Musela to dlouho spracovávat a dlouhou dobu si nebyla vůbec schopna přiznat, že je tomu opravdu tak.Je těhotná!Vždycky chtěla mít děti, ale nikdy by ji nenapadlo, že až se to jednou stane, tak to bude takové.
Myslela si, že to bude krásné a v době, kdy bude s nějakým stálým partnerem, který by ji obklopoval láskou k ní a jejich dítěti.Ale ono to nebylo takové jak snila, jak  očekávala.
Stále nevěděla nic, ani nevěděla jak by pravdu měla zjistit, tak, aby se to ani jeden z potencionálních otců nedozvěděl.Sice byla kouzelnice, ale takové kouzlo prostě vůbec neexistovalo.

Kdyby bylo nakonec Jamese tak by ji to bylo jedno.Pro ni byl hlavní Severus, který o tom neměl stále ani tušení, ale nevěděla jak mu o tom říct.Nikdo by si ho nemohl představit v roli otce a ona sama věděla, že nikdy nad dětmi nikdy nepřemýšlel a byla si vědoma toho, že k tomu má důvod, že děti nechce.A proto to bylo tak těžké.
Co když se naštve?Nebo hůř.Co když  zareaguje ještě úplně jinak a rozejde se s ní?

Stála u zrcadla a prohlížela si své už začínající rostoucí bříško.Za chvíli to půjde vidět a bude muset jít s pravdou ven, říkala si v duchu.Ale bylo to tak těžké!Zvlášť, když měla nepěkné tušení, že je nakonec přece jen Jamesovo.A to byl prostě problém, který nešel vyřešit.Nebo by vlastně šel, ale rozhodně ne tak, jak by si přála.

Najednou ji vyrušilo klepání na dveře.
,,Lily, můžu dál?"zeptal se Severus za dveřmi.Lily si rychle zakryla břicho, upravila vše tak, aby nešlo poznat, že se děje...něco neobvyklého a svému příteli otevřela dveře do ložnice.
,,Promiň, že to tak trvalo, já...
převlíkala jsem se."omluvila se Lily.
,,Však v pohodě, došlo mi, že jsi zaneprázdněná."zasmál se Severus, ale jen kdyby tušil...
,,Poslyš, přemýšlel jsem..."začal pomalu a Lily na něj s očekáváním hleděla.Zajímalo ji, co má na srdci.
,,Radši se na to posadíme."
zkonstatoval po chvíli ticha a oba se posadili vedle sebe na postel.

,,Říkal jsem si...chtěl bych najít svou matku."přiznal a podíval se na Lily pohledem jakoby čekal, že se mu vysměje.
,,Seve, to je skvělé!"rozzářila se a Severuse objala.
,,A jakto, že tak najednou?Já myslela, že jsi svou mámu nechtěl najít, bylo ti jedno kde je."
,,To sice ano, ale teď...s tebou je to jiné.
Můj život je mnohem lepší, než kdy dřív, a tak jsem chtěl, aby to už bylo se
vším všudy.Máma pro mě byla vždy důležitá osoba v mém životě, když nepočítám tebe samozřejmě, a nakonec mě mrzí jak to skončilo po tom, co se stalo mezi námi a otcem..."

Lily věděla, že nerad mluví o své rodině a respektovala to.Moc dobře věděla, co se u nich doma dělo, když byl Severus malý.Jeho rodiče se často hádali a nejednou jeho otec Eileen uhodil.Byl rád, když vypadl z domu a pak, když nastoupil do Bradavic.
To ale vydrželo až do jeho sedmého ročníku, a i když nakonec paní Snapeová od svého manžela odešla, její syn s ní nešel, ale u otce, kterého nesnášel stejně nezůstal.Začal se živit sám a pracovat, že se úplně od své matky odřízl a od té doby ji neviděl.
Aspoň takhle jí to nějak pověděl, kdo ví kolik je na tom pravdy, ale ona doufala, že jí důvěřuje a říká jí pravdu.Věděla, že je smrtijed, ale jako agent pro Řád, tak neviděla jediný důvod, aby měl před ní tajemství.
Zvlášť v téhle jejich situaci, kdy spolu žijí.

