Další den se Lily probudila brzy ráno.
Prožila další krásnou noc, ostatně s Jamesem to bylo vždy krásné.
Přesto, že už to byla nějaká doba, tak si pořád pamatovala jak se cítila, když spolu poprvé strávili noc.Ještě pořád si pamatovala, jak ji překvapilo jak se do ničeho nehnal, jak byl...chápavý a něžný na to, že po ní sedm let pokřikoval a byl do ní zabouchlý až po uši.

Přetočila se na bok a hmátla rukou do míst, kde by měl ležet James, jenže ho nenahmatala a, když se do těch míst podívala ani tam neležel.

Posadila se a rozhlédla se po místnosti, ale neviděla ho.
,,Jamesi?"zeptala se do prostoru, ale nikdo jí neodpověděl.
Až po chvíli vyšel hledaný chlapec, vlastně teď už spíš muž, ze dveří z koupelny, co měl v pokoji.

,,Dobré ráno."usmál se na ni a i ona ho obdařila nádherným úsměvem.
,,Jak ses vyspala."došel k její půlce postele a přisedl si k ní.Samozřejmě, že ji nezapomněl obdařit ranním polibkem.

,,Výborně, když jsi byl vedle mě ty."
usmála se a přitulila se k němu.
,,Ty ses sprchoval?Neslyšela jsem téct vodu."napadlo ji po chvíli a zvedla k němu hlavu.
,,Ne, jen jsem si udělal takovou normální ranní hygienu."řekl a Lily přikývla.
,,Tak to jo."

,,Co máš dneska v plánu?"optal se zase on s úšklebkem, že oboum bylo jasné co si představuje.
,,No, asi nic, takže kdybys chtěl, můžeme být celý den jen a jen spolu."
usmála se, ale pak jí něco docvaklo.

,,Co se děje?"zeptal se James, když si všiml jejího výrazu.
,,N-nic, jen....musím se zajít podívat na Seva."řekla, zvedla se z postele a začala se oblékat.

,,Vždyť Srabus počká, ne?"zašklebil se James, došel k ní a políbil ji na krk.
Lily slastně zaklonila hlavu a na chvíli opět přestala vnímat vše ostatní kromě jeho.James si ji otočil k sobě a stejně jako včera ji sice nenatlačil na strom, ale dnes na postel, kam se pak oba svalili.
,,My totiž budeme pokračovat v tom, kde jsme přestali."zašeptal jí svůdně do rtů a znovu se nalepil na její krk.

Lily samozřejmě spolupracovala, ale jen do té chvíle, dokud se nevrátila zpět na zem.
,,Ne, promiň, Jamie, musím ho vážně jít zkontrolovat."zastavila ho a vymanila se z jeho sevření.
,,Ale ne, ještě neodcházej."
,,Ne, musím jít."stála si za svým a tentokrát se už opravdu převlékla a došla ke dveřím.

Pak se, ale ještě na poslední chvíli na svého přítele podívala.
,,Ale hned jak budu moct se vrátím, slibuji."usmála se a zmizela za dveřmi.Rázem byla u svého pokoje kam pomalu vkročila.
,,Ahoj."řekla hned jakmile zahlédla kouzelníka o, kterého se momentálně starala.

,,Je to lepší?"optala se po tom co došla k posteli na, které ležel a na, kterou si poté sedla.Nebude třeba u té postele klečet, že jo?To by se jí asi nepracovalo úplně nejlíp.
,,Jo-jo, už...je to lepší."přikývl a nechal se znova namazat mastí, kterou mu nanášela na bolavá místa každý den a ještě vypil jeden lektvar na to, aby se rychleji uzdravoval.

Proč tyhle lektvary nemůžou být sladký?Proč jsou vždycky tak nechutné?To by zajímalo asi všechny.
I když je zase pravda, že většinou absolutně nechutný lektvar byl vždy ten nejučinější.

,,A kdy se budu moct vůbec pohnout z místa?"zeptal se.
,,Chceš snad říct, že se ti v mém pokoji a ještě k tomu v mé posteli nelíbí?"pozvedla naoko dotčeně obočí, ale oči ve, kterých jiskřilo ji prozrazovaly.
,,To bych si samozřejmě nedovolil."
bránil se Severus a Lily se jen zasmála.

