždyť se hrabala Severusovi v soukromí!
,,Četla sis to?"zeptal se, když si všiml, co se snaží zakrýt.
,,A-ano, promiň, že... viděla jsem to tu a musela jsem..."nevěděla co by měla říct, aby se dostatečně omluvila.
,,Je to jedno,"řekl prostě a vypadal, že to už více nebude řešit.Pak na chvíli mezi nimi nastalo ticho, než promluvila první Lily.

,,To je z tvého procesu, kdy se ministerstvo rozhodovalo jestli tě obviní ze smrtijedství nebo ne."řekla, co bylo více než jasné.
,,Ne, že by mi doteď věřili,"zavrčel Severus.
,,Ale prokázal jsi nevinu."
,,Úplně bez vinny nejsem.Spousta lidí si pořád myslí, že smrtijed jsem a mají pravdu!"
,,Vždyť Brumbál za tebou stojí!"nesouhlasila Lily. ,,A stál i tehdy!Vždyť díky němu jsi nešel do Azkabanu!Navíc všem říká, že jsi na naší straně!"
,,Tehdy mě ale považoval za zbabělého hlupáka a blázna, který přišel, až když byl na pokraji zoufalství!A i když jsem nastoupil do Bradavic, stejně se na mě všichni dívali zkrz prsty.Všichni profesoři měli za to, že Brumbál udělal chybu, když mě zaměstnal."řekl a z jeho šlo slyšet nenávist.A možná, že sám sebe opravdu nenáviděl.

,,Ty nejsi hlupák, Seve, ani pitomec,"neposlouchala to ostatní, co řekl a chytla ho mimoděk za ruku až v něm projela vlna energie, která už dlouho ne. ,,ačkoliv se tak občas... ne, docela často pchováš."dodala se smíchem při pokusu malinko odlechčit tuhle situaci, protože se zdálo, že opět předmětem jejich debaty bude minulost.Pak si ale uvědomila, co udělala, když ho chytla za ruku, a tak ji zase stáhla.

,,O čem jsi to vlastně mluvil?"zeptala se najednou, protože jí jeho slova nedávala moc velký smysl.
On byl v původním Řádu, už tehdy pracoval jako dvojitý agent a nosil informace Brumbálovi, ale pak když od ní odešel si nemyslela, že v tom bude pokračovat.Vlastně se i malá část jí bála, aby se zase nerozhodl přejít na stranu zla.

,,Co?"
,,No to, s tím Brumbálem.Byl jsi sice ve Fénixově řádu a seš i teď, ale proč tě Brumbál tolik při tom soudu hájil?A teď se mi ještě ke všemu zdá, že spolu máte uzavřenou nějakou domluvu nebo něco.Ještě jsi mi vlastně ani o tom nic neřekl.Je to něco, co bych neměla vědět?"zajímala se a on ztuhl.
Vzpomněl si, jak se mu v opilosti přiznala, že něco tuší, ať už to znělo sebevíc divně, že právě teď, když mu víceméně teklo do bot, myslel na něco takového.Samozřejmě, mohl by jí všechno říct.Ale taky by mohl riskovat, že ho už doopravdy bude do konce života nenávidět, protože vlastně kvůli němu Lily zažívala a zažívá muka.James Potter měl pravdu, není pro ni dobrý a ještě ke všemu přítěž, který jí ničí život.Ale to nemohl dopustit, aby se kvůli němu trápila.Víckrát už ne!Ze svých chyb se už poučil, snad.

,,Lily, já..."
,,To je dobrý, už jsem si zvykla, že ke mě nejsi upřímný!"její tvář ztvrdla a chystala se, že odejde.Jeho ruka ji však zastavila.
,,Ne, počkej!Není to tak, že bych ti to nechtěl říct.Prostě jen... ti to nemůžu říct, protože..."
,,Proč?"
,,Potom mě budeš nenávidět."vydechl.

,,Pročpak bych tě měla nenávidět, Seve?Za co?Že sloužíš Řádu a jsi na straně Brumbála?Že Caitlin učíš nitrobranu a několikrát jsi mi zachránil syna?To nejsou důvody pro nenávist."zakroutila hlavou.
,,Ale ne, ty to nechápeš."snažil se jí to vymluvit.
,,Já ti věřím ve všem, Seve.Ať už patříš ke smrtijedům nebo ne, moje city k tobě to nezmění."přerušila ho tichým, ale zároveň pevným hlasem.
,,A co ke mě vlastně cítíš?"slyšel se najednou říkat až ho to samotného překvapilo.

Tahle žena dokázala měnit celou jeho osobnost, i když nezáměrně.
Za normálních okolností by ovšem nic podobného neřekl.Ne nahlas a určitě ne tak, aby ho slyšeli studenti, což teď určitě nehrozilo, ale ta změna jeho chování v její blízkosti určitě ano.
Dokonce se dalo divit, že si toho doteď nikdo nevšiml.

,,Ehm, já..."zarazila se Lily a malinko se začervenala.
,,Mám tě pořád ráda, opravdu moc, ale... je to těžké.Tak jak jsem chtěla čas o probrání naší minulosti a nedořešených věcí, stejně tak potřebuji čas na to si rozmyslet, co přesně cítím."řekla nakonec a hlásek v její hlavě, který jí říkal, že z části lže, hodlala ignorovat.
,,Aha."řekl hlubokým hlasem, ale víc se už neptal.Opět jí chtěl dát prostor.
Ano, určitě by rád slyšel, že ho pořád miluje, ale na druhou stranu by nedokázal žít s vědomím, že to byl on, kdo jí způsobil bolest, a proto by s ní nemohl být, pokud by jí to neřekl.Ale pokud by se rozhodla, že už víc než toleranci, v lepším případě kamarádství, se jejich vztah nevyvine, přijal by to.

|•1901 slov•|