Alex pov:
*Přeměnil se na vlka* "ach.. tak jsi tu...tak mluv.. Co jsi s nimi udělal?!" Řekla vlčice naštvaně. "N-n-nevím o čem mluvíš!" Řekl jsem celkem vyděšeně. "Lžeš! Jenom lžeš!" Řekla. " Můžeš mi vysvětlit o co tady jde?!" Zeptal jsem se. "Jak jsem byla malá měla jsem staršího bráchu a sestru! Jak jsme šli spát.. zmizela sestra i bratr! V životě už jsem je neviděla! Můj otec z matkou, se proto rozhodli že není bezpečné být vlkem! Jak mi byly tři lidské roky, rodiče se rozhodli že se staneme vlkodlaky! Šli jsme do vlkodlačího chrámu a pujčili si vlkodlačí kámen! Přestali jsme žít vlčí život.. a já zůstala sama člověkem... Neměla jsem ani sourozence.. a do školy mě dlouho nechtěli pouštět..." Řekla vlčice a pak smutně odešla. Šel jsem už taky.

Ráno jsem vstal, udělal ranní hygienu a převlékl se a šel dolů do obývacího pokoje. "Alexi!" Zakřičela na mě moje mladší sestra naštvaně. "Ano?" Zeptal jsem se Sarah. "Kvůli tobě, jsem nemohla v noci vůbec spát!" Řekla. "Proč kvůli mě?" Zeptal jsem se. "Protože sis zase domů přivezl nějakého hnusnýho psa!" Řekla. "O žádném psovi nevím." Řekl jsem a vytáhl si že skříňky chéb. "Tak co to bylo za to vytí které vycházelo ze tvého pokoje?!" Řekla Sarah a já z nervozity pustil sklenici medu na zem. "N-n-nevím, já n-ic neslyšel" řekl jsem a uklízel střepy s medem které byly na zemi.

Phoebe pov:
"Phoebe! Phoebe!" Volala na mě Bonny, když jsem byla zrovna v obýváku a dívala se na televizi. "Co se děje Bonny?" Zeptala jsem se Bonny. "J-jsi v pořádku?!" Zeptala se vyděšeně. "A p-p-roč bych nebyla?" Zeptala jsem se také trochu vyděšeně. "Brzy ráno, před východem slunce, mě vzbudilo vytí, podívala jsem se ven a jelikož jsem tvoje sousedka tak jsem viděla jak ten vlkodlak skočil přímo na tvůj balkon, otevřel si dveře a vešel do vnitř..." Řekla Bonny, mlčela jsem a ona pokračovala. "No.. takže jde ten vlkodlak po tobě nebo.... Jseš ten vlkodlak ty.." řekla. "C-c-co?!......tak p-proto jsem vždycky tak poškrábaná?!" Začala jsem vyvádět. "Nevím to jistě.. možná se mi to jen zdálo.." snažila se mě uklidnit Bonny. "N-ne!.. všechno tomu odpovídá!..j-jsem ten prašivý, toulavý, zlý vl-vlkodlak!.. jsem hrozná!..jen ohrožuju lidi!" Rozbrečela jsem se. "Ale no tak, třeba nejsi zlá.. ani jeden z těch vlkodlaků zatím nikoho nenapadl..." Snažila se mě uklidnit. "A-ale až to zjistí.. bůh ví c-c-co se mnou u-udělají!.." brečela jsem ještě víc. "Neboj nikomu to neřeknu slibuji. A navíc, na vlka se změníš jen na měsíčním světle.. takže.." řekla Bonny, "KDYŽ NEBUDE DO POKOJE ZÁŘIT MĚSÍC, NEBUDE ŽÁDNÝ VLK!" řekli jsme obě zároveň. "Ha! Schoda! " Řekla Bonny. "Teď se to fakt nehodí.."řekla jsem. "Jo, promiň" řekla Bonny a usmála se.

Den uběhl jako voda a už je tu večer. Zadělala jsem si záclony aby mi do pokoje nesvítil měsíc a šla spát.

Alex pov:
*Proměnil se ve vlka* "Hej ty! Vlkodlačice či jak se jmenuješ! Jsem tu!" Volal jsem na ni. "Říkalas ať příjdu!" Volal jsem neustále na ni. "Fajn! Tak když tu nejsi tak já jdu!" Řekl jsem a odešel. Někdo mi za zády zavrčel a já se lekl a otočil se. Byl to vlk, možná vlkodlak, těžko říct. Byl bílí s jizvami a jedním okem slepí. "Emm.. ahoj." Řekl jsem nervózně. "No nazdar můj klíči k největší moci.. t-teda ahoj." Řekl vlk. "Smím znát tvé jméno?" Řekl vlk. "Jasně, jsem Alexandr. A ty?" Řekl jsem. "To není důležité..." Řekl. "Aha.. dobře?" Řekl jsem. "Hele, zítra se tady sejdeme, přesně o půlnoci na tomhle místě. Je ti to doufám jasné!" Řekl. "A co když nepříjdu?" Zeptal jsem se vyděšeně. "Pak, příjdeš o život rovnou! Přijď na minutu včas!" Řekl. "Dobře, dobře, příjdu." Řekl jsem vyděšeně a utekl domů. Pro boha, snad to nemyslel vážně! Hrálo mi v hlavě. *Proměnil se ve člověka*, pamatoval jsem si co se dělo v noci a nemohl jsem usnout. Nevěděl jsem co dělat, jestli tam jít, nebo ne? Nevěděl jsem co dělat, celou noc jsem nespal.

Phoebe pov:
Vstala jsem z postele a šla si vyčistit zuby. Pak mi přišla správa od Bonny.

Bonny
-Čau Phoebe! Včera jsem toho vlkodlaka neviděla, tak snad to zabralo..

Phoebe
-asi jo, nemám žádné nové škrábance ani nic a dnes jsem se konečně pořádně vyspala!

Chvilku jsme si tak psali. "Nový skupinový chat" bliklo mi na mobilu. Co Alex vytvořil novou skupinu?

Alex
-čau lidi, potřebuju pomoct, někdo mě chce asi dnes o půlnoci zabít...

P-pro boha! Z-zabít?! Bušilo mi z toho srdce že jsem si snad myslela že vyletí a už se nevrátí..