Třeští mě hlava. Jsem na svatbě Theodora Notta a Daphne Greengrassové, mých přátel ze Zmijozelu. Od Daph vím, že by tu měl být i Malfoy. Vážně nechci svým přátelům zkazit svatbu hádkou s tím idiotem. Koneckonců, nejsem ani trochu zvědavá na toho blonďatýho, namyšlenýho, arogantního ignoranta bez mozku. Docela se i divím tomu, že s ním vydržím v jedné místnosti, i když jsem ho ještě neviděla, mám pocit, že mě sleduje odněkud z rohu.
Jako pokaždé mě usadili vedle single chlápka. Ten, kdo měl sedět vedle mě, se ani neobtěžoval dorazit nebo sedí někde jinde. Tím líp pro mě, vážně už mě nebaví, když zůstanu sama u stolu s cizím mužem, ale dneska jsem se rozhodla, že se budu bavit.
Dívala jsem se před sebe, neznámý přišel konečně na své místo.
"Drahý parfém, oblek z dračí kůže, na každém prstu staré a drahé prsteny. Zřejmě si o sobě myslíte, jak nejste sexy."
Můj společník si jen odfrkl.
"Ego máte tak velké, že je pro vás nejspíš těžký si připustit, že peníze nejsou všechno. Vždyť se na sebe podívejte!"
"Absolutně nemáte odhad na lidi, proč mě soudíte, když mě vůbec neznáte," řekl a málem jsem omdlela. Ten hlas bych poznala, i kdyby můj život visel na vlásku. Posadili mě vedle Malfoye, ale chtěla jsem si ještě trochu pohrát.
"Takový je první dojem. Máte pravdu, vůbec se neznáme. Daphne si zřejmě myslela, že se dáme dohromady."
"Přestaň si se mnou hrát, Grangerová, vážně, nechci Theovi zkazit jeho den."
"Tss," zasyčela jsem, "jak můžeš sám se sebou žít?"
Neodpověděl mi a šel kamsi do davu svatebních hostů. Seděla jsem na svém místě a popíjela víno.
Propletl se mezi Pansy Parkinsonovou a Blaisem Zabinim k baru, kde nakonec zůstal sedět celé odpoledne.
"Hermiono, jsem rád, že tě vidím taky někde jinde než v práci,"řekl Theo, když jsme se potkali u druhého baru, protože jsem odmítla jít tam, kde byl Malfoy.
"Děkuju moc za pozvání, Theo, doufám, že jsi šťastný, když sis už konečně vzal Daphne. A moc gratuluji."
"No, to by odpovídalo tomu, jak se cítím. Viděl jsem tě, jak se bavíš s Dracem. Kdybys potřebovala byt, tak v sousedním vchodu vedle nás je překrásný dvoupatrový."
"Vážně? Totiž, bydlím u Potterových, ale věci mám ještě u Ronalda. Nevadí majiteli děti nebo zvířata?"
"Ne, nevadí, říká ti něco Harrow?"
"Jistě, tam žije přece devadesát procent kouzelníků z Londýna a je to i nová lokalita pro KÚS."
"KÚS? Máš na mysli kouzelnický ústav slabomyslných?"
"Ano, včera o tom jednalo mezinárodní sdružení kouzelníků."
"Nemysli na práci, teď jsi na mojí svatbě, tak se uvolni. Zítra ti dám adresu na pana Waynese, jsem dohodnutý s Daphne, že na svatební cestu pojedeme z ministerstva."
"Díky, Theo, jsem ti závazná. A užij si svatební noc."
Šla jsem zpátky ke stolu, kde Malfoy popíjel svou whiskey. Neměla jsem na něj náladu, ale překvapil mě.
"Grangerová, sedni si na zadek, překážíš mi ve výhledu," sykl.
"Tak to pardon, koho sleduješ, řekneš mi to?"
"Přemýšlím, na kolik taková svatba může vyjít, všechny ty dary, peníze. Theo s Daph nebudou muset moc šetřit."
"Za posledních pět let jsem utratila za dary okolo čtyřicetipěti tisíc. A podle toho, co jsem zaslechla, tak jsi se hned po škole oženil s Astorií."
"Do toho ti nic není, tak nestrkej svůj nos tam, kam nemáš, Grangerová."
"Co se stalo, našel sis milenku? Nebo to byla ona, kdo tě podvedl? Jsi stejnej jako všichni chlapi, podvádět ženu je ubohost. Ale co bych od tebe čekala, jsi jen chlap."
"Dej si radši skleničku, moc ti to mluví."
"Jak malfoyovské, zrovna od tebe bych čekala víc, Draco," špitla jsem mu kdesi u ucha, když jsem si zvedala spadlou lžíci.
"Na skoro-ministryni jsi docela drzá, Grangerová," oplatil mi.
"Draco, tak tady jsi," řekl jakýsi muž, který přišel ke stolu, "jak dojemné, máš pro Marca ty peníze?"
"Tady to řešit nebudu, dej mi ještě týden," řekl na oplátku Draco.
"Vyřídím to Marcovi, ten z tebe nebude mít moc velkou radost. Za týden nashle, Draco."
Pozorovala jsem Malfoye, jak si radši objednal další láhev ohnivé whiskey a nalil si plnou sklenku a jedním lokem jí vyprázdnil. Už se mnou nepromluvil a mě to ani v nejmenším nevadilo.

