ღ  

Od té noci, co zůstali Chantelle s Hayem poprvé sami, uteklo jen několik dní a Interceptor uháněl k břehům ostrova Isla De Muerta. Ostrov, o kterém nikdo neví, kde je kromě těch, kteří to vědí. A Jack s naší trojicí to věděli. 

V bouři, která zasáhla Interceptor, se dívky raději nepletly mezi posádku. Mia seděla v kapitánské kajutě a přemýšlela nad svými věcmi. Chantelle naproti tomu seděla v podpalubí u své houpací sítě a poslouchala dupání posádky a zvuk kapajících kapek, které dopadaly na palubu. 

Hayden mezitím běhal a pomáhal posádce se vším, co bylo potřeba udělat. Tuhle přitáhl plachtu, tady zase vyléval vodu, aby se loď nepotopila. Je tedy pravda, že jeho tělo se začínalo pomalu měnit. Za ty poslední týdny, které tu všichni tři žijí, tak se i on i dívky poměrně změnily. 

Nejen že už tolik nestaraly o zevnějšek, ale začaly i zastávat práci mužů. Dokud tedy Jack nenabral posádku. Jakmile to udělal, tak dal dívkám utrum. 

Hayden mezitím nabral svalovou hmotu a na rukou se mu začaly rýsovat svaly, stejně jako na břiše. A právě to přitahovalo Chantelleninu pozornost víc a víc. 

Hnědovlásku už přestalo bavit sedět v podpalubí a vyšla do bouře, která zuřila na palubě. Bylo jí vcelku jedno, že jim to Jack zakázal. Musela něco dělat, nebo by se ukousala nudou. Ono být uvězněná na lodi s pořád stejnými lidmi taky není žádná legrace. 

Vyšla na palubu a okamžitě začala posádce pomáhat se vším možným, tudíž se rychle v tom davu ztratila. Nezajímalo jí, jak divně se na ní posádka dívá, jen si hleděla toho, aby jim co nejefektivněji pomohla. 

Když do ní jeden námořník nechtěně strčil, tak dívka padla na podlahu a v zápěstí jí nehezky křuplo. A jaká náhoda to byla, když kolem ní prošel William Turner. Ten si okamžitě ležící dívky všiml a sklonil se k ní. 

"Chantelle? Co se děje?" optal se, ale jakmile spatřil dívčino zápěstí, které bylo v nepřirozeném úhlu, tak ji podepřel a opatrně ji odvedl do podpalubí. Neodvažoval se jí vzít do náruče pro případ, že by je uviděl Hay. 

Jakmile dorazili do podpalubí, tak jí pomohl se posadit do její sítě a klekl si k ní, aby zkontroloval její zranění. Will děvče jemně vzal za zápěstí a ona zasyčela bolestí. Hnědovlásek se na ni podíval s ustaraným výrazem ve tváři a hlubokou starostí v hnědých očích.

"Promiň, ale na tu ruku se ti musím podívat, protože se mi vůbec nelíbí. Nelíbí se mi, jak ji máš napuchlou," zamumlal tiše a jemně přejel prsty po jejím oteklém zápěstí, které nateklo do dvojnásobných rozměrů.

"Vážně to nic není, Wille. Nech to být. To za chvíli splaskne a..." začala dívka, ale Will jí skočil do řeči.

"Moc dobře víš, že to samo nesplaskne, Chantelle! Takže to budeš mít v klidu a necháš si to zavěšené v šátku, jasné? Pokud by se ti to zápěstí zlomilo, tak by se ti to léčilo ještě déle, než to nalomené. Doopravdy to máš nalomené, Chantelle. Musíš to teď nechat, aby se ti to v klidu vyléčilo," řekl Will a podal jí jeden z mnoha šátků, které našel v jedné obrovské bedně. Chantelle si ze šátku udělala provizorní obvaz a zavěsila si do něj ruku.

"Díky, Wille. Slibuju, že to nechám v klidu," usmála se dívka a nechala pravé zápěstí, aby se pohodlněji usadilo v šátku.

Will jen přikývl a odešel zpátky na palubu. Bruneta si lehla do sítě a dávala pozor, aby nezalehla nalomenou ruku. Po několika málo minutách neklidně usnula. 

Ahoj, Piráti.

Dneska bohužel krátká kapitola (jen 570 slov), ale nejde mi to ukládat a nápady moc nemám. Nejspíš asi nějaký pisatelský zkrat :D :D 

Za názorky budu mooc ráda ;) :D

~Jessie