Tim seděl v křesle v obýváku. Dolní ret měl ještě nateklý, byl to menší suvenýr z bitky s Henrym. Laura seděla naproti němu, na okraji dřevěného stolu. ,,Můžeš mi k sakru říct, co jsi v tom domě dělal??" Okřikla ho Laura a podala mu led v sáčku. Tim si sáček okamžitě přiložil k tváři. Mírně sykl bolestí. ,,To kvůli tomu meči." Vypadlo z něj. ,,Eleanor mi ze spaní řekla že je tam. U nich ve sklepě. Nejspíš ho tam dala sama a ani neví k čemu to slouží. Chtěl jsem se přesvědčit že tam vážně je, a jestli ano, tak že je dobře ukryt. Henry byl ale rychlejší." Vysvětlil jí to. ,,Počkat!! Henry??" Zarazila se Laura. ,,Do toho domu už nikdo z Bratrstva rok nevkročil." Dívala se na něj překvapeně. ,,Hledal ten meč. A zbytek si asi domyslíš sama." Laura se na něj znovu podívala. Na obličeji měl ještě pár modřin, oděrek a škrábanců. ,,Dokážu si dost dobře představit jak se váš rozhovor vyvíjel dál." Usmála se na něj. ,,Jsi vážně moc vtipná." Poznamenal a stále si chladil svou tvář. ,,V každém případě, Henry ani ty, jste ten meč nevzali. Takže zůstal v tom domě." Laura nad celou tou situací, pečlivě přemýšlela.

Tim jen přikývl. ,,Zkusím něco vymyslet." Postavila se a dívala se na Tima. ,,Ty už každopádně nikam nepůjdeš. Nemůžu si dovolit ztratit dalšího člena své smečky, a už rozhodně ne tebe." Tim chtěl říct něco na svou obranu ale palčivá bolest mu to nedovolila. A tak jen mlčel. Laura vyšla před dům a hned za ní šla Eleanor. ,,Lauro?!" Křikla na ni. Laura se zastavila a podívala se za sebe. Eleanor k ní přiběhla blíž. ,,Kam to jdeš?? Myslela jsem že si s námi dáš trénink." ,,Teď na to nemám ani náladu." Odfrkla. ,,Stalo se něco??" Nechápala Eleanor její chování.

,,Ty se ještě budeš ptát??" Laura byla trošku naštvaná. ,,Tima kvůli tobě málem zabili." ,,Neprosila jsem se ho o to aby pro ten meč šel." Ohradila se Eleanor. ,,Ne, ale řekla jsi mu kde je a to mu stačilo k tomu aby se sám vydal na sebevražednou misi." ,,Nechtěla jsem aby se mu nebo komukoliv jinému něco stalo. Ani mi pořádně nevysvětlil proč tam vlastně šel." Eleanor už toho taky měla plný zuby nebavilo jí stále poslouchat Lauřiny rozkazy. ,,To si vyřiďte mezi sebou. Já se do toho plést nebudu. A ty by si se měla vrátit zpátky do domu."

To už ale Eleanor nevydržela a něco v ní prostě vybouchlo. ,,Jediné místo, kam teď půjdu je do domu mého táty." ,,Se mnou tam ale nepůjdeš." ,,A kdo říkal že tam chci jít s tebou?? Jdu normálně do svého vlastního domu. Tam ty nemáš co dělat." Tohle Laura nečekala. Brala to jako podraz. ,,Takže to chceš takhle?? Rozházet si to se všemi?? Nejdříve Chris pak Tim a nakonec já??" ,,Chrise ani Tima do toho nepleť. Tohle je jen mezi náma dvěma." Eleanorn si prohlížela prstýnek s černým kamínkem na své ruce. Uvědomila si že se tohle nemělo nikdy stát.

,,Já už nechci být součástí tohohle kolotoče." Pomalu si sundávala prstýnek z prstu. ,,Mám pro tebe špatnou zprávu, už davno jsi součástí toho všeho. A to díky Vanesse." Připomněla jí. ,,Našla jsem ji, svou mámu." Oznámila jí. Laura se na chvíli zarazila. ,,Cože jsi udělala??" ,,Alexa mě dovedla k mým prarodičům, přesněji k tvým rodičům. Řekli mi o ní všechno co jsem chtěla vědět. A pak mě Alexa dovezla do jedné psychiatrické léčebny, a tam jsem ji poprvé uviděla." Vyprávěla jí. Laura se na ni překvapeně podívala. ,,To jsi neudělala." Nemohla tomu uvěřit. ,,A proč bych to nemohla udělat??" Přišla k ní blíž.

