Některé věci se stanou tak nečekaně a jsou to právě dost často věci, které byste vůbec nečekali, že se vůbec někdy stanou.To byl právě případ vztahu Severuse Snapea a Lily Evansové.Když už se Severus začal smiřovat s tím, že ho bude už do konce života nesnášet a celé jejich přátelství bude pryč, tak se to celé změnilo.Ano, sice to trvalo nějaký ten rok, ale změnilo se to.A teď už byl šťastný jen s malým háčkem, že byl svázán.Byl smrtijedem, ale jen proto, že už ani nedoufal, že by mohl být někdy šťastný.Jenže když se tak stalo, tak už to nemohl vzít zpět to, co udělal a to ho trápilo.
Co když se to Pán zla dozví, že žije s dívkou mudlovské krve?Co když ji zabije nebo jakkoliv jinak ublíží?
To by nezvládl.Jenže to nebylo to jediné co ho sžíralo.Jak tak o tom přemýšlel, tak se čím dál tím víc bál, aby pro Lily nebyl nebezpečný spíševon.Přece jen život se smrtijedem není zrovna pohádka.
Opravdu chce tohle podstoupit?Pokud ano, tak nemohl dělat nic, než jen věřit, že se nic nestane.

Právě bylo hodně brzy ráno, když on se vzbudil a uviděl vedle sebe ležet jeho lásku.Byla tak krásná a klidná, když spala, i přes to šero, které v místnosti bylo.
Všímal si i toho, že čím více se blíží její porod, tím více vypadá šťastněji a to ho těšilo.Rád se díval na její nádherný úsměv a to byla jedna z těch věcí, které na ní tolik miloval.
Její zářivý úsměvem.Ani to nijak nezaregistroval a Lily se na něj rozespale dívala.
,,Víš kolik je hodin?Já sice ne, ale určitě hodně."řekla rozespalým hlasem a pousmála se.
,,Asi máš pravdu, je docela brzy, půl šesté."odpověděl a natáhl se k ní, aby ji mohl něžně políbit do vlasů.
,,Jen spi klidně dál."zašeptal.
,,Budu spát až mi řekneš proč jsi vzhůru."řekla a Severus si povzdechl.
,,Nějak nemůžu spát, a tak...
přemyšlím."
,,Nad čím?Nad námi?"zajímala se.
,,Ne, to ne, i když...vlastně ano, ale ne tak, jak si asi myslíš.Chci říct, že... doteď jsem o tom vůbec nepřemýšlel, protože jsem chtěl být zase s tebou. Ale uvědomuješ si, že jsem pořád smrtijed a ohrožuji tě?On by mohl ublížit tobě nebo i malému."přiznal jí.
,,Tohle tě trápí?Bojíš se o mě?"
,,Ano, bojím, protože už o tebe nechci přijít.Možná, že se opakuju, ale, když jsi se na mě naštvala, což jsem upřímně chápal, tak mě nenapadlo, že by to zase mohlo vůbec někdy být takové jako dřív, ne-li lepší.A proto mám strach, že zase o tebe přijdu, že udělám něco špatně a ty... můžu o tebe přijít už jen kvůli tomu kdo jsem, Lily, a nikdy bych si neodpustil kdyby ti něco Pán zla udělal."řekl a udiveně se na Lily podíval, když ho chytla za ruce.Už dávno nebyla rozespalá.

,,Já se nebojím, Severusi.Chci být s tebou, ať to stojí, co to stojí.Nikdy tě neopustím a ty mi slib, že ty mě taky ne."zadívala se mu do očí a čekala na jeho odpověď.Doufala, že řekne to, co chce slyšet.A řekl to.
,,To ti slibuji."odpověděl, jenže kdyby v té chvíli věděl, že jí neříká tak úplně pravdu...
,,Tak bychom se asi teď měli jít nasnídat, co říkáš?"navrhla s úsměvem.
,,Víš kolik je ráno?Není na snídani trochu brzy?"podivil se.
,,No co, já i miminko máme hlad."
pokrčila rameny a s úsměvem, který jí poslední dobou hrál na tváři pořád, se zvedla.
,,Ty nepůjdeš?"zeptala se.
,,Lily, ještě není ani šest hodin.Vážně to nemůže chvíli počkat?To máš takový hlad?"
,,Seve, notak, pojď se mnou!Nebo chceš, abych tu raději zůstala?"zeptala se a sedla si bokem zpět do postele, ale pohledem stále sledovala svého přítele.
,,Ano, to máš přesně pravdu."zasmál se a posadil se, aby ji mohl po ránu konečně políbit.

