„Luke...“ vydechla vysíleně žena s vírou, že je vše u konce, ale v ten moment, kdy tomu začala věřit, jí projela další vlna bolesti a zkousla si ret.

Muž s narezlými vousy se nad ní skláněl s jedním uzlíkem, ale poté dostal do ruky další. Žena natáhla ruku a druhé novorozené dítko pohladila po hladké tvářičce.

„Leia…“

Dívka a chlapec. Dvojčata. Za jiné situace by byly ztrvzením lásky, nyní jsou jen bolestnými připomínkami. Jejich matka ztrácela vědomí a slabá ruka jí spadla podél těla. Její přítel pochopil a odešel z místnosti za ostatními.

„Skryté, chráněné je musíme držet,“ přikyvoval malý zelený mužík a zamyšleně si u toho mnul bradu.

Zbývající dva společníci si vyměnili pohledy a vše jim bylo ihned jasné.

„Musíme je skrýt někam, kde by Sithové nevycítili jejich přítomnost,“ zamručel uznale zrzavý muž a kývl na snědšího kolegu.

Ten se otočil za sebe, aby se ujistil, jestli někdo neposlouchá. Když si byl jistý, že je konverzace tajná, přidal se. Zelený mužík ho však předehnal.

„Rozdělit je musíme.“

Slova vyslovena do prostoru mezi nimi zachytili všichni. Ale otázkou zůstávalo, kam děti skryjí. Nikde nebylo místo, kam by Císař, nebo jejich otec nedosáhli. Impérium se rozrostlo přes většinu soustav a ty nepodrobené dříve nebo později také padnou.

Nakonec se senátor rozhodl: „Já a má manželka si vezmeme toho chlapce. Vždy jsme se bavili o adoptování malého dítěte. U nás mu bude dobře.“

„A co ta dívka?“ protestoval zrzek a pohlédl na malé dítko vedle něj.

Věděl, že alespoň jedno bude jako jejich matka, ale to druhé bohužel zdědí povahu po otci. Nechtěl riskovat, kdyby to byl chlapec, ale jeho sestra měla v očích jakousi jiskru, která byla znát i u jejího otce.

„Na Tatooine. K rodině ji pošli,“ navrhl zelený mužík a zrzek přikývl.

„Vezmu dítě a budu ho sledovat,“ řekl a zamyšleně se zahleděl na vlastní prsty. „Mistře Yodo, myslíte si, že budou Anakinova dvojčata schopna porazit Darth Sidiouse?“ vyslovil otázku, která ho trápila už od prvního pohledu na ně.

Děvčátko zívlo a zvedlo drobné ručky nad sebe. Zrzek se musel usmát.

„Silná je Síla v rodině Skywalkerů. Doufat, my můžeme… Hotovo, to je. Správný čas nadešel, abychom se rozloučili,“ poznamenal jmenovaný mistr Yoda a narovnal se.

Stará dřevěná hůl se pod jeho vrásčitou rukou s pouhými třemi prsty prohla, ale zůstávala pružná.

Senátor přikývl, vzal chlapce do náruče a odešel. Děvčátko ihned spustilo pláč, když jí její bratr zmizel z dohledu. I zrzavý muž se chystal k odchodu, když v tom ho starý mistr zastavil.

„Mistře Kenobi, chvíli počkejte. Před vaší cestou na Tatooine trénink pro vás mám.“

„Trénink?“ nechápal zrzek a pohupoval s malým uzlíčkem do stran, aby ji uklidnil.

Zelený mužík popošel o holi blíže k němu a poklepal Kenobimu na holeň.

„Starý přítel cestě nesmrtelnosti se naučil,“ řekl mistr Yoda a opět se opřel.

Zrzek stále nechápal, ale když se zeptal na to, kdo byl ten starý přítel, mužík mu odpověděl něco, co nečekal.

„Qui Gon? Ale jak je to možné?“ zeptal se Kenobi a pohledem stále lpěl na starém mistrovi.

„Stará tajemství tajemných řádů on studoval. Jak se s ním domluvit, tě já naučím.“

„Budu s ním moci mluvit?“

Nemohl tomu uvěřit. Jeho starý mistr a přítel, kterého neviděl snad třináct let… Konečně mu bude moct vylíčit všechno, co předtím neměl šanci říct. Postěžovat ty na chyby, které kvůli němu udělal, a nakonec se všemu zasmát.

„Jak se přidat k Síle, tě budu učit. Po skonání tvá duše přežívat bude, jako splynuta se Sílou,“ vysvětlil mistr Yoda.

„A to děvče? Mám ji učit?“ zajímal se zrzavý mistr.

Jeho starší kolega pomalu dobelhal před něj a pokynul mu, aby mu dívku ukázal. Kenobi se sehnul, aby si ji mohl Yoda prohlédnout. Po chvilce zamručel:

„Nebezpečí zde je, že kdyby Sílu znala brzy, našli by ji.“

„Ano. Asi bude lepší, když nepozná pravdu.“