7. - Bez boje se nevzdám!

Chantelle: 

Sotva hnědovláska uslyšela výstřely z děl Černé Perly, tak vtrhla do pokoje k Elizabeth. Elizabeth sebou vyděšeně trhla a zahleděla se na dívku, která právě vtrhla do jejího pokoje. 

"Chantelle? Děje se snad něco, že mě právě teď rušíš?" zeptala se nechápavě Elizabeth. Možná to znělo jako výtka, ale výtka to rozhodně nebyla. 

"Slečno, musíte okamžitě pryč! Jste přece guvernérova dcera. Dostanu Vás odsud pryč!" vykřikla dívka a ohlédla se, aby získala přehled o tom, kde piráti ještě přibližně jsou. 

"O čem to mluvíš, Chantelle?" nechápala Elizabeth, ale zvedla se z postele a oblékla si lehký župan. Chantelle jí beze slov vzala za loket a vedla ji guvernérovou rezidencí ven. 

"Tak řekneš mi, co se tady děje, Chantelle? Proč jdeme ven?!" ptala se už trošku rozzlobeně Elizabeth, když s ní Channy dlouhou chvíli nepromluvila. 

"Ti piráti...přišli si pro Vás, slečno Elizabeth. A já Vás odvedu do bezpečí!" křikla Channy a vyběhla s Elizabeth na dvůr domu, ve kterém guvernérova dcera vyrůstala. Sotva vyběhly ven, tak jim zkřížili cestu Pintel s Ragettim. 

"Ale ale. Copak tady děláte vy dvě pusinky?" zeptal se Pintel a  velmi zaujatě si obě dvě prohlížel. Chantelle se postavila před Elizabeth a vytáhla kord. Oba dva piráti se okamžitě přestali usmívat a jejich tváře ztvrdly. Oba dva vytáhli i své šavle a namířili je na hnědovlásku.

"Jestli nás chcete, tak vám garantuji, že bez boje nikam nepůjdu!" zavrčela Chantelle a probodla oba piráty pohledem. Pintel s Ragettim na sebe mrkli a oba najednou udělali stejný výpad. Chantelle je rychle vykryla a švihla mečem kolem sebe. Piráti byli překvapení tou jednoduchou obranou, kterou dívka použila, že zapomněli na několik vteřin útočit. A právě to Chantelle potřebovala. 

Urychleně popadla Elizabeth za ruku a rozeběhla se s ní pryč. Oba piráti to zaznamenali až když od nich byly nějakých padesát metrů daleko. Chantelle se rychle skrčila, čímž unikla letící dělové kouli. Elizabeth to po ní hned zopakovala a tak unikla i ona. 

Chantelle si všimla třech pirátů, kteří šli přímo proti nim. Proti dvěma by to ještě šlo, ale proti třem neměla dívka sebemenší šanci. 

"Slečno, okamžitě to vezměte táhle vlevo! Zkusím se s nimi vypořádat!" zaječela Chantelle a ukázala Elizabeth cestu. 

"A co ty?!" zeptala se Elizabeth, zatímco obě běžely. 

"Já se s nimi vypořádám a pak si Vás najdu, slečno! Běžte už!" houkla na ni hnědovláska a znovu vytáhla kord, který předtím raději uklidila, aby Elizabeth nebo sobě nezpůsobila nějaké nechtěné zranění. 

Elizabeth přikývla a rozeběhla se doleva a Chantelle si to namířila přímo proti těm třem pirátům. Byla od nich asi deset metrů, když se jeden z nich od těch zbylých dvou odpojil a odběhl pryč. Chantelle se rozhodla tím nezabývat a prudce zaútočila na dva zbývající piráty. 

"Ale, holubičko. Neměla by ses plést do věcí, po kterých ti nic není," zašklebil se jeden z nich a zkřížil svůj meč s tím jejím. Chantelle se do jeho meče zapřela celou svou silou a odhodila piráta dozadu o několik kroků. Jeho společník na dívku okamžitě zaútočil a tím nahradil jeho místo. 

Na hnědovlásce už byla vidět únava, protože přes dva dny už nespala a dnes se toho stalo příliš moc, než aby byla odpočatá. Nejdříve přijeli do Port Royal, poté zachránila Elizabeth, stala se její služebnou, hledala Miu a teď pomáhala Elizabeth uprchnout, aby jí piráti nechytili. Jenže to dívka netušila, že když jí poslala pryč, tak tím víc ji ohrozila. 

Náhle vzduch pročísl něčí výkřik. Chantelle strčila do piráta, který zavrávoral a málem si kecl na zadek, kdyby se nezachytil za kolegu. Hnědovláska uznala, že piráti nemají šanci jí chytit a tak se rozeběhla k místu, odkud výkřik zazněl. 

Sotva přeběhla kopec, tak se vyděšeně zarazila na místě. Tam, kde měla být Elizabeth v bezpečí, nyní čekali čtyři piráti a svírali bezmocnou brunetku v sevření, ze kterého neměla šanci se dostat. 

"Parlay!" zasyčela Elizabeth a piráti se na ni nechápavě podívali. "Přeji si vyjednávat! S Vaším kapitánem!" 