,,Vždyť to já přece vím, protože nikdo nemá takovou pohodlnou postel jako já."usmála se Lily, ale pak ji výraz rázem potemněl.

,,Můžu se tě na něco zeptat?"optala se a Severus přikývl.
,,Už tu jsi tak dva měsíce, jenomže jsi mi ještě stále neřekl proč jsi se tu noc přemístil zrovna sem?Je spousta jiných míst a ty ses rozhodl jít zrovna sem.Proč?"zeptala se konečně na to, co jí už tak dlouhou dobu vrtalo hlavou.

Severus se na chvíli zarazil, ale věděl, že aspoň něco říct stejně musí.
,,Nejsem si jistý, že to chceš slyšet."
mávl nad tím rukou, ale jak očekával, Lily to vlastně ani nezajímalo a chtěla to prostě a jednoduše vědět ať už by byla odpověď jakákoliv.

,,Seve, notak, vždyť to nemůže být žádné tajemství, ne?"
,,To...asi ne, no.Tak fajn, tady to bylo jediné místo co mě jako první napadlo.Nevím proč, ale prostě jsem se sem přemístil a doufal, že mě někdo najde."řekl a Lily přikývla.
Nemohla, ale vědět, že jí malinko lhal.
Věděl proč sem přišel a dokonce tím někdo myslel vlastně přímo ji, ale jediné v čem ji vlastně nelhal bylo, že tehdy skoro vůbec o sobě nevěděl a prostě se sem přemístil, aniž by se o to víc zajímal.

A v celku to bylo právě to, co jí včera říkal James, akorát si to v tuhle chvíli nedokázala spojit.
,,Vidíš, nic tak tajnýho to nebylo!"
zasmála se. ,,teda pokud jsi mi řekl všechno."dodala, ale hned téma změnila.
,,Víš co?Přestaňme se raději o tom bavit.Mě by totiž zajímalo něco dalšího."řekla a Severus Snape se zasmál.Ano, opravdu se od srdce zasmál.

,,Vždyť jsi teď říkala, ať se jdeme bavit o něčem jiném a ty příjdeš s tím, že se chceš zeptat na něco dalšího.Vážně, Lily?"
,,No tak promiň, já jen....Před pár měsíci jsem byla u vás doma a....překvapilo mě, že jsem nenarazila na tvoji mámu.Celý dům vypadal, že byl už delší dobu neobydlený a, když jsme se s Eileen tak dlouho neviděli, chtěla jsem ji jít navštívit, víš, a ona už tam prostě nebyla.Říkala jsem si, že tam musíš bydlet s ní, ale překvapilo mě, že ten dům byl prázdný."dořekla.
,,Ty nevíš kde je?"zeptala se po chvíli, když viděla jeho výraz.

,,Vlastně taky nevím kde je.Otec, ten mi byl jedno vždycky a i v té chvíli, kdy od nás odešel, díky Merlinovi.
Ale, když jsem jednou přišel domů a nenašel tam ji...."
nedořekl větu dokonce.

Lily se na něj smutně podívala a sedla si na postel k němu a pomalu ho objala.Přece jen nebyl stále ve své kůži.
,,Vůbec nevím co se s ní stalo a proč tak náhle zmizela a docela mě to děsí, protože si nemyslím, že by to všechno na ni bylo moc a tak utekla a ještě k tomu bez syna, tomu prostě nevěřím."
přiznal, když se od sebe odtáhli a Lily si pro jistotu od něj odsedla ještě víc.
Kdo ví proč.

,,A kde teď bydlíš?"zajímalo ji.
,,U jednoho....známého v podniku, ale brzo se chci vrátit konečně na Tkalcovskou."řekl.

,,Tak jo, já tě tu na chvíli zase nechám."rozloučila se s ním po chvíli Lily a vyšla jako už po několikáté ze dveří a zamířila zpět za Jamesem do pokoje, jak mu slíbila.

Jenomže, když otevřela dveře zjistila, že v pokoji není a tak sešla dolů do kuchyně, kde už na svého přítele narazila a ne jenom na něho.
Byl tu jak jinak než Sirius Black, Remus Lupin, Hestia Jonesová, Benjy Fenwick, Dedalus Kopál, Frank a Alice Longbottomovi, Peter Pettigrew, Caradoc Dearborn, bratr Brumbála Aberforth Brumbál, Fabián a Gideon Prewettovy, Emmeline Vanceová a taky Dorcas Meadowesová.

