ღ        

Noc toho dne, co Chantelle zalhala Barbossovi o svém původu, se brunetka převalovala na lůžku v kapitánově kajutě a snažila se usnout. Neustále musela myslet na to, co se to vlastně stalo. Zabránila Barbossovi, aby zavraždil jejího přítele a zajistila Elizabeth, Jackovi, Willovi, Mie a Haydenovi bezpečnou cestu do Port Royal.

Když už dívka téměř spala, tak zaslechla nějaké hlasy. A těch hlasů nebylo málo! 

"Pusťte nás! Od vašeho kapitána máme slib, že nás dopravíte do Port Royal! Podle pirátského zákoníku nemáte..." Ten někdo větu ani nedokončil a ozvalo se plesknutí, jako by někdo dostal políček. 

Chantelle se mátožně zvedla, otevřela dveře od kajuty a zůstala vyděšeně stát na prahu. Na palubě se totiž odehrávala scéna, která dívku přinutila strnout v pohybu. 

Na palubě stála téměř celá posádka Perly a ty, kterým Chantelle zajistila bezpečný odvoz do Port Royal, stáli u sebe. Jen jeden člověk tam chyběl. A to byl Hayden, který stál na prkně. 

V tu chvíli dívce došlo, že Barbossa nemá v úmyslu jejich dohodu dodržet, takže se jí ruce roztřásly potlačovaným vztekem a strachem zároveň. "Hej! CO SE TO TADY DĚJE?!" zaječela Chantelle a postoupila dopředu. 

Několik členů posádky se po ní ohlédlo a Pintel s Ragettim po sobě mrkli. Dívka si jich nevšímala do té doby, dokud se k ní nepřiblížili tak blízko, až jí to bylo nepříjemné. 

"Slíbili jste, že je dopravíte v pořádku do Port Royal! A já nyní požaduji, abyste svůj slib dodrželi!" štěkla Channy a sáhla si k pasu, aby vytáhla kord, i když jí bylo jasné, že je nemůže porazit s téměř zlomeným zápěstím. 

Bosun se chladně zasmál a svým hlubokým hlasem odvětil. "Myslíš si, ty hloupá holko, že se budeme trmácet až do Port Royal jen kvůli nim?! Jsi až příliš naivní!" odfrkl si a dupl na prkno, které se rozhoupalo a Hayden sklouzl ke kraji. 

"Hayi!" zaječela kahnědovlás a chtěla se rozeběhnout k prknu, když ji Pintel s Ragettim chytili a zadrželi ji. "Pusťte mě!" vrčela na ně, ale nijak jí to nepomáhalo. 

"Sklapni!" zahřměl Bosun, přešel k ní a vrazil jí tak tvrdou facku, až dívka bolestně zakňučela a zlomila se v pase. 

"Chantelle!" zakřičel někdo, ale to už dívka vnímala jen vzdáleně, protože jí bolest v pravé tváři donutila přestat vnímat okolí. 

Konečně Channy bolest ustoupila, tudíž mohla sledovat to, co se děje kolem. A to, co uviděla, ji vyděsilo snad ještě víc než předtím. Nyní před ní nestáli ostatní, ale pouze poslední dva lidé. A to byli Will s Elizabeth. 

"Tak jdi, děvenko," řekl Pintel a nechal Ragettiho, aby hnědovlásku držel. Pintelova věta byla mířena na Elizabeth, ovšem Will ji skryl za sebe. 

"Nedělej hlouposti, chlapče a jděte!" zasyčel na ně Bosun a vytáhl kord. Will se podíval na Channy, která přerývavě oddechovala a oplatila mu jeho pohled, který jasně říkal. Jděte, já budu v pořádku. Postarej se o ně. 

"TAK DOST!" zahřměl Bosun, strčil Willa i Elizabeth do vody, přešel k Chantelle a vrazil jí druhou tvrdou facku. "Kapitán ti přeje dobrou noc, děvenko!" prskl ještě a pokynul Ragettimu, aby brunetku odvedl do cely, kde drželi i zbytek posádky. 

"Dobrou noc, puso," usmál se Ragetti úsměvem, po kterém brunetce přeběhl mráz po zádech, a opustil vězení s hlasitým dupotem. 

Chantelle si smutně povzdychla a sesula se na podlahu cely. Přemýšlela, zda udělala dobře, když Barbossovi zalhala o svém původu. Zda neuvrhla ostatní k jisté záhubě. 

Posádka, ve vedlejší cele, se přesunula k mřížím a Gibbs se starostlivě podíval na sedící dívku. "Slečno Chantelle, nebuďte smutná. Udělala jste to, co jste chtěla udělat a myslela jste si, že je to správně. Buďte ráda, že jste jim zajistila svobodu. Věřte mi, že Váš přítel by nechtěl, aby jste se takhle tvářila."

