Harry zíral na Severuse, jak vlaje se svým černým pláštěm po učebně Obrany. Nikdy by ho nenapadlo, že mu Brumbál dovolí učit tenhle předmět,  když jeho žádost opakovaně odmítal.

Když byl v létě s Brumbálem přemluvit profesora Křiklana,  domníval se, že to on nastoupí na místo učitele Obrany. Harry zavrtěl hlavou a zaposlouchal se do Severusova výkladu. Muž mluvil téměř až náboženě o černé magii, Harry tomu nemohl uvěřit. 

Co se mu na tom tak líbí?

Hned při první hodině se zabývali neverbálními zaklínadly. Po krátké teorii se měli rozdělit do dvojic. Jeden měl vždy útočit a těm druhý štítovým kouzlem odrážet. To vše beze slov.

Samozřejmě jak se dalo čekat, nikomu to nešlo. Až na Hermionu, která to ke konci hodiny nakonec dokázala.

Harry a Ron byli ve dvojici spolu. Severus se u nich také zastavil, když obcházel všechny kolem. Ron při pohledu na něj zrudl jako ranče když si vybavil, co jim Harry vyprávěl. Snažil se na muže radši nedívat a nepředstavovat si nic. Jeho marné pokusy Harryho proklít, vyvolaly akorát Severusův ironický škleb.

"To je k pláči, Weasley," řekl a odkráčel. Ron je pokrčil rameny a Harry se zašklebil.

Během hodiny Severus na každém vyzkoušel, jak se dokáže neverbálně bránit. Když přišel k Harrymu, děsil se toho co udělá Desmos, ale to kupodivu vůbec nereagovalo. Zdálo se, že oni dva na sebe mohou bez problémů sesílat kletby.

Harry na vyslanou kletbu reagoval naprosto instinktivně a vyslovil kouzlo nahlas. Silou kouzla Severuse odhodil na druhou stranu místnosti. Čímž si vysloužil velmi nepěkný pohled.

A sakra...

" Pottere, pokud jste již zapomněl tak probíráme neverbální zaklínadla. Srážím Nebelvíru dvacet bodů a zdá se, že jste v mínusu. "

" Omlouvám se pane profesore" řekl Harry kajícně. Nechtěl Severuse ponižit před studenty.

"A budete mít školní trest, kazdou sobotu až do odvolání, " zavrčel Severus a zdálo se, že mu ani nedělá problém být na Harryho naštvaný. No nedivil se mu.

Sakra, budu si ho muset udobřit...

***

Ostatní učitele také začali s neverbální zaklínadly až Harry zacal pomalu litovat, že už školu nedokončil.

Jestli tenhle rok zvládnu učivo, bude to zázrak.

Když si však vzpomněl na hodiny lektvarů, musel se pousmál. Profesor Křiklan si Harryho zvládl oblíbit, a když se mu do rukou dostala stará učebnice záhadného Prince dvojí krve, byl neporazitelný. Odkud vařil podle jeho pokynů, byl dokonce lepší než Hermiona a to bylo co říct.

***

Hardy klepal na dveře Severusovy pracovny. Ozvalo se neutrální dále a Harry vešel. Bylo tu přítmí jako vždy.  Severus seděl za stolem a cosi čmáral na pergamen.

"Posaď se," přikázal mu Severus, zatímco dopisoval větu. Harrymu v hlavě vířilo snad tisíc otázek.

"Chtěl jsem se vám omluvit za to, co se stalo," řekl Harry.

"Nevykej mi, když jsme spolu sami," upozornil jej Severus.

" Dobře," uchechtl se Harry.

"To cos provedl se mi pravda příliš nezamlouvalo. Nicméně bych tě měl pochválit, že máš tak silné štítové kouzlo. Kdybys jej ovšem dokázal použít neverbálně, bylo by to mnohem lepší."

"Není divný, že na sebe můžeme zaútočit? Chci říct, že Desmos by nás klidně nechalo si ublížit..." poškrábal se Harry na hlavě.

