Tim zůstal stát. Eleanor byla jen pár kroků od něj a snažila se vstřebat všechny ty informace, co se od něj právě dozvěděla. ,,Miloval jsi ji??" Řekla do ticha. Tim zvedl hlavu a podíval se na ni. ,,Myslím mou mámu." Řekla trochu potichu. V tom okamžiku se ale otevřely dveře ložnice a dovnitř vešel Luke, už ale nebyl od krve, teď byl upravený a čistý. Jeho pozornost hned padla na Tima. ,,Vidíš ho taky nebo se mi to jen zdá??" Zastavil se vedle Eleanor. ,,Luku, podívej...." ,,Máš být mrtvej!!!" Křikl na něj, a kdyby se Eleanor nepostavila mezi ně, nejspíš by ho Luke i praštil.

,,Jak vidíš tak jsem tady." Mávl rukama jako by se nic nedělo. ,,Jak jsi se sem dostal?? Magisterium je chráněné místo." Zajímal se Luke. ,,Kouzlo. Samanta mě sem poslala portálem, kterým se sem dostala i ona sama." Vysvětlil mu.

,,Kde se v tobě vzal ten tvůj pošetilý vztek a nenávist vůči mně??" Eleanor ustoupila a Tim byl tak od Luka jen pár centimetrů. ,,Jestli jde o tvého bratra, otce a nebo o tvou pěknou sestřičku, můžu ti odpřísáhnout, že s jejich smrtí nemám nic společného." ,,Do mé rodiny se nepleť. Nic o nich nevíš." Chytl ho za límeček košile a přitiskl ke zdi.

,,Luku!!" Okřikla ho Eleanor. ,,Jsi magistr, tohle bys neměl dělat." Upozornila ho. ,,Být tebou tak bych ji poslechl." ,,Dojdu pro stráže a ti si s ním už poradí." Dodala. Úsměv z Timovi tváře rychle zmizel. Eleanor ale dodržela to co slíbila a Tim se za chvíli ocitl ve sklepení Magisteria, kde drželi vězně, kteří čekali na přesun do Edgernu.

.....

Aaron ji držel za ruku. Snažil se ji nějak povzbudit aby na to už nemyslela, ale ona nemohla přestat myslet na všechny ty vzpomínky co jí Tim ukázal. ,,Ty jsi to neviděl. Vypadala s ním tak šťastná."

,,A taky byla." Doplnila se a opřela se hlavou a Aaronovo rameno. ,,Musím s ním mluvit." Řekla rozhodným tónem. ,,Lásko, to není zrovna jeden z tvých skvělých nápadů." ,,Ukázal mi jak to všechno začalo. Může mi říct i to, jak to všechno skončí. Potřebuji vědět pravdu."

,,Nenechám tě s ním ale samotnou." Dal jí podmínku. Eleanor jen přikývla. Po pár minutách společně vyšli do sklepení. To bylo plné poloprázdných cel. Moc se to tu nehemžilo vězni. Tim seděl na kamenné podlaze v poslední cele nakonci chodby. Měl na sobě košili, která při jejich posledním setkání, byla čisté bílá, teď ovšem byla špinavá.

,,A přece jsi přišla." Podíval se na ni. ,,Chci si s tebou promluvit." Oznámila mu. ,,I on??" Obrátil se na Aarona, který stál své ženě po boku. ,,Jsem tu abych dohlédl, že všechno dopadne v pořádku. A také proto, že jediný kdo by tu případně přišel k úhoně, budeš ty." Dodal.

,,Skutečně přívětivé chování, Aarone." Podotkl Tim a zůstal sedět na podlaze. ,,A co jsi ode mě vlastně čekal??" Rýpl si do něj Aaron. Vypadal, že by teď ještě něco řekl, Eleanor ho ale zarazila. ,,Řekl jsi mi, že Samanta oživuje svou padlou armádu, jak je to možné??"

Tim v ten moment ale mlčel. Eleanor pochopila, že to nejspíš bude kvůli přítomnosti Aarona. ,,Běž, zvládnu to i sama." Otočila se k němu. ,,Já nikam nepůjdu." Zaprotestoval. ,,Nenechám tě tu s ním samotnou." ,,Nebudu tu s ním sama. Je tu stráž. Nic se mi nestane." Uklidnila ho.

