Zůstala stát a zírala na něj. Chvíli ani jeden nic neřekl. ,,Eleanor," promluvil Aaron jako první a vstal z postele. Šel přímo k ní ale pak se zastavil pár kroků od ní. Eleanor se na něj jen dívala a čekala co bude Aaron dělat. ,,potom co jsi tehdy řekla..." pokračoval. ,,Nemyslela jsem to tak. Jestli myslíš tohle." Skočila mu do řeči. ,,Ne, to ne. Jen.....mi to dalo šanci se nad tím vším zamyslet. To jak jsi řekla, že náš vztah byla chyba. Pochopil jsem, že dělám chyby. Kdyby jich bylo málo tak je to asi pochopitelné, ale já je dělám kudy jdu."

Eleanor ho stále poslouchala. ,,Vím, že jsem se k tobě nezachoval tak jak by sis zasloužila. A chci a bys věděla jak moc mě to mrzí. Eleanor, ty a naše rodina, jste to nejlepší co mě v mém životě potkalo. Už jsem ani nevěřil tomu, že i já můžu být šťastný, ale s tebou jsem."

Díval se na ni a Eleanor ho stále poslouchala. ,,Nic pro mě není víc důležité než vy, moje rodina. Shannen, Leo, Chris a ty, jste moje všechno." Eleanor už se neudržela. Po tvářích jí steklo pár kapek slz.

Což neuniklo Aaronově pozornosti. ,,Eleanor....ty....ty pláčeš??" Podivil se překvapeným tónem. ,,Ano ty blázne...to kvůli tobě." Utřela si mokrou tvář. Aaron ji chytil za ruku. Byl teď od ní jen pár centimetrů. ,,Proč??" Stále nepřestával být překvapený. ,,Vážně se na to musíš ptát?? To protože tě  miluji. Miluji tě Aarone." Podívala se mu přímo do očí a čekala na jeho reakci.

Ta byla pro ni, až moc kladná. Aaron si ji přitiskl k sobě co nejblíž a dlouze ji políbil. Vzal ji jemně a opatrně do náruče a odnesl ji do postele. Cestou Eleanor spadl mokrý ručník z hlavy na podlahu.

Sundal si bílé tričko a odhodil ho stranou. Ona se však natáhla a přitiskla si Aarona k sobě. Tak blízko si spolu nebyli už dlouho. Bylo vidět, že to oběma chybělo. Jejich spojení, které nemohlo nic zničit, trvalo už dlouhou dobu.

Eleanor si vzpomněla na to, jak Aarona tehdy uviděla poprvé v nemocnici jako dobrovolníka. Byla to doba, kdy se nevědělo, jestli její táta vůbec přežije a ona potřebovala někoho blízkého. A Aaron tu pro ni byl. Byl tu pro ni tehdy ale i teď. Nikdy ji neopustil a neměl v plánu to ani vyzkoušet někdy v budoucnu.

Jeho rty se tiskly na její. Políbil ji něžně a opatrně. Ona ale zrovna teď, potom všem co se stalo, po něžnosti netoužila. A proto si ho přitáhla blíž k sobě. On ji pevně objal a stále ji líbal. S propletenými údy leželi na jejich manželské posteli.

Prohrábl jí rukou její oříškově hnědé vlasy a líbal ji na krku. Stále zůstával něžný. Eleanor mu rukou přejížděla po zádech. Stále tam ještě zůstávali pozůstatky po poslední přeměně za úplňku, v podobě vystouplých bílých jizviček. Aaron sebou ale ani jednou neškubl bolestí, když se jich Eleanor dotkla. Jako by to ani necítil.

.....

Světlo z venčí se do ložnice dostávalo i přes zatažené závěsy. Hřálo Eleanor na obličeji tak dlouho, až se probudila. Otevřela oči a zjistila, že leží v Aaronově sevření. Nebyl to ten nejlepší sen, co kdy Eleano mohl jen zdát, to všechno byla skutečnost.

Párkrát ospale zamrkala očima a pak se rozhlédla po místnosti. A nevěřila svým očím. V ložnici byl naprostý nepořádek. Na zemi se válelo peří z roztrhaných polštářů i peřin. Až teď si všimla, že je přikrytá jen tenkou dekou. Na nočním stolku, na Aaronově straně, se válela Eleanořina krajková podprsenka. Na druhém nočním stolku pro změnu zase Aaronovi bílé tričko.

Bílý župánek skončil přehozený přes zrcadlo u dveří pokoje. A Aaronovi šedé tepláký na mokrém ručníku, co měla Eleanor ještě předešlou noc na hlavě. Otočila se k Aaronovi. Ten ještě pořád spal. Opatrně se natáhla pro tričko na nočním stolku a oblékla si ho.