Ze svatby jsem se vrátila okolo jedenácté večer. Ginny na mě čekala, chtěla znát podrobnosti ze svatebního obřadu i hostiny, já jsem ale jen mávla rukou, aby šla spát. Zítra je přece taky den. I když únava bojovala s mým mozkem, nakonec zvítězil rozum a před ulehnutím do postele jsem šla ze sebe smýt líčení a vlezla jsem si do sprchy. Proud horké vody smáčel moje vlasy. Kouzlem jsem si usušila hlavu hned poté, co jsem vyšla ze sprchového koutu a ulehla do postele.
Nestíhala jsem. Hodila jsem na sebe první oblečení, které mi přišlo pod ruku, vzala jsem z lednice svojí svačinu do práce a přemístila se rovnou před svou kancelář.
"Ahoj, Natalie," pozdravila jsem svou asistentku, "mám hodně práce?"
"Ani ne, jen, tohle ti posílá pan Nott, prý jste se o tom bavili včera. A máš v kanceláři návštěvu."
"Děkuji, a řekneš mi, prosím, kdo to je?"
"Prý budeš koukat, nemůžu ti to říct."
"Tak ještě jednou děkuji. A Natalie, na zítra svolej všechny vedoucí odborů, chci už konečně něco podniknout ohledně toho schválení nových podmínek pracovní doby."
"Jistě, Hermiono, zapomněla jsi tu poštu."
"Díky. A prosím tě, dones mi konvici plnou kafe."
Vešla jsem do kanceláře, kde na mě čekal můj host. Byl to Ron.
"Co tady děláš, Rone, myslíš si, že mě podvedeš a pak si nakráčíš po týdnu a bude všechno v pohodě?"
"Jsem tady kvůli rozvodu, Hermiono. Stačí, když mi to podepíšeš tady a tady a jsi volná."
"Já nechtěla být volná, Ronalde, já jsem chtěla další dítě, sakra. A co jsi udělal ty? Našel sis milenku!"
"Tady jsou moje podmínky. Dům si nechám já, vyplatím tvou část, ty budeš mít Rose přes týden, já o víkendech. Budu ti měsíčně posílat dvěstěpadesát galeonů a necháš mamku vídat se s Rose."
"Budeš posílat tak málo peněz? Děláš si srandu, že ano, Ronalde, to na měsíční péči nevystačí!"
"Ber nebo nech být."
"Kolik mi vyplatíš?"
"Přesně polovinu původní ceny, za kterou jsme ten dům koupili. Je to jeden a půl milionu liber."
"Fajn."
"Fajn? To je všechno, co k tomu řekneš?"
"Dej sem ty papíry, ať to můžu podepsat," sykla jsem zlomeně a přidala svůj podpis pod ten Ronův.
"Tak se měj," řekl a odešel.
Musela jsem se vzpamatovat, tak jsem si přečetla vzkaz od Thea.