"Tak ji odvedeme ke kapitánovi. Zákoník se pirátská čest přeci," ušklíbl se jeden z nich a Elizabeth se nechala dobrovolně odvést k Perle.

Dívka se za ní chtěla rozeběhnout, když jí něco praštilo po hlavě a Chantelle klesla bolestí na kolena. Ohlédla se a zjistila, že to jeden z těch pirátů k ní přiběhl a praštil ji po hlavě. Nyní se nad ní sklonil a šklebil se jí do tváře. 

"Už nejsi tak nebojácná, co? Myslím že tě nechám tady, maličká. Kapitánovi by se nelíbilo, kdybys nám dělala na lodi křena," uchechtl se a přejel jí hnusným prstem po tváři. Chantelle ucukla a tím si způsobila další bolest, která jí vystřelila do hlavy. 

"Ty jeden zavšivenej bastarde! Neodvážil ses mi postavit, když jsem byla ozbrojená a nyní se mi směješ?! Nebyla jsem připravená a ty jsi sprostě podváděl!" vyčetla mu hnusně Chantelle a snažila se ignorovat palčivou bolest, která se stupňovala. 

"Jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit?!" zaječel pirát a udeřil dívku do tváře. Jeho tvrdé klouby hnědovlásku udeřily přímo do úst, takže obrátila hlavu a vyplivla krev. Pak se podívala na piráta a ušklíbla se. 

"Udeřit dívku, to ano. Ale dát si s ní souboj to už raději ne, co?" pošklebovala se mu a snažila se zůstat při vědomí. Věděla, že jen přilévá olej do ohně, ale pirátův výraz jí stál za to divadlo. 

Pirát se už natahovat, že jí vrazí další ránu, když ho někdo popadl za zápěstí. Chantelle vyhlédla a zjistila, že to byl jeho kolega. 

"Nech jí. Je to jen malá mrcha, která si hraje na něco, co není. Nech ji být a pojď. Máme jinej úkol!"

"Jasně," kývl ten pirát a naposledy praštil černovlásku do tváře. Chantelle se po té ráně sesula k zemi a ztěžka oddechovala. Natáhla ruku a sevřela v ní stébélko trávy. Jasně cítila těžké dusavé kroky, které se od ní vzdalovaly. 

Jakmile Chantelle zavřela oči, tak se jí ve tmě promítaly obrázky jako film. Nedokázala uvěřit, že opravdu dopustila, aby jí oddělili od Elizabeth. Znovu rychle otevřela oči a zjistila, že kousek od ní jde -jí povědomá- postava. Snažila se vykřiknout, ale jakoby měla v ústech roubík. Snažila se zvednout, ale jakoby měla na rukou i nohou stokilové závaží. 

"CHANTELLE?!" vykřikla ta postava mužským hlasem. Hlasem, který dokázal do dívky vlít novou sílu a vůli odejít. 

"Haydene!" křikla slabým hlasem černovláska a znovu hlavou padla na zem. Jasně cítila, jak se země třese pod něčími spěšnými kroky. Pokusila se zvednout hlavu, ale nešlo to. Pouze se otočila na záda a nyní hleděla na jasnou oblohu posetou miliony hvězd. 

Náhle dívčin výhled zakryl něčí obličej. Channy si obličej pořádně prohlédla a zjistila, že je to její přítel Hayden, který se zatvářil zároveň úlevně a zároveň ustaraně. 

"Channy! Jsi v pořádku? Stalo se ti něco?" ptal se a pomohl dívce do sedu. Chantelle se mu opřela o hruď a usmála se. Byla v bezpečí. 

"Teď už jsem v pořádku," zamumlala mu do haleny a pohladila ho po zádech. Hayden jí položil bradu na hlavu a hladil ji po vlasech, které mu připomínaly hedvábí. 

"Jsem rád, že jsem tě našel. Ale neměla jsi být s Elizabeth?"

"Měla, ale...my...rozdělily jsme se a ona potom odešla s Piráty na Perlu. Neměla jsem šanci tomu zabránit, protože...já...chtěla jsem porazit dva piráty, ale nevyšlo to. Pak jsme si vyměnily názor s jedním z nich a sotva jsem to přežila," uchechtla se Chantelle a otřela si z úst krev. 

"Neděs mě příště, Channy. Záleží mi na tobě a nerad bych tě ztratil. Pojď, odvedu tě do kovárny a pak...vyrazíme s Willem. Kde je vlastně Mia?"

"Mia je ve vězení a připojí se k nám, jakmile Will půjde pro Jacka," odpověděla Chantelle a nechala se zvednout do Haydenovy náruče. Přitiskla mu hlavu k hrudi a pomalu začínala usínat. 

Než došli do kovárny, tak černovláska spala. Jakmile došli do kovárny, tak ji Hayden uložil na hromadu slámy a nechal ji spát. Lehl si k ní a usnul hned vedle ní. 


Nazdárek Piráti! :D 

Jakpak se mi máte? Původně jsem na Perlu chtěla strčit Chantelle, ale s tou mám trochu jiný plány :D :D Snad se vám kapitolka líbila :) 

Za názory budu jen ráda <3 

Vaše JessieNka

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top