,,Lily, co se s tebou děje?Poslední dobou jsi nějak moc potichu."zeptal se rudovlásky James Potter.
,,Ne, jsem v pořádku."mávla nad tím Lily rukou, ale James to jen tak nenechal.
,,Moc to nevypadá.Za pár měsíců se bereme, tak bychom si měli důvěřovat."nesouhlasil brýlatý muž a byl docela překvapen, když po něm Lily vyštěkla.
,,A to je jako nějaký problém?!To, že se budeme brát, neznamená, že ti musím říkat ovšem, Jamesi!"
,,Dobře, nerozčiluj se, jen jsem se ptal."zvedl ruce do obraného gesta a raději odešel z místnosti.

Lily si povzdechla.Nechtěla být na Jamese tak nepřijemná, ale prostě měla poslední dobou nějakou špatnou náladu a nevěděla jak má naložit s několika věcmi co se staly za poslední měsíc.Po nějaké chvíli, co se už uklidnila, vyšla z pokoje, aby se přišla Jamesovi omluvit.

,,Jamesi?"oslovila ho, když ho našla v jídelně.
,,Chceš na mě být zase hnusná?"osopil se na ni, když se k ní otočil.
,,Ne, promiň, mně to nějak ujelo, nemyslela jsem to tak."
,,Lily, pokud tě něco trápí, tak mi to řekni."
,,Prostě...Mám pocit, že se mi vzdaluješ, Jamesi, a myslím, že v tom taky trochu hraje roli Bernie."přiznala se konečně Lily.To co ji takovou dobu tak tížilo, konečně řekla nahlas.Teď jenom mohla čekat na Jamesovu reakci, která se velmi rychle projevila.

,,Co?Jak s naším vztahem může souviset Bernadette?"nechápal.
,,Nechápeš?Ty to vážně nechápeš?!
Vždyť poslední dobou trávíš víc času s ní než se mnou a mě to bolí.Občas si vůbec říkám jestli jsi náhodou nezapomněl na to všechno co jsme spolu zažili anebo vůbec jestli máš přítelkyni, vlastně už snoubenku, se kterou se už za chvíli bereš."
,,Samozřejmě, že jsem na tebe nezapomněl."ohradil se Potter.
,,Ale nevypadá to tak, Jamesi."řekla a na chvíli se odmlčela.
,,Vím co se mezi vámi stalo v šestém ročníku."vydala se ze sebe nakonec.
,,a proto se tě chci zeptat jestli k ní něco cítíš.Nebudu ti zazlívat, když si naše zasnoubení rozmyslíš.Budu to chápat, i když z toho nebudu dvakrát nadšená, ale musíš být hlavně ke mě upřímný."

,,Jak-jak o tom víš?Ne, to je teď jedno.
Co to Lily říkáš?Vždyť já tě pořád miluju a chci, abys byla konečně mojí paní Potterovou, abys se mnou strávila zbytek života.Ale pokud to chceš tak vědět, tak dobře, na Bernadette mi záleží, ale rozhodně ne tak, jak mi záleží na tobě."řekl a chytl ji za ruce proto, aby jí dal najevo, že to myslí vážně a taky kvůli tomu, aby ji podpořil a aspoň trochu utěšil, když se v jejích očích objevovaly slzy dojetí.

,,To...to myslíš vážně?"
,,Naprosto."přikývl a zvedl ji za bradu, tak aby se na něj z blízka podívala.
Hned jakmile se jejich oči setkaly, ji políbil, aby jí dokázal jak moc ji miluje.I když byla to vůbec pravda?Je Lily láskou jeho života?Dlouhou dobu si myslel, že ano, ale teď díky Lilynému proslovu si tím tak jistý nebyl, protože věděl, že má v jistém slova smyslu pravdu.Bernadette měl rád, to věděl jistě, ale nebyl si zrovna jistý jestli je to zamilovanost nebo co k ní vlastně cítí.Lily miloval a chtěl si ji vzít, to si zatím spíš jen myslel.

,,Tak jo, co bys říkal tomu, kdybychom se večer sešli a zašli někam?"navrhla Lily a usmála se.
,,Jako rande?"
,,Když to tak bereš, tak jo, bude to rande."přikývla Lily, dala mu pusu a opustila místnost s velkým úsměvem.