,,Tak dobře." Usoudil po chvíli Aaron. Před svým odchodem stihl po Timovi hodit naštvaný pohled. Pak už ale zmizel na schodech. Eleanor se posadila na podlahu, těsně vedle mříží Timovy cely. ,,Povídej." Pobídla ho. ,,Co má v plánu??" Začala se svými otázkami.

,,Jak jsem řekl, chce probudit k životu všechny, co stáli po jejím boku." Zopakoval jí. ,,A jak to může udělat?? Jak je to možné??" ,,Je zapotřebí vykonat rituál, obětní rituál. Jedno tělo, za jednu duši, která se pak vrátí. Proto je tolik pohřešovaných." ,,Také chce ale zpátky svou moc." Podotkla Eleanor.

Tim jen přikývl. ,,Proč jsi se k ní vlastně přidal?? Proč jsi to všechno udělal?? Ty vraždy a to ostatní, nic z toho se nemuselo vůbec stát." Změnila téma. Tim se tvářil zamyšleně. Až po chvíli ji odpověděl. ,,Kvůli lásce, jsou lidé schopni udělat i sebemenší šílenosti." Zkrátil vypravování.

,,Jak to myslíš??" ,,Podle vzpomínek co jsem ti ukázal, jsi pochopila, že jsem tvou matku velmi miloval." Začal. Eleanor na to ale nic neřekla. Nechala Tima dál vyprávět. ,,Její ztráta pro mě byla velká rána. Tehdy jsem neměl ani ponětí, že ji ve skutečnosti ovládá její mrtvá sestra. Pak se mi ale zjevila Samamta. Bylo to pár dní po té nehodě. Vypadala jakoby tu nehodu také prožila. Slíbila mi, že dokáže Vanessu vrátit zpátky. Že by opět byla se mnou. A za to chtěla mou pomoc. Takto to všechno začalo. Jak jsem řekl, pro lásku jsou lidé schopni šílených věcích."

,,Udělal jsi to, protože jsi ji miloval." Řekla Eleanor, dívajíc se do země. ,,Táta o tom neměl ani ponětí, nevěděl o vás, že ano??" Zvedla k němu pohled. ,,Tehdy to mezi Johnem a Vanessou dost skřípalo. Snažil jsem se jí pomoc a přitom jsme se do sebe zamilovali. John o nás nevěděl, kdyby ano, tak tu ani jeden z nás není."

Eleanor se zarazila. ,,Teď ti došly slova??" Podíval se na ni s pobaveným výrazem. ,,Chceš tím snad říct...." Nemohla tu větu ani dokončit. Ta slova se jí příčila na jazyku. Dělalo se jí z té představy špatně.

,,Že bych mohl být tvým otcem??" Zvedl obočí.

.....

Aaron seděl v křesle u postele své dcerky Shannen. Ta stále spala. Držel ji pevně za ruku a jediné co si v tu chvíli přál bylo, aby ji tehdy  dokázal ochránit. Sám ale věděl, že před démonem ochrana neexistuje. ,,Ty jsi tady." Řekl Jamie překvapeně. V ruce držel misku z modrou mazlavou tekutinou.

,,Chtěl jsem tu být. Myslel jsem si, že už se probudí." ,,Ta se jen tak neprobudí." Oznámil mu Jamie. ,,Jak to myslíš??" Strachoval se o ni Aaron. ,,Démoní jed, který ji stále koluje v krvi, ji také udržuje ve spánku." Vysvětlil mu Jamie.

,,Shannen se ocitla ve svém světě. Můžeme se jen domnívat co se tam děje." Vzal mazlavou tekutina a natřel ji Shannen na čelo. ,,Co je to??" Zajímal se Aaron. ,,Směs bylin proti démonímu jedu. Mělo by to Shannen pomoc se probudit. Na Christinu to zabralo. Probrala se a normálně komunikuje."

,,Tak alespoň někdo má šťastný konec." Podotkl Aaron. ,,Uvidíš, že se Shannen taky probere. Nevzdávej to tak rychle." Povzbudil ho Jamie. ,,Nebuď jako John." Doplnil se. Aaron k němu zvedl tvář.

,,U Johna to je ale něco jiného, nemyslíš?? Juliet zavraždili, ta se už nevrátí. Chápu, že ho její smrt zasáhla. Miloval ji."

Ahojky :)

Další kapitola, která poukazuje na minulost. Máte se ještě na co těšit!!!

Zatím ahojky,

EnKey01