Pan Waynes tě bude čekat dnes v 16:00. Pokud bys měla zájem, ten byt je i k prodeji za 45 000 galeonů, tak o tom popřemýšlej. Tvoji Theo a Daph

Teď mě už očekává jen moje práce. Vyřídit poštu, zajít do Pastorkovy kanceláře pro důležité dokumenty a dvě schůzky. Jedna s vedoucím odboru pro uplatňování kouzelnického práva a druhá s Viktorem Krumem. Myslela jsem, že Viktor už nedorazí a měla jsem pravdu. Jeho sova s dopisem přiletěla minutu po naší plánované schůzce, tak už jsem jen čekala na Harryho, slíbil mi, že spolu půjdeme na oběd.
"Mami, mami," pištěla Rose, kterou vedl Harry za ruku, "stlejda Hally mi žíkal, že ti chybím, tak jsem mu žekla, aby mě za tebou vzal!"
"Vážně? A není strejda Harry náhodou tak trošku ukecanej?"
"Na mou obranu, Ginny jí nedokázala utišit, prý celý dopoledne proplakala, že se jí ztratila maminka, ještě před obědem jsem zašel domů a napadlo mě, že bych jí vzal s sebou."
"Mami, stlejda kecá!"
"Toho jsem si všimla už dávno, princezno. Tak jdeme?"
Po obědě jsem vzala Rose ještě na zmrzlinu a svěřila se Harrymu ohledně toho, že jsem ode dneška oficiálně rozvedená a že se jdu podívat na ten byt, který mi dohodil Theo.
"Mám jít s tebou se podívat? Víš, ať to vypadá líp, přece jen toho chlapa neznáš," zeptal se můj nejlepší přítel.
"No Harry, budu ráda, já ti to chtěla navrhnout sama, Ginny musí být šťastná, že jsi tak všímavý."
"Abych řekl pravdu, teď, jak je těhotná a má rozbouřený hormony, jsem rád, když na chvíli vypadnu s někým ven,"řekl a oba jsme propukli v hlasitý smích.
"Stlejdo Hally, já už chci k tetě Ninny, hlát si s Jimmym, "dupla si Rose, která už dolízala svoji zmrzlinu.
"Páni, Hermiono, jak jsi jí dokázala tak perfektně naučit poslouchat, s Jamesem je většinou velký boj jen posadit ho jen do židličky."
"Vidíš to, Merline? Harry Potter chválí mojí výchovu? Já se dočkala uznání jako matka!!," zvolala jsem bláznivě u fontány v parku.
"No jo, musím rychle za Ginny, za chvíli jde James k Molly a Arthurovi."
"Vezmeš jí, prosím k Molly, že jí žádám, jestli by jí mohla pohlídat? Vysvětli jí to ohledně toho bytu," škemrala jsem zoufale.
"Bude ráda, Jimmy a Ginny tam jdou taky," usmál se Harry.
"Děkuju, Harry, už jsem vám moc dlužná," řekla jsem.
"Jsme rodina, Hermiono, vůbec na tohle nehleď."
"Tak v půl čtvrté u mě v kanceláři?"
"Jo," řekl a usmál se na mě.

Bylo už skoro třičtvrtě na čtyři a Harry pořád nikde. Snad se mu nic nestalo. Nechal mě se o něho strachovat ještě dalších deset minut, když se zaklepáním vešel.
"Promiň, Hermiono, musel jsem dát Ronovi pár facek."
"Proboha, a proč?"
"Chtěl si vzít pár věcí z vašeho bývalého domu, nechal otevřené dveře a šel okolo Dung a víš přece, že co najde, to sebere."
"Takže nemám nic? Ani Roseiny hračky?"
"Zachránil jsem dvě krabice a kouzlem zjistil, že vzal i hračky. Zbyly ti jen dvě bedny plné," přerušila jsem ho.
"Čeho, Harry??!"
"Plné polštářků."
"Ten byt, Harry, musíme jít. No, tak to je fakt ohromný! Až se mi Mundungus dostane do rukou, přísahám, že ho pošlu minimálně na půl roku do Azkabanu!" Přemístili jsme se na adresu, kterou mi napsal Theo.
"Nemá to smysl, Hermiono, je to parchant a tím už zůstane."

Pan Waynes je moc milý člověk a ten byt se mi moc líbí . Jeho prostornému obývacímu pokoji vévodí krb a kuchyňský ostrůvek a větší balkón. Po levé straně je jeden z pokojů, z něhož vedou dveře do koupelny. Druhý pokoj se nachází v patře, po pravé straně od krbu vede točitého schodiště.
Nemusela jsem se rozhodovat dlouho, zítra mu pošlu sovu s potvrzením, že ten byt koupím.
Nový život musím začít v novém bytě.