Pohled mé osoby:

Ráno bylo v pohodě, všude byly komáři, mouchy a dokonce i slimáci. Úplně normální lesní ráno.
Chtěla jsem se postříkat repelentem, ale já hlava děravá jsem si neuvědomila že ho tu nemám. Zeptala jsem se Inka, však ten začal mluvit něco o tom, že jsme na něm moc závislí. Takže si máme poradit sami.
No super, všichni poštípaní od komárů a Susie má na sobě klíště.

Já:"Tak mi dej alespoň pinzetu, jinak nám Susie rozboří celý tábor."

Ink:"Ok."

Já:"Díky.
Hej! Susie, tak chceš vytáhnout to klíště, nebo chceš aby tě celou vysálo?"

Susie:"No konečně mi tu chce někdo pomoct. Málem mi to sežrali ruku."

Kris:"Pochybuju že by tě to dokázalo sníst, vždyť jsi minimálně 20× větší."

Blue:"Co se to tu děje??"

Já:"Vytahujeme Susie klíště z ruky."

Blue:"Proč? Co to malé stvoření udělalo?"

Susie:"Co udělal?!
Pomalu ale jistě mi ožírá ruku a nikdo si toho do teď nevšímal!!"

Chara:"Se uklidní ty hysterko."

Susie:"Co jsi to řekla!?!"😬

Já:"Už se uklidni, jinak tě to klíště bude ožírat ještě hodně dlouho."

Susie:"Jo ježiš."

Po dlouhých minutách jsem to klíště vytáhla a zahodila. Blue byl sice smutný že jsme na něj tak zlí, ale nějak to musel pochopit. Pak se tam zjevil Toby, který vypadal jako kdyby ho poštípalo hnízdo včel.

Papy:"AAAAAAAAAAAAA!!!!!
Příšera!!!!!!!"

Toby:"O čem to mluvíš??" Poškrábe se po obličeji.

Lancer a Susie se začali smát jako umanutí a Toby prostě  nechápal čemu se smějí.

Frisk:"Susie, Lancer co jste to zase udělali?!?"

Lancer:"Jen jsme mu vyměnily repelent za vodu s hodně velkým množstvím cukru. "

Susie:"A já mu tam ještě nacházela nějaké mravence!!!!"😂😂😂

Sans ml.:"Já bych chtěl jít už domů, je tu až moc havěti a navíc se mi stýská po tátovi."

Papy:"Já už chci taky domů, je to sice zážitek, ale chci jít domů."

Toby:"To by asi už chtěli všichni, ale jak se hodláte vrátit?"

Sans ml.:"Co třeba úplně stejně jako tak jak jsme se sem dostali?"

Ink:"Jenže my tak úplně nevíme jak jste se sem dostali."

Papy:"My tady všichni zůstaneme navždy!!!"😭😭😭

Já:"A všechno je to jen moje vina!!"😦😦

Ralsei:"Ikdyby to byla pravda, tak díky tobě máme alespoň úžasné zážitky a nové přátelé."

Asriel:"Já souhlasím, bez tebe by jsme jen čekali zase na nějaké dobrodružství a teď máme dobrodružství každý den."

Sans:"Já si myslím že jen by jsme měli teď změnit bydlení, protože tu jsou všichni z těch komárů a klíšťat úplně na prášky. Takže souhlasíte se mnou že by jsme se měli přestěhovat??"

Papyrus:"JÁ SOUHLASÍM ."

Dream:"Souhlasím na plné čáře."

Sans:"Stačí dva hlasy k tomu, aby jsme věděli, že se stěhujeme."

Já:"Ale kam se teda stěhujeme??"

Toby:"Navrhuji ke mně domů, tam se všichni vlezete."

Chara:"To by šlo, ale jak se chceš s nimi dostat do letadla s nimi?"

Toby:"Můžeme letět mým soukromým letadlem."

Frisk:"Ty máš soukromé letadlo!?"

Toby:"Ano a to dokonce dvě."

Susie:"A kde je máš?"

Toby:"No doma, ale mám tam autopilota který sem brzy doletí.☺"

Já:"Tak na co čekáte, rychle se musíme zbalit."

Po dlouhé době balení a potom i toho čekání, letadlo přiletělo. Rozhodli jsme se využít jen jedno, protože by lidem asi přišlo divný, že letí za sebou dvě letadla a asi by jsme se moc daleko nedostali.