Jenomže hned na první pohled šlo poznat, že se něco stalo a to ji znervóznilo, tak se ozvala.
,,Co se stalo?"zeptala se opatrně, protože skoro všichni byli nějak potichu a sotva její otázku zaslechli.
Ovšem Emmeline, Dorcas, Alice a Hestia byli ze všech přítomných nejvíce ve svém vlastním světě a neregistrovaly, že v místnosti přibyl někdo další.

Nikdo jí nebyl schopen odpovědět a tak Lily pomalu došla ke stolu a až tehdy si všimla dopisu, který ležel na stole.
,,Co to je?"zeptala se, protože jí bylo jasné, že všichni se chovají...
takhle...ehm zvláštně právě kvůli tomuto dopisu.

Jako první jí odpověděl Remus.
,,Je z Ministerstva."řekl a to bylo vše co ze sebe dostal.Lily tedy opatrně vzala dopis do rukou a otevřela ho.
To co v něm stálo ani v nejmenším nečekala.Bylo to jakoby jí někdo zapíchnul dýku někam hluboko do srdce.
,,M-Marlene...Marlene je...mrtvá?"
dostala ze sebe zaskočeně a začaly se jí náhle klepat ruce ve, kterých stále držela dopis, kde tyhle slova stála.

,,J-jak j-je to...možné?"
,,Na celou její rodinu zaútočili Smrtijedi a všechny je zabili."došel James k ní a vzal jí kolem ramen.

Lily vůbec nevěděla co na to říct a bylo to jakoby tuhle informaci nebyla dlouho schopná pochopit a v neposlední řadě přijmout, ale došla jí až po chvíli.Pustila dopis z rukou a začala hystericky neovladatelně brečet.
,,Ne, ne, to nemůže být pravda!"
bědovala a schovala se u Jamese v náručí.
,,Marlene..."zašeptala zdrceně do Jamesova ramene, tak, že ji ani sám James Potter nemohl slyšet.Ale i když ji možná neslyšel, stejně ji hladil po vlasech a zádech.

Marlene pro ni byla jednou z nejlepších kamarádek a nejen ona, ale i holky kvůli tomu brali její smrt strašně těžce a to si neuměli ani představit jakou bolest musí prožívat v téhle chvíli Sirius Black, který do ní byl zamilovaný a s Marlene spolu i žili.Však se taky někam vypařil a Lily šla po chvíli taky pryč...za ním.

,,Omluvíš mě na chvíli, Jamesi?Já...bych teď chtěla být sama."zvedla k Jamesovi hlavu a James povolil sevření a nechal ji odejít.Pokud chce být sama, tak ať je.Záleží jen na ni, i když by byl rád v tuhle chvíli s ní.
Byl tak smutný z toho, že nemůže pomoct ani svému nejlepšímu příteli, ani své lásce přesto, že ho Marlenina smrt vzala stejně jako ostatní.
Ale chudák holka.Měla celý život před sebou a tenhle ten....bastard ji o ty všechna léta připravil.Nehledě na to, že to zkazí i několik let jejím blízkým.

Tak snad mě nemáte chuť zabít.
Marlene mi je opravdu líto, ale její smrt se mi tam (když to řeknu sobecky) prostě hodila i přes to, že mi je moc líto Siriuse a ostatních.Sice nevím jestli v originále HP spolu něco měli(když je ten ship Blackinnon😂), ale určitě Marlene zemřela společně s celou svou rodinou.
A ještě v příští kapitole o Marlene uslyšíme.Taky, ale musím nutně říct, že mi tahle kapitola trvala celkem dlouho než jsem ji dopsala, protože jsem pořád nevěděla jak dál.U tohoto příběhu mám totiž v plánu mít každou kapitolu aspoň o 1000 slovech, tak musím mít vždy dostatek inspirace😂😉❤Přesto, že by tahle kapitola měla být smutná, když umřela Marlene, tak si myslím, že není😭😁😅Asi to fakt nebyla kapitola kde by vám tekly slzy, ale třeba to aspoň trochu smutný bylo a já se pletu, protože při psaní jsem na sebe docela dost přísná😁😊😂🙈🙂🙃🤪🤭
No nic, už končím!Mějte se krásně.
~
Juli💗🦋

|•1808 slov•|

Marlene McKinnonová: