Alexa zastavila u starého domu a Eleanor tvrdě spala. Nešlo ji vůbec vzbudit a tak radši došla pro Tima. ,,Kde jste sakra byli??" Okřikl ji a otevřel dveře od auta. ,,Pšššt!!" Okřikla ho Alexa. ,,U Margarety a Franka." Oznámila mu šeptem. ,,Cože?" ,,Eleanor potřebuje vědět, kdo vlastně je, a koho má za své příbuzné. Nemůžete jí všechno tajit. Ani ty bys neměl." ,,Můžeš toho nechat?! Mluvíš už jak Laura." ,,Já jen, že to na tobě jde dost vidět." Upozornila ho. ,,Můžeš s tím už přestat?! Nevím co to do tebe a Laury vjelo, ale je to už dost otravné." Podíval se na ni. ,,Já k Eleanor nic necítím." Vysvětlil jí. ,,Proboha, když bych klidně mohl být její táta Alexo!!" Křikl. Eleanor ale stále tvrdě spala. ,,Fajn. Jen ji vem do postele. Dneska toho už má dost, potřebuje se trpchu vyspat. A to já taky, takže pojedu." Otevřela dveře od auta a chtěla nasednout. ,,Můžeš zůstat, jestli chceš, a jestli necháš těch otravných keců." Alexa jen přikývla a pomohla Timovi s Eleanor. Vešli do domu a Alexa si šla hned lehnout. Tim odnesl Eleanor do jejího pokoje a položil ji na postel. Ell stále spala. Přikryl ji peřinou a ještě chvíli u ní zůstal. Držel ji za ruku a sledoval její dech. ,,Vím to." Začala mluvit ze spaní. ,,Co víš??" Nechápal ji Tim. ,,Vím kde je ten meč. Vím to." Šeptala. ,,A kde je ten meč, Eleanor." Šeptl Tim. Eleanor se ale začala třást. Tim se okamžitě zvedl a zkoušel ji probrat. ,,Sakra!!" Přisel k ní blíž a snažil se ji uklidnit. Eleanor byla za chvíli opět v pořádku. Tim neměl ani tušení co se to s ní právě stalo. ,,Sklep." Šeptla. Timovi to už došlo. Nechal ji v klidu spát a odešel z pokoje. Na chodbě si vzal svou koženou bundu a vyšel z domu.

Nasedl do svého auta a zamířil si to přímo k domu Eleanor. Šlápnul na plyn a tak tam byl za chvíli. Vzal rezervní klíč z pod jednoho květináče a odemkl si vchodové dveře. V domě byla tma. Tim ale radši nerozsvěcoval, nechtěl vzbudit podezření. Nechal zhasnuto a díval se svýma druhýma očima. Očima bety. Viděl přesně tak, jako by se v domě svítilo. Našlapoval pomalu a blížil se ke dveřím do sklepa. V tom ale uslyšel rachot v horním patře. Přitiskl se ke zdi a šáhl po bejsbolce, která byla opřená o zeď místnosti.

Kroky se nebezpečně blížili k němu. Byly čím dál tím hlasitější. Najednou se na schodech objevila postava muže v obleku a uhlazených vlasech. Tim ho okamžitě poznal. Věděl kdo to je. Byl to Henry. Rukou se držel o dřevěné zábradlí schodiště a pomalu sestupoval k němu. ,,Henry." Podíval se na něj a stále držel v ruce pálku. ,,Taky tě rád vidím,Time." Na jeho tváři se objevil falešný úsměv. ,,Škoda že já nemůžu říct totéž." Opětoval mu jeho falešný úsměv. ,,Ale copak?? To už ani nevzpomínáš na naše staré dobré časy??" Stál přímo před ním. ,,Oni byly nějaké dobré časy??" Zarazil se Tim.