,,A víš, kde je?Chceš, abych šla s tebou?"zeptala se.
,,Ano, to je právě to, proč jsem za tebou přišel.Už je to dlouho a já..."
,,Máš strach."dokončila za něj a konejšivě ho objala.Nemusel ani nic říkat, aby věděla, že to tak bylo.

,,Jsem si jistá, že se bát nemusíš.Vždyť tvoje máma byla ve skutečnosti velice milá, i když na venek tak možná pro někoho nevypadala.A je to pořád tvoje máma, Seve, určitě tě ráda uvidí."
,,Asi máš pravdu, Lily."
,,Určitě mám.Tak co, pojedeme za ní už teď nebo chceš trochu čas?"
,,Ty bys jela klidně teď?"podivil se.
,,Když si to budeš přát."usmála se.
,,To bych moc rád."usmál se na zpět a rychlím krokem se vydal ke dveřím.

,,Počkej,"zarazila ho Lily.
,,nezapomněl jsi na něco?"
,,A jo."plácl se do čela, vrátil se k ní, natáhl se k ní pro polibek a pak už odešel.A tak se Lily mezitím začala připravovat na velký výlet.Bylo to opravdu dávno co Eileen Snapeovou viděla a ráda by věděla jak si teď žije sama bez žádných nepříjemností.
Lily byla hotová téměř hned, takže sešla dolů, kde už stál i Severus.

,,Dobrý?"ujistila se Lily ještě před odchodem.Severus přikývl.Pak jen společně vyšli ven a Severus je přemístil na jedno místo, kde si domyslel, že by mohla být jeho matka.
Lily zvládala přemisťování dobře, ale dneska se jí to úplně nepovedlo.
Zatočila se jí hlava a kdyby nebylo Severuse, tak by už asi ležela na zemi.
,,V pořádku?"optal se.
,,Jojo, já se jenom necítím úplně nejlíp...promiň."omluvila se a když cítila, že se jí vrací jídlo, které si dávala ještě krátce před odchodem, ven, tak se rozeběhla k jednomu z keřů, do kterého se vyzvracela.
Chudák keř.

,,Ehm, Lily, vážně si vážím toho, že tu jsi se mnou, ale očividně ti není zrovna nejlíp.Nejsi nemocná?Protože většinou ti přemisťování nedělá takové problémy."došel k ní, chytil ji vlasy, aby si je nezašpinila a položil jí ruku na záda.
,,Ne, jsem v pořádku, Seve, nic to nebude."řekla Lily, když už byla v pořádku.
,,Půjdeme?"otočila se k němu.On se hned rozešel, a když procházel kolem jí, chytl ji za ruku.Společně šli po ulici a míjeli spoustu domů, až se Severus zastavil u jednoho.

,,Tak tady by to mělo být."řekl pološeptem a Lily mu stiskla ruku, aby mu dodala odvahu, protože cítila, jak je nervózní.
,,To zvládneš."povzbudila ho a společně došli k domovnímu zvonku.
I podle jména bylo jasné, že jsou na správné adrese.Severus se nadechl a zazvonil.Nečekali ani dlouho a ze dveří vyšla postarší žena s černými vlasy.Když si však všimla návštěvy, stuhla na místě.

,,Severusi..."zašeptala a se slzami v očích se vydala k nim svého syna pevně obejmout.
,,Co tady děláš?Myslela jsem, že mě nenávidíš, a že tě už nikdy neuvidím."
vzlykla jeho matka a Severus neměl taky daleko k slzám, ať už to bylo jakkoliv nepředstavitelné.
,,Rád tě vidím...mami."zašeptal Severus mezi tím, co jí objetí opětovával.Po chvíli se odtáhli a až teď si paní Snapeová doopravdy všimla Lily.
,,A přivedl sis i doprovod,"usmála se žena. ,,ahoj, Lily."
,,Ahoj."pozdravila Lily nazpět.Už od mala Sevově matce tykala.Sama si to tak Eileen přála.

