Ať už to Lily chtěla nebo ne, pár týdnů či měsíců musela u své sestry Petunie zůstat.Těžce nesla smrt Jamese Pottera a jeho rodin.A i Brumbál nechtěl, aby teď byla sama a kupodivu Petunie souhlasila, aby u ní zůstala.
To však ale neměnilo nic na tom, že si Lily o sobě myslela, že je od svého rozchodu se Severusem, jen troska.
No vážně!Od toho dne, kdy opustila Severusův dům, šla bydlet na chvíli k Jamesovi, ale kvůli její a Harryho přítomnosti teď přišli všichni o život, a teď byla u své sestry a jejího manžela.Připadala si tolik neschopná, ale pravdou bylo, že teď neschopná asi opravdu byla.Rozchod i smrt Potterových se na ní hodně podepsalo a ona byla moc vděčná za pomoc od Petunie.Sama by totiž to nebyla schopna zvládnout, starání se o svého syna a k tomu ještě dceru, která se jí o devět měsíců později narodila.
Ale pro Caitlin i Harryho se snažila nepropadat příliš své psychice a úzkosti.Nemohla se propadnout až na samé dno.
,,Ššš, zlatíčko, klid, maminka je tady."
šeptala ke své dceři, když jedné noci se její dcerka probudila a začala plakat.Lily nechtěla, aby probudila Harryho, který spal v postýlce hned vedle.Byl stále ještě malý, takže ho nechtěla nechávat samotného.Proto vyzvedla Caitlin do náruče, raději se v té tmě posadila zpátky na svou postel a začala ji jemně kolébat.Doufala, že co nejdříve usne a usla, takže ji pak vrátila zpátky do postýlky.
Stále to pro ni nebylo lehké, ale snažila se.Byla teď totiž matkou dvou malých dětí a musela se o ně postarat, i když jí to první půl rok po tom všem, dělalo značný problém.Ale jak taky ne, když za jednu noc ztratila téměř všechny své blízké?Kromě Mary a Remuse, samozřejmě, a taky možná ještě Siriuse, kterého zavřeli do Azkabanu jako potencionálního vraha několika mudlů a zastánce Voldemorta.Lily ovšem nevěděla jestli si to Ministerstvo pouze myslí, odvodilo, nebo to tak skutečně je.Když u Potterových bydlela, bohužel nevěděla koho Bernadette s Jamesem zvolili jako strážce tajemství, ačkoli právě ona měla mít hlavní slovo, když se to týkalo nejvíce jí.Ale to se nestalo a teď litovala aspoň toho, že se jich nezeptala, kdo to je.Bylo by to teď všechno lehčí.Mohla by prokázat Siriusovu nevinu, protože ikdyž všechno tomu nasvědčovalo, že je to pravda a Sirius Black je opravdu vrah, nemohla si tím být jistá.
Bylo jí to ale líto.Životy všech a to i ten její život se změnil jen díky tomu jednomu večeru v Godrikově dole.Celé ji to pohltilo a ona se musela zase dát aspoň trochu dohromady.A udělala to.Chtěla minulost, která ji přímo mučila, nechat za sebou.Jenže to nebylo a nemohlo být možné.Bylo jí jasné, že před tím jen tak neuteče, a tak se rozhodla si jen na pár měsíců vyčistit hlavu a i s dětmi odjet s tím, že se zase vrátí.Došlo jí, že Londýn, svůj domov, by stejně nemohla na delší dobu opustit nebo začít bydlet úplně někde jinde.

,,Já vím, že je Caitlin ještě teď malá... hodně malá, ale řekneš jí někdy, až vyroste, o jejím otci?"zeptala se zničehonic Petunie, když byla i s Dudleym u ní na návštěvě.Právě seděly na zahradě a ona na ni najednou vybalila něco takového.
,,Abych pravdu řekla, ještě jsem nad tím úplně nepřemýšlela, ale i kdybych jí nic říct nechtěla, stejně by se někdy na otce zeptala a já... nevěděla bych co říct.Jestli jí lhát a říct jí, že je po smrti, ikdyž vlastně nevím jestli to náhodou není pravda, protože jsem o něm od té doby moc neslyšela, anebo jí říct malinko upravenou pravdu o tom jak od nás doslova odešel..."
,,To víš jen ty, Lils."
,,Aha, notak díky za radu."řekla Lily víc sarkasticky než původně zamýšlela, ale Petunie dělala, že si toho nevšimla, ikdyž to byla ona, kdo se ptal.
,,Víš, Lily, je tu něco co jsem ti nikdy neřekla, ale měla bys to asi vědět vzhledem k tomu, jaké vztahy jsme měly dlouho mezi sebou..."začala Petunie znovu o něčem mluvit.
,,No dobře, povídej."
,,Tehdy, když jsi k nám přišla s prosbou o azyl a pak jsi mi řekla pravdu o tom, že tvoji přátelé i se svou dcerou zemřeli, jsem se... zděsila jen z té představy, že jsem mohla přijít i o tebe, o svou sestru.Nemohla bych o tebe totiž přijít, protože... i když jsem ti to nikdy přímo neřekla, jsi pro mě důležitá víc než si myslíš.Mám tě moc ráda, Lily."dořekla, čímž Lily překvapila a i dojala.
,,Aw, Pety, já tě mám taky ráda.Ani nevíš jak jsem ráda, že jsme zase sestry."usmála se.
,,Vážně?I po tom, jak jsem se k tobě v dětství chovala?"
,,Jsi moje sestra."zněla Lilyina odpověď a to stačilo.Jen tahle krátká věta říkala vše.Pak následovalo dlouhé sesterské objetí, ale přerušil je dětský pláč.
,,To je Harry, půjdu za ním."
povzdechla si Lily, zvedla se a zmizela na chvíli, která se pak malinko protáhla, v pokoji, kde obě děti odpočívali.
,,Všechno v pořádku?"došla za ní po chvíli Petunie.
,,Jojo, všechno je v pořádku, akorát Cait nechce usnout."pousmála se Lily z postele, na které seděla, a v rukou kolébala svou malou holčičku.
,,Chceš s něčím pomoct?"šeptla Petunie, aby náhodou děti nezačaly zase plakat.
,,Asi ne, díky, už to vypadá, že už konečně usne."zašeptala Lily v odpověď. ,,Klidně na mě počkej dole."
dodala, a tak se její sestra opět vrátila dolů do místnosti.
,,Aspoň že Harry spí klidně."oddychla si Lily, když se vrátila.
,,A nechtěla bys k nim nějakou chůvu?"napadlo její sestru.
,,Ne, nebudu dávat děti na starost někomu cizímu."odporovala Lily.
,,Dobře, dobře, jak myslíš."zvedla Petunie ruce do obranného gesta a více se k tomu nevracela.Ať si to Lily dělá jak chce, pokud bude moct, tak jí pomůže.

|•955 slov•|