21.
Potom, co Harryho s Lily pustili z nemocnice, Lily zjišťovala, že role matky není zrovna jednoduchá.
Harry se často v noci budil a prvních pár dnů bylo pro ni opravdu náročných, že dokonce i zapochybovala jestli si měla tento holčičí sen vůbec splnit.No dobře, zase tak drastické to nebylo, ale nemohla by říct nic jiného, než že je nermírně vyčerpaná.
A to nemluvíme o tom, že byla i malinko vyčerpaná z té neustálé pozornosti, protože na Harryho se stihli přijít podívat skoro všichni její i Jamesovi přátelé.Byla ráda, že se zajímají, ale občas toho bylo na ni moc.
,,Tak co, jak se ti po porodu daří?Zvládáš to?Musí to být docela náročné."zajímala se Mary zatímco si chovala malého Harryho.
,,To máš pravdu, občas je to opravdu náročné, ale zvládám to.Severus mi moc pomáhá."odpověděla a všimla si, jak se její kamarádka při vyslovení jména jejího přítele zatvářila zvláštně.
,,Snape a pomáhát, ještě k tomu, když je Harry Jamesův a ne jeho?Já vím, že jsem ti říkala kdysi opak, ale když je teď tady to s tím Harrym...Neber mě špatně, ale vážně si myslíš, že je zrovna Snape dobrá partie?"zeptala se a Lily to chápala.Chápala proč o ni má její kamarádka takovou starost.
K Severusovi neměla pořád ještě důvěru, ale narozdíl od Mary mu Lily věřila.Znali se spolu už tak dlouho, že ho měla skoro celého přečteného.
,,Proč by ne?Já vím, že se vám to všem nelíbí.Asi byste všichni byli radši kdybychom s Jamesem zůstali spolu, ale my jsme se už rozhodli.Já jsem si to všechno rozmyslela a jsem teď šťastná, stejně jako je James šťastný s Bernie.Ale Severus není takový jak si myslíš.Já vím, že je zvláštní, ale miluju ho a dokonce si myslím, že má Harryho rád, Mary."řekla Lily.
,,Notak dobře, když to tak cítíš.Já jsem ti to jen chtěla říct."
,,Však já vím a jsem za to ráda."usmála se Lily a převzala si od ní Harryho, který se už pomalu chystal ke spánku.
,,Nemohla bych ho někam dát spát?"
zeptala se Lily pološeptem.
,,Pojď se mnou."řekla Mary a zavedla ji do jednoho z pokojů, kde mohl opravdu Harry zůstat v klidu spát.
,,A co vy s Fabianem?Nepřemýšlíte o svatbě nebo dětech?"zajímala se Lily po tom, co se vrátily.
,,No..."
,,Povídej!"pobídla ji Lily a šklebila se.
,,Fabian mě požádal o ruku!"usmála se Mary a Lily šťastně vypískla.
,,Jé, to moc gratuluji, Mary!"objala svou kamarádku.
,,Proč jsi mi to neřekla dřív?A jaktože jsem si toho ani nevšimla, ukaž prstýnek!A jak se to tak stalo?"
,,Bylo to na naše výročí, kdy mě vzal do luxusní restaurace.Vůbec jsem o tom neměla tušení a bylo to pro mě opravdu překvapení, ale pěkné překvapení."
,,To je hezký, přeji vám to."usmála se Lily.
,,Díky."vrátila jí úsměvem Mary.
,,Tak z tebe bude Mary Prewettová, jo?"zasmála se rázem Lily.
,,Už to tak vypadá."pousmála se Mary.
,,A já bych tě ještě o něco požádala, Lils."řekla opatrně.
,,Ptej se."
,,Nešla by jsi mi za družičku?"zeptala se.
,,Samozřejmě, půjdu moc ráda!"souhlasila okamžitě Lily.
,,A už máte naplánovaný termín svatby?"zajímala se dál Lily.Chtěla vědět všechno, to bylo Mary jasné, ale úplně v klidu jí byla ochotná vše říct nebo tedy aspoň to, co věděla s jistotou.
,,Ještě úplně ne, ale přemýšlíme o říjnu."odpověděla Mary.
,,To jsou jen dva měsíce a kdo ví jestli Myslíte, že to všechno stihnete?"
,,O tom jsem takhle nepřemýšlela.
My ale stejně chceme jen malou svatbu s několika přáteli a rodinou."
řekla Mary a o chvíli později se plácla do čela.
,,Jo, promiň, já jsem ti zapomněla něco nabídnout.Tak nechceš něco?
Mám nějaké sušenky, pokud by jsi chtěla.Nebo taky kávu a víno, ale to asi nemůžeš."vzpomněla si Mary.
,,To vůbec nevadí, Mar.Ale ty sušenky bych si dala."odpověděla Lily a Mary jako obvykle na chvíli odběhla pryč.