,,Pojďte dál."vybídla je Eileen a oba vešli za ní.
,,Máš to tady opravdu pěkné."
pochválila její dům Lily.
,,To moc děkuji.Dalo mi opravdu práci to tu dát do nějakého aspoň trochu obyvatelného stavu."
,,A povedlo se ti to."

,,Nechcete se posadit?"zeptala se Severusova matka a Lily i Severus přikývli a mířili k sedačce, na kterou se posadili.
,,Tak povídejte, co je nového?"
zajímala se Eileen.
,,No, máme tu jednu opravdu velkou novinku."pousmála se Lily a s velkým úsměvem chytla Severuse za ruku.
Eileen vyvalila oči překvapením.
,,Vy dva..."
,,Chodíme spolu."přikývl Severus a bylo to snad poprvé, co Lily slyšela ho to vyslovit před někým.
,,Ach děti, to mám za vás takovou radost!"rozzářila se.
,,Ale musím říct, že jsem to dřív nebo později čekala."usmála se Eileen a zeptala se jak k tomu vlastně došlo.
,,To je na dlouho."povzdechla si Lily.
,,Já mám času dost."odpověděla Eileen a Lily jí ve zkratce řekla, jak se vlastně dali dohromady.Samozřejmě bez detailů, ale to, že si původně měla brát Jamese Pottera netajila.Už to konec konců byla pro ni minulost, i když...Možná ne taková minulost jakou by si přála.

,,Kdo je to, mami?"zeptal se najednou  Severus s pohledem na jednu fotografii v rámečku, kde byla jeho matka s nějakým mužem, kterého nikdy neviděl.
,,Ale nikdo, synu, raději si pojď sednout."
,,Ty někoho máš?"zeptal se a Lily poznala, že se mu to, že jeho matka má s někým vztah, vůbec nezamlouvá.Ovšem vůbec nechápala proč.Život po boku Tobiase Snapea nebyl úplně lehký a bez starostí.Bil ji a nejenom ji, ale i svého syna.

,,Já...tak dobře."přikývla po chvíli, protože poznala, že mlžit nebo úplně lhát nemá žádnou cenu.
,,Jmenuje se Kyle, poznali jsme se na jedné akci už před dvěma lety a teď...
už si i plánujeme společnou budoucnost."řekla a Severus šokem zkameněl.Takže on měl výčitky, že svou matku nevyhledal dřív, zatímco ona si vesele začínala žít svůj nový život bez něj?!
,,To nemyslíš vážně, ne!"
,,Severusi, prosím, musíš mě pochopit.
S tvým otcem nám to vůbec nefungovalo, to přece víš.A musíš si určitě představit, jak se mi ulevilo, když jsem se mi podařilo od něj odejít.
Pak jsem pár let žila sama, a pak potkala Kylea...Mám taky právo na štěstí jako všichni ostatní."
S tím musel Severus souhlasit.Moc dobře věděl čím si musela procházet.
On sám se nikdy ze školy nechtěl domů vracet a byl rád, když byl odtamtud pryč.Ale místo toho, aby se matce omluvil nebo tak něco, tak se naštvaně postavil a se slovy, že musí na vzduch opustil dům.

