Je tady někdo, kdo si při psaní první kapitoly nervózně nekouše nehty a nedoufá, aby to už bylo za ním? Jestli je to i váš případ, pak nezoufejte, protože první kapitola děsí i zkušené autory, kteří vydali několik knih.

Proč je první kapitola tak důlěžitá?

Protože podle ní se čtenář rozhoduje o tom, jestli bude pokračovat v příběhu, nebo zase rychle uteče.

Co je podle mě důležité si jako první uvědomit, abychom byli schopni stvořit první kapitolu a následovně knihu našich snů, je určit si, co je myšlenkou té knihy. Co si z ní čtenář odnese? Emoce - vyděsí ho, rozesměje, dojme, ... nebo je to kniha s hlubším významem, po přečtení uvidí svět v jiném světle, jinýma očima?

Přesně to by měl čtenář v první kapitole ochutnat - a chtít víc!

Stephen King řekl, že by první odstavec knihy měl znamenat něco jako „Poslouchej, pojď sem. O tomhle se budeš chtít něco dozvědět."

Dalším úkolem první kapitoly je také určit tón a způsob vyprávění, tak že každý bude mít jasnou představu, co očekávat. Pokud někdo například z nějakého důvodu nesnáší heterosexuály, pak by se měl už v první kapitole dozvědět, že se nemá čeho bát, hlavní hrdinka je na holky (a naopak).

Vybrat si ten správný "hlas", který bude knihou provádět, je nesmírně důležité, protože právě to je vodící linka mezi příběhem a čtenářem. Je to asi jako když delikátní jídlo z restaurace se dvěma michelinskými hvězdami nalijete do plastového ešusu. No chutná to dobře, ale moc si to neužijete.

Takže jak nejlépe jako autor otevřít svou vlastní knihu?

Ideální je zvolit takovou scénu, která je důležitá pro celou dějovou linku a dodá takové nakopnutí k akci. V mé chystané knížce například hlavní hrdina potká u popelnic opilého superhrdinu, o jehož syndromu vyhoření se pak tahle kniha v humorném vyprávění ponese. Ta scéna je důležitá, protože jinak by se ti dva nikdy nepotkali a čtenář rozhodně chce být u toho.

Můžete se tedy vrhnout přímo do akce, nebo zvolit nějaký skvělý dialog, který si bude čtenář chtít přečíst až do konce. Například můžete jako první větu napsat: „Až někoho příště zabiješ, už mi prosím tě nevolej."

Další příklady skvělých začátků ze slavných knih:

„Začalo to omylem." (Poštovní úřad, Charles Bukowski)

„Od té doby, co jsem v osmi letech přišel o svoje rodiče při silniční havárii, všímal jsem si rodičů jiných lidí." (Černí psi, Ian McEwan)

„V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit." (Hobit, John Ronald Reuel Tolkien)

„Odjakživa jsem věděl, že znám i jiné doby a jiná místa." (Tulák po hvězdách, Jack London)

„Jestli to teda chcete vážně poslouchat, tak byste asi ze všeho nejdřív chtěli vědět, kde jsem se narodil a jaký jsem měl dětství a co dělali moje rodiče, než mě měli, a podobný kecy á la David Copperfield, ale jestli chcete co vědět, mně se do toho nechce." (Kdo chytá v žitě, J. D. Salinger)

„Kde jsem se tu vzal?" (Čtyřicet dnů, Franz Werfel)

No nelákají vás některé z nich si celou knihu přečíst a zjistit víc?

Žádný správný návod jak napsat dobrou první kapitolu neexistuje. Nikdo vám neřekne napiš v prvním odstavci tohle, ve druhém tohle a uzavři to tímhle. Ono to pro každý příběh totiž funguje jinak. Doporučuju vám otevřít vaše oblíbené knížky nebo knížky v podobném žánru, jaký se snažíte napsat, a první kapitolu si znovu přečíst a pokusit se analyzovat, co se vám na ní líbí a jaké prvky byste mohli sami použít. Nebo dejte svou první kapitolu přečíst někomu nezaujatému a zeptejte se: Chceš vědět, jak to bude dál?

Příště bych se podívala na to, jak se vyhnout Mary Sue, co na to říkáte? A potom taky na anotaci, což je něco poměrně těžkého, ale zato skoro nejdůležitějšího ;)

Vaše Cleo, xx