,,Vždycky jsem ji chtěla poznat, vědět jaká ve skutečnosti je. Ale díky tobě a tvým rodičům se o ní už nejspíš nic nedozvím." ,,To kouzlo." Uvědomila si v tu chvíli Laura. ,,Úplně jsem na to zapomněla. Nejde jen tak zlomit, že ano?? Nemůžeš ho zrušit, když je v té léčebně. A nikdo ti propouštěcí zprávu nepodepíše." Dráždila ji. ,,Jestli ti jde jen o tohle, tak fajn, vyhrála si, máš co jsi chtěla." Definitivně si sundala prstýnek s černým kamínkem. ,,Všechno tohle začala až když jsem se do toho přimíchala já. Takže bude lepší když odsud už konečně odejdu."

Položila prstýnek Lauře do dlaní. ,,Ani nevíš jakou chybu pravě teď děláš." Prohlížela si Laura ten prstýnek. ,,Chybu?? Zarazila se Eleanor. ,,Tohle rozhodnutí jsem prostě musela udělat. Tahle smečka mi nepřinesla nic dobrého." ,,Život vlkodlaka není jednoduchý. Nikdy nebyl a ani nebude." Upozornila ji Laura. ,,Chci se vrátit ke svému normálnímu životu." ,,Normálnímu?? Eleanor, nerada ti to připomínám, ale tvůj táta je už rok v umělém spánku, ze kterého se jen tak neprobudí." Připomněla jí to. ,,A kvůli komu se to stalo?? To já za to můžu." Ukázala na sebe. Laura už k tomu neměla co říct a tak ji nechala jít.

.....

Eleanor si sbalila své věci a odjela do svého domu, kde kdysi bydlela se svým tátou. Vešla dovnitř a nestačila se divit jakou spoušť tam uviděla. Tašku odhodila stranou a zabouchla za sebou dveře. Vrhla se do úklidu rozbitého zábradlí, opadané omítku a zbytku krvavých skvrn na podlaze. Úklid jí zabral asi dvě hodiny. Pak už si chtěla jen odpočinout, v tom ale někdo zaklepal na dveře. Eleanor si oddychla a šla dveře otevřít. Za nimi ji však čekalo velké překvapení. Stál tam Aaron, přesněji se opíral o vnější rám dveří. Byla vážne dost překvapená.

,,Neříkej mi že tě sem poslala Laura abys mě přemluvil ať se tam vrátím zpátky." Řekla místo pozdravu. Aaron se na ni jen usmál. ,,Ne, slyšel jsem že si od smečky odešla, tak jsem se za tebou chtěl jenom stavit." ,,Je mi fajn, tohle jsi chtěl vědět??" Pokusila se zavřít dveře, ty však ale něco blokovalo. A to něco nemohlo být nic jiného než Aaronova noha. ,,Co ještě chceš??" Podívala se na něj už trochu naštvaně. ,,Vím že ta pusa v tom sklepě pro tebe asi nic neznamenala, že to byla jen pomsta Chrisovi, ale pro mě to bylo něco víc." Vypadlo z něj.

Eleanor hned docvaklo že se jí na Aaronovi vlastně něco líbí. Jen stále nevěděla co to je. Pootevřela dveře trochu víc a mírným pokynutím ruky, dala Aaronovi najevo že má vstoupit dovnitř. Ten se toho hned chytl a Ell za ním tak akorát zavřela dveře. Povídali si až do noci o všem možném. Eleanor ještě k tomu otevřela láhev červeného víno. Přiťukli si a v ten moment se jejich oči střetly. Aaron z ní nemohl spustit oči. Nevydržel to a prostě ji musel políbit. Eleanor se tomu vůbec nebránila.

.....

Najednou se Ell probudí ve svém pokoji. Ucítí vedle sebe přítomnost někoho dalšího. Otočí se a uvidí spícího Aarona. Sama pak pochopí co se po pár lahví vína asi stalo. Ještě k tomu si uvědomí že má na sobě i jeho tričko. Chvíli se na něj dívá a sleduje jak spí. Její tichou chvilku překazil ale hluk v kuchyni. Opatrně se zvedla z postele, tak aby nevzbudila Aarona, a šla se podívat co se tam děje. Hluk byl čím dál tím hlasitější. Když se ale Eleanor blížila dál ke kuchyni, najednou ucítila ránu tupým předmětem přímo do její hlavy. Následoval jen rychlý pád, po kterém upadla do bezvědomí.

Ahojky :)
Tak je tu další kapitola!! Chtěla bych se vás zeptat jak si myslíte že tohle všechno skončí?? Jakou nad tím vším máte vlastně představu a kdo je vaše nejoblíbenější postava??

Díííky,

EnKey01