,,Zdá se, že se malý už těší na svět."pousmála se Lily, když ji miminko koplo.Bříško už měla pěkně veliké a každou chvíli se očekával porod, ze kterého měla trošku strach, ale zároveň se těšila až si svoje dítě konečně pochová a bude ho mít u sebe.
,,Můžu?"optal se.
,,Samozřejmě, na tohle se mě ptát nemusíš."zasmála se a sledovala Severusovu ruku, která spočinula na jejím těhotenském bříšku.Byl to krásně hřejívý pocit.Nejen vědomí, že se jí konečně splní sen být matkou, ale i to, že Severus se na miminko očividně těší s ní, ačkoliv to nikdy neřekl nahlas a jeho dítě to nebylo.
,,Už bych měla začít přemýšlet nad jméném.Pomůžeš mi?"zeptala se opatrně, jakoby se bála co odpoví nebo jak zareaguje.
Čekala co udělá a jak se zdálo, tak byl překvapený.
,,Vážně?"nevěřil.Přestože se s Lily těšil na jejího potomka, moc se nezapojoval, co se týkalo rodičovství a těch ostaních věcí.Bral to tak, že je to dítě Potterovo, takže nemá žádné právo o něčem rozhodovat.

,,Samozřejmě,"přikývla Lily s úsměvem. ,,kdyby jsi chtěl, tak bych napsala do rodného listu tvoje příjmení, ale..."
,,Tohle bys neměla.Těší mě to, ale já vím, že je Potterovo a ačkoliv ho ze srdce nesnáším, tak bych ho neobíral o vlastní dítě tím, že bych ze sebe udělal otce, promiň."zakroutil hlavou.
,,Ne, to se neomlouvej, máš pravdu.
Jsem ráda, že to takhle bereš."řekla a vlastně ani nevěřila tomu, že to doopravdy řekl.Vždyť přece Jamese Potterova přímo nesnáší, stejně jako on jeho, a teď udělal, řekl něco takového.Byla na něj opravdu pyšná.
A nejen proto, že byl pro ni i nadále James důležitý, i když ne už tak, jako kdysi.Zase v Severusovi viděla toho skvělého člověka, se kterým jí bylo dobře a taky začínala mít pocit, že se snaží být takhle empatický právě kvůli ní, protože to bylo poprvé co ho viděla takhle.Nikdy prostě nebyl až takhle... řekněme otevřený a to se jí upřímně líbilo.Mohla si být tak jistá, že je jejich vztah skutečný a má v něm oporu.

,,Tak co ta snídaně?"ozval se po chvíli Severus.
,,Jo, už tam půjdu."přikývla Lily a těžce se začala zvedat z postele.
,,Jen si lehni, já ti to připravím a donesu."zadržel ji Severus.Nechtěl, aby se příliš namáhala.
,,No tak dobře, děkuji moc."usmála se a opět si lehla a zachumlala se do peřiny zatímco Severus odešel jí udělat jídlo.
Jenže Lily mezi tím stihla nějakým zázrakem zase usnout, takže ji raději nechal spát.Nechtěl ji budit, ale to se mu úplně nepovedlo, když ji pohladil po vlasech a ona se kvůli tomu zase probudila, protože byla spíš v takovém polospánku.

S úsměvem se posadila a převzala si od něj tác s jídlem, které bylo mimochodem velmi dobré.A snězené to měla celkem rychle, ale usnout se jí ani Severusovi už nepodařilo, takže si dopřáli zase nějaké té chvilky pro sebe.Ale jen v objetí a povídali si, jen tak kdyby to náhodou někoho zajímalo.

Tahle kapitola se mi úplně nelíbí.
Je až moc krátká a napsala jsem ji podle mě fakt špatně.Snad mi to prominete😅Mimochodem už brzy se narodí malý Harry Potter, tak se můžete těšit.Já se na to upřímně těším.Naposled jsem o Lily jako o matce a Harrym jako ještě malém dítěti psala na konci jedné z mých FF, Naděje lásky a pak už myslím nikdy.Však taky asi budu víc kapitoly věnovat Lily a Harrymu a asi taky Sevovi.U Jamese si nejsem ještě úplně jistá.Je to sice Harryho biologický otec, ale... Zrovna jeho postavu zrovna nemusím ani v originále, tak se mi do toho úplně nechce, ale nevím.No, prostě uvidíme, zatím si nejsem úplně jistá jak přesně chci příběh posouvat, ale něco určitě vymyslím ať to bude trvat sebevíc dlouho 😂😁

Juli🦋💗
|•1263 slov•|