Aqua se v noci vzbudila s výkřikem plným bolesti, slzy jí tekly po tváři a vlasy měla slepené potem.

Noční můry jí nebyly cizí, mívávala je často, ale tyto sny byly jiné, viděla v nich své mrtvé přátele, byli naházení na jedné hromadě a Aqua se přímo topila v jejich krvi, až tak to bylo s ní zlé.

Aqua věděla že už neusne, mohla jít za Adasem a svěřit se mu, ale bylo jí blbé ho budit, a Ambros byl jisto jistě někde na obchůzce, takže se rozhodla jít na jediné místo kde mohla mít klid a vyčistit si hlavu, do knihovny.

Knihovna se poslední dobou stala princezniným útočištěm, chodila tam odpočívat, přemýšlet, ale také pátrat.

Aqua se začala víc zajímat o smrt madam Araselly, její babičky, která před pár měsíci náhle zemřela, a to Aquě nešlo do hlavy, ta stará paní měla energie na rozdávání, byla velmi zdravá a proto nechápala jak mohla tak náhle zemřít.

Když vešla do knihovny, všimla si že na místě kde si čte se svítí a že na jednom z křesel někdo sedí, když přišla o kousek blíž, poznala Ciuse, se kterým moc od doby jeho příjezdu moc nenamluvila.

Když si jí Cius všiml, rychle zaklapl knihu co četl a už se nadechoval k vysvětlování co tam tak po noci dělal, ale když si uvědomil že to je jen Aqua a ne žádný z dospělých, uvolnil se.

,,Ach, omlouvám se, nečekala jsem že tu takhle pozdě ještě někdo bude, promiň že jsem tě vyrušila...můžu si přisednout?''

Zeptala se opatrně a Cius mlčky přikývl, Aqua si sedla do křesla naproti Ciusovi a chvíli tak seděli v tichu, a zatímco Aqua sledovala knihu ležící na stole, Cius se rozhodl započít konverzaci.

,, Když ještě madam Arasella žila, všiml jsem si že jsi za ní často chodila, byly jste si blízké?''

Zeptal se na přímo Cius a Aqua chvíli nad odpovědí přemýšlela, madam Arasellu měla velmi ráda, a když zjistila že to je její babička, bolelo jí že s ní nemohla strávit o něco víc času.

,,Madam Arasella mě učila ovládat mé schopnosti, když jsem se stala šampionem, neuměla jsem svoje schopnosti ovládat jelikož jsem o nich nevěděla, a díky tomu tréninku s ní jsme se asi stihly i víc poznat, takže ano, asi jsme si byly blízké, a je škoda že tu teď není, možná by mi pomohla s mou situací.''

Řekla a zadívala se na Ciuse, v jeho bouřkových očích se odrážely plamínky ohně, které plápolaly na svícnu, což mu dodávalo takový nebezpečný vzheld, vypadal že by chtěl něco říct, ale vždy si to pak rozmyslel, jenže jemu to nedalo a musel to říct.

,,Já...tak trochu jsem pátral, ten náhlý odchod madam Araselly mi nějak neseděl, co jsem tak od ostatních slyšel, madam Arasella byla velmi živý člověk, sice trochu uzavřený, ale překvapivě na její věk velmi živá, proto jsem dnes šel do jejího pokoje a pod postelí našel toto.''

Řekl a z brašny, kterou měl opřenou o křeslo vytáhl malou lahvičku, ve které byla trocha nějaké průhledné tekutiny.

,,Je to výtažek z Etolie, tahle květina roste jen na území království vzduchu, většinou roste vysoko v horách a proto ji nemůže nikdo jiný sehnat kromě nás z království vzduchu, její listy se využívají jako lék, ale její výtažek dokáže být správně využit i jako jed, takovéto malé množství dokáže člověka otrávit do pěti minut, a proto jsem tady, tahle kniha...''

Řekl a poukázal na knihu, co předtím než Aqua přišla četl.

,, Je o jedovatých rostlinách, díky ní jsem zjistil co za jed způsobil smrt madam Araselly, taky moji teorii potvrdil šálek, do kterého byl jed přimíchán, nějaké pozůstatky Etolie tam ještě zbyly, musím jen už zjistit kdo by byl schopen zabít madam...ale oba asi tušíte kdo by to mohl být.''

Airin, Aquiin strýc, Aqua ho měla na seznamu podezřelých jako prvního, a asi i jako jediného.

Cius chvíli nic nedělal, jen sledoval lahvičku, ve které byla příčina smrti té nejlaskavější ženy v celé Quadrii, pak si ale jen povzdechl, opět zalovil v brašně a vytáhl z něj obálku, na které bylo napsaným Araseliiným písmen Iris.

,,Tohle jsem našel pod polštářem v Araselininé posteli, neboj nečetl jsem ho.'' Řekl a podal Aquě obálku, kterou si k sobě bez váhání vzala.

,,Snad ti to pomůže najít způsob jak se dostat na trůn.'' Řekl, sbalil si věci a rozešel se ke dveřím, ale Aqua ho zastavila.

,,Jak to víš? Jak víš že...''

,,Není těžké si spojit dvě a dvě dohromady, jsem z království vzduchu, je jasné že mě nic neunikne...doufám že budeš vládnou moudře, princezno Aquo.''

Řekl s úsměvem a nechal ji tam samotnou, potom co se vzpamatovala z šoku, který jí Cius způsobil otevřela obálku, ve které byl papírek a na něm pouze napsané: ,,Hledej tam, kde to všechno začalo, kniha ti poví, kdo je skutečným cizincem.''

Aqua to absolutně nechápala, ale pak zavřela oči a představila si, jak dělá kroky které učinila zpět do minulosti.

Viděla arénu, ve které bojovala, poté odešla zpět k jejímu příjezdu do zámku, ze zámku odešla do Centrálního města a z Centrálního města zpět do zámku, přesněji řečeno do toho pokoje, kde....vše začalo.

Aqua ani nevěděla jak, ale než se nadála, stála před těmi dveřmi, před kterými několik měsíců zpět byla poprvé.

Aqua je se zatajeným dechem otevřela a vstoupila, pohled ji padl na úplně obyčejný pokoj, jakoby v něm nikdy nehořelo.

Začaly se jí v paměti mihotat všemožné vzpomínky, jako když s ní její matka seděla na balkoně a zpívala jí ukolébavku v jazyce, který neznala, nebo vzpomínka na jejího otce, který jí předčítával knihu o válečné strategii, tomu se Aqua musela zasmát.

Když procházela kolem stolu, který byl naproti posteli, všimla si že na něm leží tmavě modrá kniha s černým stromem, Aqua ho otevřela a zjistila že to byl rodokmen.

Projížděla stránky a četla jména všech lidí, které buď znala z dějin a nebo jí byly úplně cizí. Když došla až na úplný konec seznamu jmen, všimla si že její jméno je poslední, ale jeden člověk tam scházel, a pak jí osvítila krutá, ale přesto velmi užitečná pravda.

Rychle zaklapla knihu, vyběhla z pokoje pryč, zavřela ho a běžela k Adasovému pokoji.

Bez klepání do jeho pokoje vtrhla a chtěla Adase vzbudit, jenže ji nejen překvapilo že se u něj svítilo a že byl Adas vzhůru, ale že vedle jeho postele na židli seděl i Ambros.

,,Ambrosi? Co ty tady? Nemáš být na obchůzce?'' Zeptala se Aqua když za sebou zavřela dveře.

,,To bych se tě mohl zeptat i já co ty tady takhle pozdě, ale víc mě zajímá co to máš za knihu.''

Ukázal prstem na knihu a Aqua přispěchala k Adasově posteli, nalistovala určitou stranu a knihu Adasovi podala.

,,To je...''

,,Ano, to je rodokmen celé vodní královské rodiny, co jsem tak pochopila tak její účel je zapisovat každého potomka první královny království vody...jenže moje jméno tam je...ale tvoje ne...''

Jemně naznačila Aqua a sedla si na postel.

,,Madam Arasella mi napsala vzkaz, kde psala že mi ta kniha má odhalit cizince...Adasi...ty jsi ten cizinec, což znamená...''

,,Že nejsem potomek královny Aqui.'' Řekl zlomeně a ublíženě se na ni a Ambrose sedícího stále na židli podíval.

,,Což znamená že nejsem ani Airinův syn.''

-----------------------------------------------------------

Páni, to je zvrat co? To nikdo z vás určitě nečekal. Jinak se onlouvám že jsem skoro týden nic nevydala, nějak mi utíkala inspirace a nešlo jí chytit XD.