Caitlin procházela uličkou jednoho z vagónů a hledala volné kupé.Pomalu si začínala myslet, že v tomto vagónu snad žádné kupé, které by nebylo doslova narvané, snad ani není a plánovala si, že se pokusí najít Harryho, jestli není místo u nich.Jenže štěstí při ní stálo a v úplně posledním kupé volno bylo.
,,Ahoj, je tady volno?Všude je plno."zeptala se Caitlin dvou dívek, které tam tak osamoceně seděly.Nešlo úplně poznat zda se znají či nikoli, ale souhlasily s tím, aby si k nim Caitlin přisedla.
,,Ahoj, já jsem Ginny, Ginny Weasleyová, a tohle je Lenka Láskorádová."usmála se na ni zrzavá dívka,jakmile se posadila.
,,Weasleyová?"překvapilo Caitlin.
,,Tak to musíš být sestra Rona, nejlepšího kamaráda mého bratra."
došlo poté Caitlin.Ginny se však zatvářila překvapeně a Caitlin si i povšimla malého začervenání.
,,Ty jsi jeho sestra?"zeptala se udiveně Ginny s vytřeštěnýma očima.Její prohlášení vyrušilo i Lenku z hlubokých myšlenek.
,,Já..."zarazila se na chvíli Caitlin.
,,no jo, jsem Caitlin Evansová."
,,Evansová?A není tvůj bratr Potter?"
promluvila snad úplně poprvé Lenka svým klidným vyrovnaným, možná i trochu zasněným, tónem.
,,Ono je to trošku složitější, jsem Harryho nevlastní sestra."poupravila své prohlášení Caitlin a povzdechla.
Teď si opět uvědomila, že nezná ani jméno svého otce.Nevěděla o něm vlastně vůbec nic, takže vlastně ani o sobě nedokázala nic říct kromě toho, že není Potterová, ale zároveň Harryho mladší sestra.
,,No a vy jste v Bradavicích už někdy byly?"změnila proto rychle téma.
,,Ne, já jedu do Bradavic úplně poprvé."řekla Ginny a Lenka přikývla, že ona též.
,,Páni, já taky!"rozzářila se Caitlin.
,,Do jaké koleje byste se chtěly dostat?
Můj bratr je v Nebelvíru a je tam očividně radši, než ve Zmijozelu, kam ho Moudrý klobouk chtěl původně zařadit, ale mě je kolej, ve které budu, vlastně jedno.Každá kolej má podle mě něco do sebe a to podle mě i Zmijozel, ačkoliv si to příliš lidí moc nemyslí."
,,Já nevím, ve Zmijozelu je spousty lidí, které má rodina nemusí.Všichni chodili totiž do Nebelvíru, tak předpokládám, že já taky."řekla Ginny.
,,Já taky nevím, kam bych chtěla, ale vždycky se mi líbil Havraspár."řekla na to Lenka a dál už za celou cestu nepromluvila ani jedno slovo, dokud se nemuselo vystoupit.Caitlin se mezi davem snažila najít Harryho nebo aspoň někoho jí známého, třeba jeho kamaráda, ale nikoho neviděla.Zato poloobra Hagrida, bradavického šafáře a hajného, který svolával všechny prvňáky k sobě, nešlo přehlédnout.Nikdy předtím ho osobně nepotkala, ale Harry o něm dost mluvil a z toho, co říkal, vypadal velmi mile.Prý se spolu i spřátelili.
Až když byly všichni studenti prvního ročníku u Hagrida, došli k loďkám, které je mělo převést přes jezero až k hradu.Byl to přímo kouzelný zážitek a Caitlin ho sdílela s Ginny Weasleyovou, se kterou seděla v loďce.Usmály se na sebe a pak se otočily do předu k hradu, který pak nepřestávaly pozorovat.Celé to bylo jako ze snu.

Když doplavali ke břehu, vystoupili z loděk a vydali se k hradu.Tam pak vyšli po schodech a zastavili se u mohutných dveří a před ženou, která je už očividně netrpělivě očekávala.
Byla to postarší čarodějka, která měla na hlavě vysoký klobouk a na sobě dlouhý zelený plášť.
,,Vítám vás v Bradavicích, jmenuji se Minerva McGonagallová a budu vaše profesorka přeměňování a pro některé z vás i vaše kolejní ředitelka."představila se.