V tom ale ucítila jak ji za pas pevně chytly dvě ruce a táhly ji k sobě. Leknutím trochu vykřikla ale ne moc hlasitě. Byl to Aaron. Právě se probudil a překvapilo ho, že Eleanor není v posteli. ,,Dobré ránko." Políbil ji na pozdrav a přitiskl si ji k sobě blíž.

Eleanor se tak opět ocitla v jeho milovaném sevření. ,,Měli bychom už vstávat." Snažila se Eleanor vymanit z jeho sevření. Aaron ji ale nepustil. ,,Vždyť je už deset hodin." Upozornila ho. ,,Děti to bez nás ještě chvíli vydrží." Začal jí líbat na krku. ,,Noo....možná, možná že máš pravdu." Usoudila po chvíli Eleanor. ,,Tak vidíš." Dlouze ji políbil.

Byli do sebe tak zabraní, že ani neslyšeli klepaní na dveře jejich společného pokoje. ,,Tady to ale vypadá." Byl to Lee, který si jako první všiml roztrhaných polštářů a peří všude kolem. ,,Ups....omlouvám se." Pak si ale všiml i toho co se dělo v posteli a raději zavřel dveře a zmizel.

,,Tak teď už sto procentně musíme vstávat." Pronesla Eleanor, když se za Leem zavřely dveře. Aaron na protes zabořil hlavu do svého polštáře a něco vztekle bručel. ,,Nebuď naštvaný..." Plácla ho po holých zádech. Až teď viděla na světle spletité bílé a vystouplé jizvičky z minulé přeměny.

,,Bolí tě to ještě??" Změnila téma a hladila ho jemně po zádech. Aaron odvrátil tvář od polštáře a podíval se na Eleanor. ,,Ani moc ne. Někdy se jedna z nich ozve ale to je prostě problém nás hybridů." ,,Řekl bys mi ale kdyby se to zhoršilo, že ano??"

,,Vždycky." Chytl ji za ruku. Eleanor se na něj jen usmála.

Oblékli se a vyšli dolů do kuchyně. Eleanor si na sebe vzala své oblíbené černé džíny a zelený pletený svetr. Aaron si vzal své šedé tepláky ze země a tričko co mu Eleanor vrátila. Ani si přitom nevšiml mokré skvrny na teplácích.

Vypadalo to trošku, no jako by měl menší nehodu. Eleanor ho ale i tak nechala odejít dolů na snídani. ,,Mami...." Vrhla se na ni malá Shannen. ,,Dobré ráno." Vzala malou do náruče a společně se posadili ke stolu.

,,Tati??" Chris se na svého adoptivního otce podíval se značným překvapením v hlase. Obzvlášť se zadíval na jeho mokré tepláky. ,,Stalo se něco Chrisi??" Vzal si talíř se slaninou a vejci. ,,Ne, všechno je naprosto v pohodě." Chris dostal skvělý nápad. Došlo mu, že si tak s Aarona může udělat legraci a tak mu radši nic neřekl a sedl si vedl Christiny na snídani.

,,Chlape," Oslovil Drake Aarona. ,,v tomhle domě jsou tři koupelny a ty jsi to nestihl ani na jeden záchod??" Aaron ovšem neměl nejmenší ponětí o čem to mluví. Drake se k němu naklonil. ,,Myslím, že jsi měl menší nehodu." Šeptl a ukázal na jeho mokré tepláky.

,,Bože!!" Křikl a běžel se převléct. V kuchyni to propuklo v bouři nekontrolovatelného smíchu. A to vše díky Aaronovi. Smích ale ustal, a to ve chvíli, kdy se v místnosti objevil Max. Rozespalý a ještě v pyžamu. Eleanor, Lee a dokonce i Jamie ho nepoznávali. Takhle ho ještě neviděli.

Všichni v místnosti ztichli. Jediný zvuk zajišťovala hrající televize ve vedlejším pokoji. ,,Mimořádné vysílání. Nalezena mrtvola v prázdném hrobě na městském hřbitově." Hlásila hlasatelka zpráv. Jako první do pokoje vtrhl Max. Po něm i Eleanor, Drake, Lee a Jamie. Děti zůstaly v kuchyni.

,,Dnes v brzy ráno, byla na zdejším hřbitově nalezena mrtvá žena. Pohřešovaná Olivie Packerová." Jen co řekla to jméno, jako by se v Maxovi něco zlomilo. Začal brečet a nemohl přestat. I Jamie tomu nemohl uvěřit. Přeci jen to byla jeho sestřenice. Ztratil Lexi a teď i Liv. Pomalu z jeho rodiny zůstával jen on.

,,Máme informace, že tělo bylo naprosto zbaveno krve ale bez jiných zranění." Liv byla skutečně pryč. ,,Stalo se něco??" Vešel do místnosti Aaron. Také oblečen do džínů a své oblíbené flanelové košile.