Jakmile Mary zmizela, Lily se nepřestávala usmívat.Měla za svou kamarádku opravdu radost.Měla šťastný naplněný život, měla lásku, kterou si už zanedlouho hodlala vzít.
A kdo ví?Třeba budou mít jednou i děti, které jim Lily samozřejmě přála.Znala ten pocit z vlastní zkušenosti.Harry byl to nejlepší co ji v životě potkalo a milovala ho celým svým srdcem.
,,Děkuji moc."poděkovala Lily, když se Mary vrátila i s mísou sušenek, aby mohly doprobírat to, o čem si doteď povídali.A že si povídali docela dlouho až ztratili trochu pojem o čase.
Kdyby nepřišel Fabian do obývacího pokoje, tak by tam seděly a povídaly si až do noci.
,,Neber mě špatně, Lily, nevyhazuju tě, ale nebude si o tebe Snape dělat starosti, že tak dlouho nejdeš?
Takhle dlouhé setkání jste neplánovaly."řekl Fabian.
,,Máš pravdu, už bych měla jít.Zajdu pro Harryho."souhlasila Lily.
Fabian měl konec konců pravdu.
Severusovi říkala, že se u Mary nezdrží dlouho, jen se zase po nějaké době chtějí vidět, když teď kvůli Harrymu nechodí na schůzky Fénixova řádu, ale jak se zdálo, opravdu se to protáhlo.S dvěma hodinama jaksi nepočítala.
,,Mějte se hezky a ještě jednou gratuluji k zásnubám."rozloučila se a opustila dům budoucích manželů Prewettových.
,,Ahoj!"zvolala do prostor domu, hned co se vrátila.A netrvalo dlouho a už v předsíni stál její přítel, který si od ní převzal stále spícího chlapečka a odnesl jej nahoru do pokoje, aby mohl dál spát a jeho maminka se mohla v klidu vyzout a sundat si kabát.
,,Počítám, že ses měla dobře, když jsi přišla až teď."konstatoval Severus jakmile přišel do obývacího pokoje a sedl si na gauč vedle Lily.
,,Promiň, Seve, s Mary jsme se trošičku zakecali."omlouvala se ihned Lily.
,,Trošku?"zasmál se, ale nechal to být a víc ji netrápil.Jen ji políbil na tvář na uvítanou.
,,Mary se bude vdávat!"řekla najednou šťastně Lily až tím Severuse malinko vylekala.
,,To je... skvělé asi."odpověděl nejistě.
V takových situacích si nebyl úplně jistý jak se chovat a co odpovědět.
,,Že jo!Jsem za Mary tak moc šťastná!"
usmívala se Lily a Severus raději spolkl otázku o tom jestli ji mrzí, že ještě není vdaná i ona, když už dávno mohla být a jestli by chtěla, aby se oni dva vzali.Moc dobře si totiž uvědomoval, že ačkoliv se to jeho milovaná snaží co nejvíc nedávat najevo, v hloubi duše ji opravdu mrzí, že nejsou celá kompletní rodina.Znal ji a věděl, že ona má tohle všechno z nějakého důvodu, jemu nepochopitelnému, má ráda, ale on byl jiný.Nebyl si jistý jestli by takové závazky zvládl ačkoli Lily byla jediná, se kterou by chtěl děti a být s ní dokonce života, takže tady problém rozhodně nebyl.
,,A dokonce se mě zeptala jestli bych jí dělala družičku a já jí řekla, že jo."pokračovala Lily nadšeně.
V tuto chvíli vypadala jako malá holčička.Bylo až pozoruhodné jak moc dokáže mít za kamarádku radost.
Trochu to totiž vypadalo jako by to štěstí prožívala ona a o ruku nebyla požádána Mary, nýbrž ona.
,,Promiň jestli o tom moc mluvím."
řekla po chvíli.
,,Ne, to je v pohodě.Máš za kamarádku radost, to je pěkné."
odpověděl jí Severus.
,,Zajdu se podívat na Harryho."zvedla se a odešla nahoru, takže Severus zůstal v místnosti na chvíli sám, než se zase Lily vrátila.Jen na tu chvíli aspoň mohl přemýšlet.Jak moc by jim to změnilo život, kdyby ji požádal o ruku?
Po delší době se vám hlásím.Ne nebojte, nezemřela jsem 😂
Zase je tu taková kapitola o ničem, ale tak co už.Poslední dobou nemám moc nápady, tak se vám omlouvám.Snad se vám kapitola aspoň trochu líbila.Jo a kdyby to někoho zajímalo, tak tahle fanfikce slaví už rok na wattpadu!🙈😀😄😉
Je to neuvěřitelný jak to uteklo, a tak bych vám chtěla všem poděkovat, že tenhle příběh vůbec čtete, moc si toho vážím.💗
Juli💫
|•1285 slov•|
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top