Z pohledu velitele
Vsbudil jsem se moc pozdě. ,,Veliteli !" Zavolal na mě někdo. Skoro jsem vyletěl z doupěte. Kocour ukázal na školku. Doběhl jsem tam. ,,Zatím tam nesmíte. Vím že jste velitel ,ale....Řekl mladý hnědý kocourek. ,,Já vím Blátivý." Odpověděl mu. Sedl jsem si a čekal. Kolem mě prošlo mnoho členů klanu. Jeden z nich byl Ohnivý. Jen se usmál a já na něj taky. ,,Už můžeš jen tě čeká ....." Zastavila se Tečka ,protože jsem šel do školky. Leželo tam jen jedno kotě. Posadil jsem se překvapením. Slza na mě pohlédla. Měla v očích smutek. Nechápal jsem proč. Aspoň jedno kotě. To byl jeden důvod radosti. ,,Co se stalo s ostatními koťaty ?" Zeptal jsem se po dlouhé chvíli ticha. ,,Zemřela." Odpověděla jedním slovem a velmi potichu Slza.,,Je to holka." Dodala Slza. Všimnul jsem si že malá kočička má skrvnku ve tvaru srdce. ,,Srdce." Vyšlo ze mě po chvíli. ,,Nádherné jméno." Řekla Slza. ,,Až bude větší její jméno bude Srdce." Řekl jsem a otočil jsem. Do doupěte jsem šel se skloněnou hlavou. ,,Co se děje ?" Zeptal se Ohnivý. ,,Mám jen jedno kotě ostatní umřeli." Odpověděl jsem. Ohnivý potom nic neříkal. Lehl jsem si.