V letadle:

Abych řekla pravdu, skoro všichni se báli výšek, ale po dvou hodinách letu mi to začalo být jedno, však pak tam začala Chara ještě křičet, že nás pronásleduje velký, černý, pták. Podívala jsem se do okna a ihned pochopila. Byl to Error, který si obmotal tři ubohé ptáky. A máme problém.

Já:"Houstone, máme problém!"

Toby:"Co se zase děje??"

Chara:"Došla pizza a Error nás pronásleduje."

Já:"Musíme co nejdřív opustit letadlo, jinak nebudeme dlouho žít. Toby kde teď jsme?"

Toby:"Teď jsme nad severním ledovým oceánem, nemůže*bum* To ne, upadla nám pravá turbína!
Padáme!!"

Já:"Všichni se a uklidněte, teď budeme muset přistát, vemte si na sebe záchranné vesty, které najdete pod sedačkama.
Všichni se musíme dostat ke dveřím uprostřed letadla, které vedou na křídla."

Toby:"Přistáváme!"

*Šplouch*

Já:"Vystupujte, ale netlačte se."

Samozřejmě se všichni tlačily, ale sama se jim nedivím, já se taky tlačila. Venku na křídlech jsme se dívali, jestli někde není ten Error. Jenže při zkoumání oblohy jsme zahlédli něco znepokujícího.

Ralsei:"Hej, nevíte co je to za černýho pavouka?"

Ropná skvrna:"Já ti dám pavouk!!
Já jsem Nightmare!!"

Error:"Ropná skvrna jseš!!"

Dream:"Night-te??"

Ropná skvrna:"Co ty chceš!?!"

Dream:"Co tady děláš??"

Ropná skvrna :"Jsem tady, aby jsem tě zabil!!!"

To jedno chapadlo natáhl až k němu a malém ho probodl. Naštěstí ho Blue ubránil zdí z pevných kostí.

Toby:"Hej lidi, asi by jsme měli vypadnout, jelikož sem plavou mroži. A jestli se nepletu, tak chtějí s námi zdílet letadlo."

Error:"Neříkej že se bojíš nějakého zvířete."

Já:"Víš kolik takový mrož váží??
Já si to teda už nepamatuju, ale bylo to několik tun. Opravdu nechci být zasednuta mrožem."

Ropná skvrna:"Buďte už kur*a zticha!!
My jsme se vás přišli zbavit, ne se s vámi vybavovat o tlusťochovi roku!!"

A začalo jít do tuhého, byla nám strašně velká zima a já cítila, že se mi dělají první omrzliny. Toby na tom nebyl o moc lépe.
K tomu jsme ale museli bojovat. Já byla jejich cílem, takže se na mě Ropná skvrna vrhla jako kdyby byla hladový vlk, který celý týden neměl jídlo. Já z té zimy se ani pohnout nemohla. Nevěděla jsem co dělat, tak jsem se totálně zhroutila.
Kolem mě se objevila modrá záře, do které se zabořila Ropná skvrna. Odhodila jsem tu potvoru na mrože, který byl v blízkosti deseti metrů. Když jsem se podívala na HP od Ropné skvrny, tak měla jen 150 HP z 300, jenže pak ho začal nahánět ten mrož na kterého spadla. Málem ji i dohonila, ale Error svými provázky zastavil toho mrože.
Jelikož i oni jsou z té zimy dost na větvi, tak se radši se svými ptáky vrátili zpět do teplejších míst. (Ne, nevím jak ti ptáci do teďka přežili!😂😂) Byly jsme v pohodě alespoň před nimi, ale já moc v poho nebyla.

Sans:"Hej El, jsi v pořádku?"

Já:"J-jo, jen mi je t-troch-chu zima..."

Sans:"Heh, tady máš." Dal mi jeho mikinu.

Já:"Díky."

Ink:"Tak, a teď se nějak dostat na pevninu."

Frisk:"Mně už je taky d-dost velká zima."

Toby:"Vevnitř je teplo a vypadá to že letadlo nechce vybuchnout. Takže se asi můžeme vrátit do letadla a letadlo použít jako loď. S ní by jsme se teoreticky mohli dostat ke břehu."

Pokračování příště:

To by bylo pro tento díl vše a u dalšího dílu ahoj mí Undertalovci.