,,Počkej, teď za ním nechoď.Musí být chvíli sám."zadržela Lily Severusova matka, když se začala taky zvedat, že za ním půjde.
,,Ale..."
,,Necháme ho chvíli vychladnout, on se vrátí."řekla Eileen a Lily se opět posadila.
,,Vím, že jsem udělala spoustu chyb a mému synovi jsem nedala tolik lásky kolik potřeboval, ale oba jsme žili tak, že jsme byli vůbec rádi, když jsme měli kde bydlet.A pak ještě jeho otec...
Severus pak doma skoro nebyl, dostal dopis do Bradavic, měl konečně přátele - i když je otázka jací přátelé to jsou - a nakonec jsme úplně přetrhali všechny kontakty, čeho strašně lituju."
,,Nemůžeš si za všechno dávat vinnu.
Asi v tom je hodně nedorozumnění."
,,To si nemyslím."zavrtěla Eileen hlavou a na chvíli mezi nimi zavládlo ticho, než se Lily odvážila promluvit.

,,Já...nemám se s kým úplně o něčem poradit.Jde totiž o Severuse a ty ho znáš.Jde o to, že já...jsem těhotná..."
,,Vážně?"usmála se překvapeně.
,,Jo."povzdechla si Lily.
,,Ty nemáš radost?"
,,Mám, samozřejmě, že mám.Vždycky jsem děti chtěla, ale nevím jak to mám Severusovi říct.On není...jako ostatní a nechci mu lhát, že je jeho, i když bych si to moc přála."vysvětlila, ale hned jak viděla pohled Severusovi matky, vysvětlila víc.
,,Není to tak, jak si teď asi myslíš.
Ono totiž...asi jsem byla těhotná už, když jsem se dala se Severusem dohromady a nevím co teď dělat.
Bojím se, že to nevezme dobře, navíc, když mu řeknu, že to dítě je jeho největšího nepřítele, tudíž mého exsnoubence."
Zase chvíli bylo ticho až se Lily bála, že to neměla jeho matce říkat, že je teď na ni naštvaná.To se ale spletla.

,,Poslyš, Lily, ty jsi vždycky byla pro Severuse nejdůležitější osobou.
To jsem věděla vždycky a možná ani já, jako matka, jsem pro něj nikdy neznamenala tolik.Ale co se dá čekat, člověk vždycky dá přednost před láskou, než rodiči.Miluje tě, Lily, a jsem si jistá, že tě rozhodně neopustí a kdo ví, možná si zamiluje i tvé dítě."
řekla náhle Eileen Lily.
,,Ty se na mě nezlobíš?"zeptala se překvapeně Lily.
,,Za co?Nemám za nic.Je to věc, za kterou nemůžeš.Teď hlavně dávej pozor na své dítě."
,,Já...vůbec nevím co říct."řekl Lily a šla Eileen objemout.

To se už ale stačil vrátit Severus.
,,Ma-mami..."oslovil.
,,Promiň, za to co jsem udělal.Bylo to unáhlené.Štve mě, že jsi začal úplně nový život beze mě, ale nemám se vlastně proč zlobit.Přeju ti štěstí."
,,Já s taky omlouvám.Vím, že jsem nebyla matkou, kterou jsem měla být.
Udělala jsem spoustu chyb, ale věř mi, že to chci odčinit."došla k Severusovi.
,,Já to vím."přikývl a hned na to byl uzamčený v mateřském objetí, které mu vůbec nevadilo.Zasebou si všiml Lily, která měla stála slzy v očích, ale teď už kvůli něčemu úplně jinému.
Usmál se na ni.Byl rád, že ji měl zpět, i když si stále nebyl jistý, jestli si ho zaslouží.

Musím říct, že tahle kapitola se mi opravdu líbí a vůbec nevím proč.Už v příští kapitole se Lily Severusovi zmíní o svém těhotenství.
Jak myslíte, že Sev zareaguje?
Má Lily z toho strach oprávněně?

A opravdu jsem se rozhodovala jestli tuhle kapitolu vydat ještě dnes, protože jsem ji ještě dneska dopisovala a tak.Ale vím, že to bylo dávno, kdy jsem nějakou část vydala, takže jsem chtěla, aby byla zveřejněná co nejdřív, takže ji tady máte.😁
A taky se omlouvám za případné chyby.

Juli🦋💗

|•2112 slov•|