,,Ve škole máme čtyři koleje.Jmenují se Nebelvír, Zmijozel, Mrzimor a Havraspár.Až vejdeme do těchto dveří, bude každý z vás zařazen do jedné z těchto kolejí.Za celou dobu, co tu budete studovat, bude vaše kolej něco jako rodina.Budou vám také uděleny body za každý dobrý skutek, který uděláte a za každý problém zase naopak odebrány, tudíž i celé koleji a vaším přátelům, které si tady jistě najdete."pokračovala a pak už jen otevřela dveře a vedla je přes celou velkou halu, kde byly čtyři stoly, za kterými seděli všichni ostatní studenti.Dovedla je až před schody, na kterých nahoře měli stůl zase naopak profesoři.
Profesorka McGonagallová prvňákům pokynula ať se zastaví a sama vyšla krátké schody a došla až ke stoličce, na které ležel jakýsi ošuntělý klobouk.
,,Až zavolám vaše jméno, položíte si klobouk na hlavu a budete zařazeni do koleje."zvolala profesorka ke studentům prvního ročníku.Caitlin viděla jak se Ginny celá třese nervozitou.I ona sama měla obavy z toho, kam se dostane a jestli ji klobouk vůbec někam zařadí.
Ovšem teď byla ráda za svého bratra, který si nic o zařazování nevymýšlel, jako Ginnyini bratři, a řekl jí všechno tak, jak je, takže nebyla tolik vystresovaná, jak by byla, kdyby nevěděla nic z toho, co ji čeká.
Sledovala několik jejích spolužáků jak nervózně jdou k profesorce McGonagallové a nasazují si klobouk na hlavu, dokud nepřišla řada na ni.
,,Caitlin Evansová!"zvolala profesorka a i Caitlin malinko nervózně vystoupala až ke stoličce, posadila se na ni a nechala si na hlavu posadit Moudrý klobouk, který dost dlouho váhal, jako u jejího bratra minulý rok, kam ji zařadit.Podle něj měla povahu pro všechny koleje.Mohl by ji poslat kamkoli, takže klidně i do Nebelvíru k jejímu bratrovi nebo naopak do Zmijozelu, kde měl její bratr svého velkého rivala Draca Malfoye.
,,Havraspár!" vykřikl nakonec Moudrý klobouk a Caitlin se vydala ke studentům z téhle koleje, ačkoli tam nikoho kromě Lenky neznala.Jen na malý moment se podívala na Ginny, která byla zařazena do Nebelvíru, ale Harryho prostě nikde neviděla a Hermiona byla moc daleko, aby se jí zeptala jestli neví kde je.Nepotěšilo ji ani to, když se profesorka McGonagallová zvedla uprostřed hostiny a s naštvanou tváří odcházela z Velké síně a následoval ji i ředitel školy, profesor Brumbál.

Nemohla více čekat!Bylo jí jasné, že nemá šanci do konce večera svého bratra zahlédnout, takže byla jediná možnost, jak zjistit, kde je.
,,Paní profesorko, já..."došla k profesorce McGonagallové, ale v tu chvíli nevěděla jak by měla pokračovat.
,,Ano, slečno Evansová?"podívala se na ni s přívětivým výrazem ve tváři.
,,No, víté já jsem se chtěla zeptat... ohledně mého bratra... nikde jsem ho na hostině neviděla..."vykoktala, ale přesto to profesorka pochopila, na to se ptá.
,,Váš bratr přiletěl do školy se svým kamarádem v létajícím autě, protože nestihli vlak.Nenapadlo je napsat do školy dopis, když u sebe měli sovu a vyřešili to jinak, jenže je při tom viděli i někteří mudlové."řekla paní profesorka a snažila se už neznít tak naštvaně, jako po tom, co to zjistila, i když pořád v ní zůstával ten naštvaný vyčítavý tón, kterého se nedokázala ani před sestrou pana Pottera zbavit.
,,Nejsou vyloučení, že ne?"zděsila se Caitlin hned po tom.Teď už dávalo smysl proč Harryho neviděla na nádraží, ani ho nikde nemohla najít při i po zařazování.
,,Ne, ale dostanou školní trest."
uklidnila ji profesorka, ikdyž trest byl pořád trest a to taky nebylo zrovna uklidňující, ale aspoň nebyl její bratr vyloučen ze školy.
,,Ale teď už jděte, Caitlin, na svou kolej."
,,Ach, ano, mockrát děkuji, paní profesorko."usmála se a chystala se otočit a odejít, když v tom si něco uvědomila.