,,Nemám slov. Jak rychle jsi zapomněl na to všechno z Bratrstva. Byli jsme přátelé, ty, John, Vanessa, Alexa, Laura a já. Co se s námi stalo??" ,,S námi?? Nic. Spíš se zeptej sám sebe co se stalo s tebou." ,,A co by se se mnou mělo stát??" ,,Co tu vůbec děláš??" Zajímalo Tima. ,,Hledám jednu dívku. Jmenuje se Eleanor, měla by tu bydlet." Vysvětlil mu. ,,Tady už nikdo nebydlí. Smůla." Ušklíbl se na něj. ,,Vážně?? Protože ke mně se dostala dost zajímavá informace." Začal. ,,Měl by tu bydlet John Hennig se svou dcerou, Eleanor. Dívkou, kterou ty tak moc miluješ."

Tohle už Tima dost naštvalo. Co to se všemi je?! Proč si pořád myslí že k ní něco cítí?? ,,Proč tohle teď poslouchám tak často??" Řekl si Tim sám pro sebe. ,,Asi to bude pravda, nemyslíš??" Usmál se na něj Henry. ,,To si teda nemyslím." Už to v sobě dusil dost dlouho a tak to v něm už bouchlo. Proměnil se na své vlčí já a vrhl se na Henryho. Začal do něj bušit hlava nehlava. Henry si to ale líbit nenechal a Tima odhodil na dřevěné zábradlí, které se hned po nárazu rozbilo na několik kousků.

Tim se ale hned postavil a vrhl se na něj. Henry byl ale silnější a rozumnější. Dal Timovi poslední ránu a nechal ho být. ,,Musím uznat že jsi se od minule dost zlepšil. Jsi silnější než si byl tenkrát." Pochválil ho Henry. Tim na něj ale jen mlčky zíral. Byl zase on a ne jeho vlčí tvář. ,,Teď jsem ale vyhrál já." Usmál se na něj Henry. ,,Vím co máš v plánu." Podíval se na něj Tim. ,,Nikdy se ti to nepovede. O to se postarám." Křik na něj Tim. ,,Neboj se. Vím že si to s vami ještě pořádně užiju. A po pravdě se na to celkem dost těším."

V ten moment Henry zmizel. Prostě byl pryč. Tim se posadil na studenou podlahu. Už se ani neudržel na nohou jak byl zmlacený. Opřel se o zeď a pomalu se začal uzdravovat. Zranění ale bolela a Tim musel zadržovat křik. Nechtěl aby si ho někdo slyšel křičet. Když už byla zranění uzdravená a Tim se cítil v pořádku, usnul. Zavřel oči a normálně usnul. Hlavu měl opřenou o studenou zeď a v klidu spal. Když se vzbudil, byla ještě tma. Opatrně se postavil na nohy a šel ke dveřím.

Eleanor byla nervózní z toho žr neví kde je. A nebyla jediná. I Laura byla nesvá. Eleanor pak ale uslyšela zastavit auto na příjezdovce. Vyšla před dům a uviděla vystupujícího Tima z auta. Hned k němu přiběhla a pevně ho objala. ,,Kde jsi sakra byl??" Šeptla a pevně ho sevřela v náručí. ,,Jsem v pořadku. Jasný Ell?? Nic mi není." Utěšoval ji. ,,Tohle už mi nikdy nesmíš udělat. Tolik jsem se o tebe bála." ,,Jsem v pořadku. Neboj." Podíval se do jejích hnědých očí, a připadalo mu že se ztratil. Eleanor mu pomohla dovnitř do domu a spolu se posadili na kanape v obýváku.

Tim jí zodpověděl všechny její otázky a byl rád že je s ní.

Ahojky :)
Tak je tu další díl!!
Chtěla bych se vás zeptat jak se vám líbí Deník vlka a taky na to koho byste si vedle Eleanor dokázali představit?? Aarona,Tima a nebo Leeho?? Pište do komentářů!!A taky bych vám chtěla poděkovat za všechny hvězdičky, přečtení a komentáře :)

Moc vám děkuji,

EnKey01 ;-*