Hnědo bílá kočka se smutně posadila na větvi. Svůj zrak upírala někam do dáli, za třpytícím se nebem posetém hvězdami. Je tu hvězdný klan stále s nimi? Nebo je opravdu navždy opustil?
  ,,Bílá tlapko?" ozval se hlas někde pod ní. Bílá tlapka se podívala dolů a spatřila tam svého dlouholetého druha, Nebeského vítra. Znala ho už od doby co byla učednicí. Jo, to byly krásné časy. Od té doby se toho však tolik změnilo!
,,Ano Nebeský?" zeptala se. ,,No že jsem tě neviděl v doupěti, to mě celkem překvapilo. Mimochodem, netrápí tě něco?"
,,Trápí mě to stejné co tebe, Nebeský vítře," povzdechla si Bílá tlapka. ,,Celý život jsem si žila poklidně v klanu, dokud nepřišel ten krutovládce! Co to jen udělal z klanů?! Ale myslím, že ti o tom tady vyprávět nemusím, sám moc dobře víš co se tehdy před rokem a půl stalo. Chybí mi klan," řekla na rovinu.
  ,,Mě taky," souhlasil Nebeský vítr. Potom vyskočil na strom k Bílé tlapce a oba se k sobě přitiskli kožíšky.
  Bílá tlapka se však po chvilce odtrhla.  ,,Nebeský vítře! Hvězdný klan... Hvězdný klan! Je tu pořád s námi!"
  ,,Jak si tím jsi tak jistá?" zeptal se nechápavě Nebeský. On sám byl na Hvězdný klan mega naštvaný kvůli tomu, co se stalo před rokem a půl.
  ,,Neuvěříš Nebeský... Hvězdný klan ke mě promluvil," vychrlila ze sebe Bílá tlapka.
  ,,A co ti teda řekl?"
,,Možná to bude trvat několik kočičích generací, než se ten vyvolený dostane k moci, poté však už snad, nebude na světě žádných vad," řekla slavnostně Bílá tlapka.
  ,,Několik kočičích generací? Tak to bude za hodně dlouho," povzdechl si Nebeský vítr.
  ,,Já vím."

Tadá!! Prolog nové knihy na světě! Nechtělo se mi čekat, až dopíšu Proroctví hvězdného klanu, tak jsem tady z tohohle udělala takové pokračování, které se však stejně odehrává až tak dvě kočičí generace nejblíž od prologu, takže by tu snad nemělo být tolik spoilerů (teda alespoň doufám xd)
Bohužel zrovna tady v tom prologu jsem vám toho tolik vyspoilerovala... :(

Samozřejmě pokud chcete můžete se pořád přidat do DOTS, tohle je zatím jen prolog.