"Předpokládám, že ten kdo jej vymyslel měl dost rozumu na to aby věděl, že ne vždy je vztah zalitý sluncem a může docházet k určitým neschodám," pokrčil Severus rameny. Poté vstal a posadil se na kraj stolu blíž k Harrymu. Mladík se diky tomu cítil trochu nesvůj. Být na hodinách opět v přítomnosti toho starého Severuse bylo poněkud matoucí.

"Co se děje, Harry?" zajímal se Severus a položil mu ruku na rameno.

"Prostě je divný, když mě zase učíš, tenhle Snape, co mě nesnáší se mi nelíbí," přiznal Harry.

" Chápu ale v zájmu udržení utajení je nutné takto vystupovat. Ve Zmijozelu jsou děti Smrtijedů," připomněl mu Severus.

" Já vím," povzdechl si Harry.

"Ještě něco ti vrtá hlavou?"

" Proč jsi mi neřekl. že budeš učit Obranu?"

" Domníval jsem se, že ti to ředitel prozradil v den, kdy jste šli přemlouvat Horacia Křiklana," pokrčil Severus rameny.

" Hmm, asi bychom měli víc zapracovat na komunikaci, " ušklíbl se Harry.

"Očividně. Tak tedy, dozvěděl jsem se, že pokračuješ v lektvarech ty i Weasley," usklíbl se Severus. Kdyby lektvary učil on, neprošli by dál, to věděl Harry moc dobře.

" Potřebujeme z nich OVCE abychom se mohli hlásit k bystrozorům," vysvětlil Harry.

" Chápu... v tom případě by ses ovšem měl o dost zlepšit. Horacio je sice benevolentnějsí něž já, ale výsledky vyžaduje také," nabádal ho Severus.

"Budu na to myslet," prkhxvl Harry. A v duchu si vybavil Princovu učebnici.

" Nechtěl bys zajít ke mne do komnat a dát si čaj?"

Harry pozvedl obočí: "Čaj?"

"Snad jsi nečekal skutečný trest? ale pokud po něm tolik toužíš..." ušklíbl se Severzs a vzápětí byl umlčen polibkem. Harry převzal iniciativu, aby Severus dal tuto myskenku nemohl rozvíjet.

***

Po pár týdnech...

"Donesli si mi, že je z tebe nová lektvarová hvězda čemu vděčíme  za tak nahlý obrat?"

"Vzal jsem si tvou radu k srdci," pokrčil Harry rameny. Nemohl mu přeci povědět o Princově knize.

" Skutečně?"

"Jo Hermiona me doručuje. "

" Domníval jsem se, že se o totéž pokoušela již v minulosti, ale bez valného úspěchu, " dobíral si ho Severus.

"To bude asi tím, že tentokrát jí fakt poslouchám, " vyplázl na něj Harry jazyk.

"Ty malej provokatére," zúžil Severus oči do škvírek, ale přitom měl koutky úst zvednuté v pobavení.

" Kdybych tě provokoval udělal bych něco úplně jiného," řekl Harry svůdně. Chyběl mu Severus po celém dni.

" Co máš na mysli?" zeptal se Severus a propaloval Harryho pohledem. Nedokázal odhadnout, co mladík zamýšlí.

Harry vstal z lenošky a šel si sednout na opěrku křesla kde seděl Severus. Sehnul se k němu a zašeptal mu do ucha:" Třeba tohle..." a pak ho jemně kousl do krku.

Severus pootocil hlavu a díval se Harrymu do oči. Mlazik se pousmál a severus jej políbil.  Jejich polibek pomalu sílil, ale když mu Severus začal rozepínat knoflíky košile, harry ho odehnal.

" Promiň, dnes ne,"

"Proč u Salazara ne?

"Nehodí se mi to."

" Co tím chceš říct?"

" Musím se jít ještě učit," povzdechl si Harry naoko.

Severus nesouhlasně zavrčel: "Jediné co musíš, je tu zůstat a podvolit se mi, jinak za sebe neručím," zmocnil se Severus jeho rtů a položil mladíkovi ruku na svou tvrdou erekci.

Harry se pousmál a zůstal. Nemohl přeci odmítnout tak skvělou nabídku, zvlášť když po tom toužil, stejně tolik jako Severus.