Klepal jsem mými prsty o stůl a čekal až se ta servírka otočí. Řekl jsem jí, "ještě pět minut, prosim". Od toho uběhlo už třicet minut a už jsem se začínal obávat toho, že Mia nepřijde.

"Teď už jsi připravený?" Servírka se usmála a vzala si menu.

Díval jsem se na jejich zimní speciál,takže. "Dvě pepermintový mocha, hádám."

"S krémem?" Odpověděl jsem a ona si to zapsala. Usadil jsem se víc do sedačky a podíval se znovu na hodinky. Byla to jen minuta ,Zayne. Musíš se uklidnit. Příjde.

Minuty ubíhaly jak jsem poslouchal vše naokolo. Lidé na ulici pospíchali dokončit jejich poslední vánoční nákupy. "Měla by tu být."

"Vaše mocha,pane." Dal jsem jí na stůl peníze s nějakým drobákem navíc. "Mia?"

Díval jsem se na lidi přes ulici z cafe a zkoušel jsem víc zaostřit na dívku v černých šatech. Mia. Přecházela přes ulici. Chvíli jsem jí sledoval a čekal, že se zastaví a podívá se tímhle směrem, ale ona šla dál. Vzal jsem moje dvě mocha sebou a pospíchal ven. "Mio!" křičím.

"Mio! Počkej!" Dál jde a já se jí snažím dohnat, probíhám mezi pár lidma.

Konečně jsem ji dohnal a snažím se jít vedle ní. "Počkej!" Zastavil jsen. "Co děláš?"

Mia zastavila a vyndala si sluchátka z uší. "Zayne? Co tady děláš?" ptá se.

Popadl jsem dech a snažim se soustředit. "Byl jsem na kafi. Ptal jsem se tě jestli příjdeš ale tys nepřišla. Proč?"

"Nemyslim si, že to chceš vědět." Dala si ruce do kapes a znovu se rozešla.

Trochu jsem zrychlil a znovu ji zastavil. "Mio, prosim. Hádám že je to kvůli tomu co se stalo?! Nedostala jsi moje zprávy?"

"Nebyla jsem tam dva týdny." mumlá.

"Vim, že jsem byk totální čurák a omlouvám se. Rozumím, že jsi naštvaná, ale odpusť mi to, prosim." Nabídl jsem ji mocha a ona si jej vzala.

Zatřepe hlavou a napije se mocha. "Budu o tom přemýšlet, Zayne."

"Kde teď jdeš?"

"Mám rande s klukem z mé třídy. Jmenuje se Jason."

"Oh," podívám se na její šaty. "Rozumim."

Asi po minutě, kdy jsme ja sebe zírali, se Mia podívala na její telefon. "Co kdyby jsme si vyměnili čísla?"

"Samozřejmě." Vyměnili jsme si telefony a naťukali jsme tam naše čísla a znovu si je vyměnili.

Mia se otřepala a dala mobil do kapsy. "Promluvime si později, Zayne."

Okay. Já vim že přidávam málo, a ikdyž tady mám málo čtenářú tak mě mrzí že nestíhám. Jen jsem teď ve třeťaku, začínáme řešit maturitu, maturiťák, navic za měsic jedem do Anglie kde budeme bydlet u rodin, a jsem na intru. No nebudu se vymlouvat, nemám čas překládat kvůli škole, ale snažim se.
A děkuju moooc všem za hodnocení a @_Colette_ za komentář, kvůli kterýho jsem se dokopala přeložit další díl.
Čaaaagos.