🌙Chapter 18☀

,,Já mám takovou radost,že jste tady! Už si ani nepamatuju kdy tu naposledy někdo byl.." Nervózně se zasměje. Ještě aby si to pamatovala...
,,A jak jste se vlastně poznali?" Šli jsme cestou okolo toho domu. ,,My...." Nevěděla jsem co říct.Ovšem Zero je honosný lhář.
,,Bylo to na jedné oslavě.Padli jsme si prostě do oka." Maminka se tvářila tak strašně...

Chybělo mi to.Její polibky a objetí.Její vůně a smysl pro dobrou náladu.
Obešli jsme celý dům a vrátili se zpět dovnitř.
,,Takže...O čem jsme to chtěli mluvit?" Položila před nás šálek s čajem. ,,O bráchovi..." ,,Bratr? Ty máš bratra?" Byla zmatená.
,,Jo.Tomiho přeci..." ,,Tomi....Tomi....Já ehmmm." Začala zmatkovat. ,,Mami,to nevadí.." Sáhla jsem jí na ruku, a však ona se hned vytrhla.
,,Ty si kdo?"

,,Co? Mami to sem já..Devil." ,,Já žádnou Devil neznám! Běžte pryč!" Máchla okolo sebe rukama tak,že rozlila a rozbila hrnky s čajem.Má nepozornost zavinila,že jsem se o vařící čas spálila. ,,Běžte pryč! Já vás neznám!!"

Zero mě chytil za pás a jednoduše mě začal tahat pryč.
,,Co to děláš?!Pusť mě!"
,,Teď ničemu nepomůžeš..." Před námi se objevili sestry.
,,Ne!Zero pusť mě!" Rvu se z jeho sevření a však marně. ,,Zero! Pusť mě!"  Použil trochu hrubé síly.
Stáli jsme u té recepce a já se chtěla vrátit..
,,Nikam nejdeš!" Držel má ramena. ,,Je to moje máma!Zero,kurva....Je to moje máma." Skácela jsem se ma zem s pláčem.
,,Moje máma! Já jí potřebuju!!" Svírala jsem jeho tričko a brečela mu v náručí.
,,Devil...Musíme jít." ,,Ale co máma?" ,,Oni se o ní postarají.Dobře?" Jen jsem přikývla.

Minule prý nebyl žádný text.Za to se omlouvám,ovšem WP si dělá co chce takže...
Teď tu snad nějaký text je🙏🙏

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: