Když se večer Severus přemístil, magie ho táhla na pláž k Lasturové vile, kterou vlastnili Weasleyovi.

Harry byl smutný, stál u malého hrobu, který sám vykopal. Pohřbil v něm Dobbyho, který jim tolik pomohl, aby unikli od Malfoyových. Harry se vrhl Severusovi kolem krku a plakal.

Nevěděl, co Harrymu říct, čím by ho utešil. Je válka a při ní prostě jsou ztráty na životech.

"Štěstí, že jste unikli, aniž by vám něco skutečně udělali..." řekl Severus po chvíli.

"Tak to řekni Hermioně, ta mrcha jí mučila," řekl Harry naštvaně.

" Nechci tím snižovat její utrpení, nicméně jste mohli dopadnout mnohem hůř. Věř mi, viděl jsem, co dokáže," vysvětlil Severus.

"Máš pravdu, promiň. Dnes se cítím strašně."

" Harry, potřebuješ ochranu, aby se to už neopakovalo," řekl po chvíli Severus.

" Chceš říct..." zrudl Harry a Severus ho políbil. Nebylo potřeba slov. Připadalo jim, že už je to sto ležet, kdy naposled skutečně doplnili Náboj lásky.

Odešli od Dobbyho hrobu a vykouzlili kolem sebe soukromí a rychle se svlékli. Provedli nezbytná kouzla a během chvilky se Severus zabořil do Harryho těla. Tak strašně ho potřeboval, až ho bolelo u srdce. Harry na tom byl stejně. Bylo to dokonalé a oba vyvrcholili během chvilky. Poté ho objímali a užívali si horkost z právě doplněného Náboje lásky.

"Miluju tě," zašeptal muž trochu nervózně. Nikdy tohle nikomu neřekl.

" Já vím," usmál se Harry.

"Moc vtipné, " zavrčel Severus.

"Došlo mi to kvůli tomu patronovi. Taky tě miluju, už dlouho," políbil ho Harry a ještě chvíli se nechali unášet okamžikem. Brzy se však museli rozloučit. Potřeboval vyslechnout pana Olivandera a skřeta Griphooka.

***

Po pár dnech...

"Je to strašně riskantní. Tolik věcí může selhat, Harry," mračil se Severus, když mu mladík vysvětlil jejich plán, jak ukrást z Gringottovic banky další viteál.

" Já vím, ale jinou možnost nemáme," povzdechl si Harry.q

"Netušíte, co vás tam bude čekat," namítl Severus.

"Proto s sebou budeme mít Griphooka."

"Nelíbí se mi to," zavrčel Severus, ale Harry ho umlčel polibkem, který postupně nabýval na intenzitě.

"Jsem... naštvaný.... abys věděl..." řekl Severus mezi polibky zcela zbytečně.

" No právě, musíme zas doplnit Náboj lásky, abych byl co nejvíc chráněný. Přece nechceš, aby se mi něco stalo," zubil se Harry a Severus si povzdychl. V tomto mu nemohl odporovat.

"Vyděrači," utrousil Severus pobaveně a dovolil Harrymu, aby si s ním dělal co se mu zlíbí...

***

Díky Merlin, že doplnili Náboj lásky. Harrymu i ostatním Desmos pomohlo při boji se skřety, když je Griphook podrazil. Viteál se jim naštěstí podarilo získat. A to grandiozní finále, odlet na drakovi. Když se o tom Severus dočetl ve Věštci, byl vzteky bez sebe.

"Co si vůbec myslí, zbláznil se nebo co? Ukrást draka... jakoby si nemohou sebou vzít koště, ale to je pro něj už asi málo, " prskal Severus, zatímco chodil po ředitelně nastvaně sem a tam. V tu chvíli si zřejmě neuvědomil, že koště by mu pod těmit všemi kouzly nefungovalo.

" Uklidni se Severusi, je v pořádku, to je přeci hlavní," řekl Albusův duch.

"Ještěže tak," zavrčel Severus.

"Problém ale bude ten meč..." ukázal duch na Nebelvírův meč na polici.

"Nechápu, co se stalo, že se tu znovu objevil," řekl Severus zamyšleně.

" Pravděpodobně ho při tom zmatku ztratili. Každopádně budou muset vymyslet, jak ten viteál jinak zničit."

" Dobře, tak máme zničený deník, prsten, medailon, brzy zničí další věc, co ještě zbývá?"

" Domnívám se, že něco od Roweny a Nagini," řekl Brumbál.

"Nagini? U Merlina... To je šest, ten je poslední?"

"Je tu Merlinžel něco, co jsem ti ještě neřekl, " povzdechl si duch a Severus se obával, co uslyší.

"Poslední viteál, který Voldemort ani nechtěl vytvořit a stalo se to omylem, když ho Harry jako dítě porazil, přežívá v Harrym samotném. Proto dokáže mluvit hadí řečí a jeho mysl je spojená s Voldemortovou."

"Ne," hlesl Severus.

" Je mi to líto... "

"Říkal jste pokud zničí všechny vitealy, bude Pán zla smrtelný... vy... on.. ne..." nedokázal muž zformulovat větu.

"Je to nevyhnutelné, ano Harry musí zemřít a musí to udělat sám Voldemort," potvrdil Albus jeho obavy. Muž nějakou dobu nic neříkal. Zdál se být v šoku.

"Kdy jste to zjistil?" zavrčel Severus po chvíli.

"Vím to už dlouho. Nemohl jsem mu to říct dřív. Chtěl jsem, aby prožil svůj život, co nejvíce v klidu, pokud to půjde."

Severus si znechuceně odfrkl: "Choval jste ho jako vepře na porážku."

"Severusi..."

"Ne toto odmítám. Nenechám ho se zabít. Věřím, že až pomine prvotní šok, bude tu šílenost chtít udělat. Nedovolím mu to," mračil se Severus a snažil se udržet zrádné slzy na místě.

"Potom by se Voldemort mohl zmocnit Harryho těla a převzít nad ním kontrolu. To bys ty ani Harry nechtěl.

"Nenávidím vás. Víte, že ho miluju a chcete mi ho vzít. Odmítám se tomu podřídit," zavrtěl Severus hlavou.

"Je to nutné, ve jménu vyššího dobra. Nicméně jsem našel jistou skulinu," řekl Albus.

"Jakou?" zeptal se Severus podezřívavě.

"Relikvie smrti," usmál se duch.

"To je jen báchorka pro děti," zamračil se Severus.

"To si ovšem myslím spousta kouzelníků. Pravda je však taková, že relikvie skutečně existují. Harry je dokonce pravoplatným dědicem jedné z nich. A druhou jsem mu odkázal já sám."

"Prosím?" pozvedl Severus překvapeně obočí.

"Vlastní starodávný neviditelný plášť," vysvětlil duch.

"Ten po jeho otci?" podivil se Severus.

" Přesně ten. Studoval jsem jeho historii už v době první války. Zjistil jsem, že Harryho předci zasahují až do větve Peverelů."

" Skutečně?"

"Pokud tomu nevěříš, podívej se do šuplíku, úplně dole ve stole je Harryho rodokmen. Je očarovaný, aby se na něm objevily osoby s ním svázané. "

" Čili i já?" sevřelo se muži hrdlo.

"Ano," přikývl Albus a Severus se začal prohrabávat šuplíkem. Poté našel srolovaný pergamen a podrobně ho prohlížel. Byli na něm vyobrazeny pohybující s fotografie Harryho předků tak jak vypadali než zemřeli. Severus se dlouho díval na Lily a potom na Harryho. Usmíval se tím svým šibalským úsměvem. Vedle něj měl vlastní podobiznu on, na které se mračil. Mezi nimi bylo černým inkousem spojení.

Desmos... jsme spojení až do smrti... Smrt, Harry musí zemřít.... a co ty relikvie?

"Říkal jste, že jste mu odkázal druhou relikvii?"

"Ano Kámen vzkříšení. Nosí ho s sebou ve své první chycené zlatonce. Pokud to již neotevřel o čemž pochybuju, tak ještě neví co v ní je."

"A bezová hůlka?" zeptal se Severus.

"Tu jsem měl celá léta já," překvapil tímto tvrzením Severuse.

" Vždyť vás s ní pohřbili, viděl jsem to."

" Ano... ovšem obávám se, že už ji má Voldemort v držení."

"Nejmocnější hůlku světa má Pán zla?" zděsil se Severus.

"Ano..." přikývl Albus klidně.

"A vás to ani trochu neznepokojuje..." řekl když viděl, že se muž i přesto stále usmívá.

"Nebude mu sloužit. To, že ji ukradne z hrobu z ní pravoplatného majitele neudělá..."

" Co tedy..."

"Její loajalita patří tomu, kdo předchozího majitele přemůže v souboji," vysvětlil Albus.

" Já?"

"Smrt není přeci nutný výsledek souboje..." řekl Albus a Severus se zamyslel.

"Draco?"

" Ano, v jednu chvíli byl skutečně majitelem hůlky on, ale už jím nějakou dobu není..."

"Tak kdo tedy?"

"Harry, když ho odzbrojil a sebral hůlky všem Malfoyovým.

" Takže..."

"Harry je nyní pánem smrti..."

"Znanená to tedy, že nemůže zemřít?"

"Mělo by..." řekl Albus ale podle jeho výrazu si také nebyl úplně jistý...

"Albusi..."

" Já vím. Prosím tě, Harrymu nic ještě neříkej, tohle je věc, která je velmi choulostivá. Až mu to bude potřeba říct, tak to poznáš, ale čekej s tím prosím poslední chvíle. Není potřeba ho děsit dopředu."

Severus naštvaně sevřel ruce v pěst.

"Nenávidím vás Brumbále. Kdybyste nebyl duch, s chutí bych vám zlomil nos," zavrčel Severus a raději odešel...

Kéž by to šlo jinak Severusi...