Došla do pokoje, zavřela za sebou a posadila se na postel.Pak si vzala do ruky knížku a na chvíli se dala do čtení.No na chvíli to tak úplně nebylo, nakonec se ta chvíle protáhla až do večera, kdy se musela začít chystat na své rande.
Nechtěla si brát nic významného.
Přece jen to bylo jenom jejich první rande v roli snoubenců a to není nic tak mimořádného.Takže se rozhodla si vzít jen jeany s nějakou hezkou halenkou a boty na menším podpadku.Taky nezapomněla na rtěnku, zlaté stíny s řasenkou a vcelku byla hotová.

Vyšla z pokoje a sešla po schodech dolů k Jamesovi, který tam na ni už dávno čekal.Měl hezkou bílou košili s kalhoty.
,,Páni, moc ti to sluší."pochválil ji, hned jakmile si ji všiml a Lily se usmála.
,,Děkuji, ty taky nevypadáš špatně."
usmála se. ,,Tak půjdeme?"zeptala se hned na to.James jen přikývl, podržel jí dveře a hned jakmile vyšli ven je oba přemístil.

,,Máš něco připraveného nebo jsi mě sem vytáhl jen tak?"zeptala se s úsměvem Lily, když se po přemístění rozhlédla a uviděla jen nějakou krajinu.
,,Dovol, abych tě opravil, byla jsi to ty kdo mě vytáhl na rande, tak nesmíš čekat, že budu mít něco nachystaného.Ale vlastně...jo, tady se jen na chvíli projdeme a pak jsem nám zarezervoval stůl v jedné luxusní restauraci."mrkl na ni a Lily se usmála.
,,Tak jo, to zní dobře."přikývla, vzala Jamese za ruku a společně se šli procházet kolem jezera, které bylo nedaleko.

,,Poslední dobou to mezi námi bylo takové...divné a já bych to chtěl teď všechno napravit, Lily."prolomil James ticho.
,,Máš pravdu, ale už je to v pořádku, ne?"
,,Jo, to...asi jo."přikývl James a ošil se.
,,Děje se něco?"začala se zajímat Lily, když si všimla jak je James nervózní.
,,Nic, to jen, že....Prostě mám pocit, že ty a Bernadette přede mnou něco tajíte.Možná je to jen můj pocit, já nevím, ale každá jste se posledních pár dní chovaly dost zvláštně a taky jsem si všiml, jak jste se pár dní navzájem vyhýbaly, takže....řekneš mi co se děje nebo ne?"zeptal se konečně na to, co ho už kdo ví jakou dobu tížilo.

,,Dobře, Jamesi, asi je načase, aby ses dozvěděl pravdu."přikývla Lily a naznačila Jamesovi, aby si sedli na lavičku. ,,Je to složité a já nejsem ten člověk, který by ti to všechno měl říct."zakroutila Lily hlavou a vzala Jamesovy ruce do svých.
,,Víš, musím se ti k něčemu...."začala Lily a pokračovala: ,,Bojím se, že až se to všechno dozvíš, bude to mezi námi jiné a nebo se...rozejdeme a to já nechci.Chci si tě vzít a být s tebou už na celý život, ale....je možné, že si tyto všechny pocity oba jen namlouváme, Jamesi."
Opravdu se tohoto okamžiku bála, ale věděla, že Bernie se toho bojí taky a tak se to jednou prostě muselo stát a lepší, když se pro to pravdu rozhodne dřív ona, než Bernie.Bude mít aspoň čas se s tím vším srovnat.

,,Lily, proč to všechno říkáš?Víš, že tu budu navždycky s tebou."nechápal, ale Lily zakroutila hlavou.
,,Ne, Jamesi, lžeš si sám sobě a nebo si to všechno oba snažíme nalhat, ale moc dobře víme, že to není pravda.
Ty sis nevšiml, že se odcizujeme a že
nám to už pomalu, ale jistě přestává klapat?"
,,Teď mě poslouchej, Lily."řekl šeptem James a vzal její tvář.
,,Já tě miluju a ať se stane cokoliv, budu za tebou stát, věř mi."podíval se jí do očí a aby jí ukázal, že to nejsou jen nějaká slova, polapil její rty do svých.A Lily se nebránila.Něvěla proč, ale pro tento okamžik mu uvěřila.
Uvěřila i tomu, že je mezi nimi opravdová láska a že s nikým jiným než s Jamesem Potterem být nechce.