Dívka se na něj podívala a lehce kývla. "Děkuji, pane Gibbsi," řekla tiše a zařekla se, že nikomu z posádky Perly neukáže svou slabost či bolest. 

          ღ          

Zatímco Chantelle byla v cele na Perle, tak ostatní doplavali na zapadlý ostrůvek, kde už jednou Jacka vysadili. 

Jakmile se všichni v pořádku dostali na břeh, tak se Hayden zlomil v pase a padl na kolena. "Zatraceně! PROČ?!" zařval jako raněné zvíře. "Proč jsem ji jen nechal tam?!" 

Mia, která se tvářila jako ublížené štěně, se k němu sklonila a objala ho kolem ramen. "Hayi, ona je silná holka. Silnější než si myslíš, protože dokázala na tebe čekat více než tři roky. Channy to zvládne," řekla blondýnka, ale spíš utěšovala samu sebe než chlapce vedle sebe. 

Jack, Will a Elizabeth, kteří už také vylezli na břeh a nyní se raději dvojice stranili. I když všichni tři znali, tak se ani jeden neodvažoval pronést jedno jediné slovo. 

Ticho, které mezi Golden triem panovalo, konečně přerušil mladý kovář William Turner, který se nadechl a podíval se po ostatních. "Když tady budeme takhle nic nedělat, tak jí moc nepomůžeme. Měli bychom se odsud nějak dostat. A věřte mi, že ji zachráníme. Obětovala pro mě svůj život a já jí to hodlám splatit." Will se podíval na Jacka. "Jak ses odsud dostal?" 

Jack se ušklíbl a začal pochodovat po ostrově, dokud nedorazil ke skladu s rumem. "Nejprv se napijem, ne?" řekl a každému z nich podal jednu lahev rumu. 

Elizabeth se zašklebila. "Umíte taky někdy myslet na něco jiného, než na..." načala brunetka, ale větu nedokončila, jelikož si Hayden otevřel lahev plnou rumu a pořádně si lokl. 

Jack se nahlas rozchechtal. "To je můj kluk, tohle," řekl a přihnul si sám. Mia a Will se neodvážili si loknout a Elizabeth? Ta raději odhodila svoji lahev rumu a poodešla kousek dál. 

Blondýnka drkla do kováře loktem a pohodila hlavou k odcházející brunetce. "Jdi za ní, Wille. Tohle je tvoje šance," řekla tiše a jemně se na něj usmála. 

Will se podrbal na hlavě a pomalu přikývl. "Tak dobře. Díky, Mio," řekl, pousmál se a poodešel kousek dál od ostatních, přesněji za brunetkou, která stála o kousek dál. 

Elizabeth, která stála zády k ostatním, opřená o strom, si tiše broukala melodii, aby se aspoň trošku uklidnila. Štvalo ji, že Jack s Haydenem raději pijí, než aby hledali nějaké logické řešení k záchraně mladé černovlásky, která se nechala zajmout jen kvůli tomu, aby jim zajistila bezpečí. 

"Elizabeth?" ozvalo se za ní. Brunetka sebou vyděšeně trhla a prudce se otočila. Jakmile uviděla Williama, tak se pousmála a napomenula se, jak si vůbec dovolila se vyděsit. 

"Wille. Potřebuješ něco?" zeptala se tiše a její tvář se roztáhla v úsměvu. 

Kovář k ní přišel a zastavil se asi deset centimetrů od jejího těla. "Elizabeth, vím že se trápíš, ale teď toho moc nezmůžeme. Pojď na pláž, je tam nádherný výhled," řekl tiše kovář a vzal její ruku do své. 

Brunetka pokývala hlavou na souhlas a oba dva se vydali k pláži, aby nechali ostatní se opíjet. Jak brunetka, tak mladík si sedli do písku a dívali se na moře, které omývalo břehy ostrova. 

Najednou se brunetka otočila na kováře a zjistila, že jí celou dobu pozoruje. Jemně se usmála a přisedla si k němu blíž. On jí položil ruku kolem pasu, zvedl od ní zrak a zamilovaně se podíval na oblohu, která pomalu začínala nabrat temnější odstín modré. Konečně si mohl dovolit se dotknout dívky, kterou tak dlouho miloval. 

Ahoj Piráti,

omlouvám se za zpoždění, ale chodím pozdě domů, protože pohovory na brigády a ještě přítel do toho <3 Kapitola měla vyjít na moje narozky, což bylo 5. října, ale nějak to nevyšlo :D

Za hodnocení budu ráda :3

~Jessie