,,Já... já se omlouvám, ale měla jsem o Harryho takový strach, že jsem nešla s prefektem na svou kolej a teď nevím jak se tam dostat."sklopila pohled k zemi.
,,Pojďte se mnou!"pobídla ji profesorka McGonagallová a pomohla jí se dostat na kolej.Ale pak nastal problém.Aby jste se dostali do koleje Havraspáru, tak jste museli zodpovědět nějakou otázku a u prvňačky bylo nemožné, aby dokázala odpovědět.Ale měla štěstí, protože zrovna šel kolem nějaký student a pomohl jí se do koleje dostat.Když tak nad tím přemýšlela, asi by jí i paní profesorka dokázala pomoct, ale hlavní bylo, že se tam dostala.Poděkovala profesorce a zmizela ve společenské místnosti Havraspáru, která byla opravdu nádherná s vyčarovanou noční oblohou na stropě.Zamilovala si to na první pohled.Jenže teď chtěla jít už na pokoj, tak si našla ten správný, který jí byl přiřazen.Ten večer usínala s hezkýma myšlenkama, kromě toho problému s Harrym, a těšila se na zítřejší vyučování.

,,Můžeš mi říct, co jste s Ronem včera vyváděli!?"vyštěkla Caitlin na svého bratra na snídani až se lekl, jak rychle se objevila u stolu jeho koleje, protože už se dozvěděl, že do Nebelvíru zařazená nebyla.
,,O čem to mluvíš?"
,,Nedělej, že nevíš, o čem mluvím, Harry!Profesorka McGonagallová mi řekla, co se včera stalo, proč jste nebyli na hostině!"nepřestávala být naštvaná.Sice byla o rok mladší, to jí ale nedávalo důvod, nesprdnout svého bratra.Když ale začala pokračovat v kárání, ztišila hlas, aby je neslyšela celá síň, protože jí bylo jasné, že ani kluci, ani profesoři nechcou, aby to věděli všichni studenti.
,,Komu jste ukradli to auto?"sykla.
,,Mému taťkovi."odpověděl Ron.
,,Co jste si mysleli?!Že si sem jen tak přiletíte pozdě a nikdo si ničeho nevšimne?Můžeš být rád, že jsem to okamžitě nenapsala mámě, i když si jsem jistá, že dřív nebo později, ti od ní přijde dopis."
,,Díky, že jsi nás rovnou nepráskla mámě, ale prosím, Cait, nedělej nám tady to kázání.Vyslechli jsme si jich už spousty od McGonagallové, od Hermiony, dokonce i od Snapea.
A ten vypadal, že by byl docela rád, kdyby nás vyloučili."řekl Harry jakoby nic a ignoroval Hermionin i Caitlinin naštvaný pohled.
,,Harry, dobře, už přestanu, ale ty...
jsi můj bratr a snad chápeš proč jsem včera chtěla, aby jsi tu na zařazování byl.Já i Ginny jsme tu chtěli své bratry."řekla a podívala se z Harryho na Rona.
,,Myslíš si, že jsme to chtěli?Že jsme schválně přiletěli pozdě?Já nevím proč byl najednou vchod na nádraží 9¾ zavřený!Vzali jsme létající auto pana Weasleyho a doletěli sem, protože nás nenapadlo poslat Bradavicím sovu.Jenže když jsme přiletěli, už bylo po zařazování."řekl Harry rozhořčeně.
,,A můžu snad za to!?Laskavě tady na mě neřvi!"
,,Já nevím, kdo se sem přivalil jak velká voda a začal tu po nás s Ronem řvát!"osopil se na ni Harry.
,,Řvala jsem, protože jsem nevěděla, kde s Ronem jste, a měla jsem o tebe strach, ty blbče!"zařvala Caitlin možná víc, než chtěla až se pár lidí na ně otočilo.
,,Přestaňte se hádat!"utnula to Hermiona Grangerová, Harryho nejlepší kamarádka.
,,Má pravdu, promiň."omluvil se Harry.
,,To nic."mávla nad tím Caitlin rukou a odešla ke svému kolejnímu stolu.
Posadila se ke stolu vedle své spolubydlící Scarlet Johnsové a dala se do snídaně, tedy jen do té doby dokud nedorazily sovy s ranní poštou, kde byl i dopis pro ni a Harryho od matky.
Přečetla si ho s tím, že po vyučování jí musí odepsat a pak odešla z Velké síně připravit se na vyučování.Za celou tu dobu si ovšem nevšimla, že její bratr a převážně ona byla středem pozornosti jistého profesora.

|•1758 slov•|