,,Tak jo, už půjdeme."stoupla si najednou Lily a James ji následoval.
,,Počkej, to už půjdeme domů?"zeptal se.
,,Ne, jen už konečně zjistíš to, co jsi měl vědět už dávno."odpověděla mu a přemístila je zpět.Otevřela dveře a vyšlapala schody k pokoji, který patřil Bernadette.
,,Tak jo, vůbec nechápu o co tady jde, ale dobře."ozval se James, ale Lily ho neposlouchala.Zaklepala na dveře, ve kterých se hned objevila blondýnka, ale hned jakmile je uviděla, zvážněla.

,,Po-potřebujete něco?"zeptala se koktavě, protože tušila proč tu jsou.
,,Můžeme dál, Bernie?"zeptal se James a Bernadette je pustila dovnitř.
,,Tak..."
,,Můžeme se posadit?"zeptala se Lily a když Bernadette přikývla, všichni se posadili.
,,Bernie, já...Jde o to, že.....už bychom spíš ty bys už měla jít s pravdou ven.
Říct Jamesovi úplně všechno."začala Lily.
,,Aha, tak...dobře.Jde o to, že s tebou-"
,,Nechám vás tu o samotě."přerušila ji Lily, protože si začala být nejistá jestli chce u tohoto rozhovoru být.Sice se jí také svým způsobem týkal, ale ne tak jako jejího snoubence.

,,Ne, to nemusíš."zastavila ji Bernadette, ale Lily musela pryč.
,,Ne, bude lepší, když půjdu."
zakroutila Lily hlavou a než došla ke dveřím a vyšla na chodbu, zahlédla Jamesův nechápavý pohled.

Zavřela za sebou dveře a čekala na chodbě.Počítala s tím, že ji tam ještě pustí, ale James když najednou otevřel dveře, nevšímal si jí ani když na něj mluvila a s nečitelným výrazem ji obešel.

,,Tak...Jak to šlo?"vešla Lily opatrně k Bernadette zpět do pokoje.Blondýnka stále seděla na gauči a trochu smutně se dívala.Když ale zaslechla Lilyin hlas, podívala se jejím směrem a snažila se o úsměv, který se jí aspoň trochu nakonec povedl vykouzlit.
,,Vůbec nevím, když jsem mu to řekla, jen zarytě mlčel a neřekl skoro ani slovo.Jen něco o tom, že už musí jít a pak odešel.Ještě jsem mu to neměla říkat, bojím se, že to vzal špatně."
složila Bernie ruce do dlaní.

Lily si k ní přisedla a objala ji okolo ramen.
,,Bernie, klid, byl to pro něj šok.Určitě se ti pak přijde omluvit a půjdeme ji společně navštívit než ji dostaneš do péče."snažila se ji Lily uklidnit.

,,To je právě ten problém."podívala se na Bernadette a Lily nechápavě pozvedla obočí.
,,Já si pro malou jdu už za týden."
šeptla.
,,Myslela jsem, že kdyby ti to nevadilo....."
,,Mohl by tam James jít s tebou."
odtušila Lily.
,,Doufala jsem, že to vezme dobře, aby tam pak mohl se mnou jít...jako otec."
,,Aha...to..s tím problém nemám."
vydala nakonec ze sebe Lily.
,,ale musel by chtít hlavně on."

,,Jo, já vím."přikývla Bernadette a utřela si slzu.
,,Pokud by ti to nevadilo....Mohla bych tu být chvíli sama?"zeptala se jí Bernie.
,,Samozřejmě."přikývla Lily.
,,Kdyby...kdyby jsi něco potřebovala klidně za mnou přijď."řekla jí ještě než opustila Bernadettin pokoj.
,,Děkuji."kuňkla Bernie a pak jen Lily zmizela za dveřmi.

Tak po tisíci letech je tu další kapitola!🥳Omlouvám se, že to tak trvalo, ale teď jsem týden nebyla doma a nebyla tam wifi, takže jsem mohla jen psát a psát a nemohla nic vydat.Zase ba druhou stranu, když nová taková nezáživná kapitola vyšla po takové době, i když James už všechno ví, tak by to mohlo být lepší a to i ve vztahu Lily a Seva.
Ale nebojte se, za pár kapitol by to už mělo být lepší nebo...vlastně jak se to tak vezme.V každém případě si myslím, že se na ty všechny zápletky vážně můžete těšit, i když happyend ještě dlouho nebude.

Juli🦋💗

|•1803 slov•|