Cítím své horké slzy, jak stékají po tvářích. Chci je setřít, ale nemůžu. Jsem tak unavená.
Jsem unavená z pláče, z toho, jak moc mi chybíš.
Jsem unavená ze svých pocitů.
Jsem unavená z bytí unavená.
Zažila jsi to někdy? Cítila ses někdy jako nic? Jako kdybys ani neexistovala, protože nemáš o koho se opřít. Pochybuju.
Tys vždycky byla ta hezčí a chytřejší a oblíbenější a talentovanější.
Tvé vlasy se leskly, v očích tancovaly živelné jiskřičky, pyšnila ses nádhernou postavou. Čišelo z tebe sebevědomí, každý tě měl rád. Svou milou a laskavou povahou jsi lidem tolik pomáhala, poskytla jim tolik krásných pocitů a vzpomínek.
Nebudu lhát, mně taky.
Tak moc, až to bolí.

***
NicolaKol ❤🎀