Ztracené duše

Uběhlo pár dní od pohřbu Lexi a Jamie se zbavoval zbytku věcí jeho sestry. Ell mu s tím moc ráda pomohla. Během úklidu ale Eleanor našla jednu fotografii Lexi. Byla na ni ještě i jedna dívka. Eleanor se na fotografii s úsměvem zadívala. Lexi na ní vypadala šťastně. Jamie si Eleanor hned všiml. ,,Co to tam máš??" Vytrhl jí fotku z rukou a sám si ji prohlídl. ,,Našla jsem to v téhle krabici s jejími věcmi." Vysvětlila mu. ,,Je to už pěkně stará fotka." Podotkl Jamie. ,,Je to pár dní před tím než jsme se rozhodli se přestěstěhovat zpátky do města." Stále se díval na tu fotku. ,,Viděla jsi ji po tom pohřbu ještě??" Otočila svůj pohled opět na ni. ,,Ne, naposledy na tom pohřbu při mém proslovu. Pak jako by se rozplynula. Prostě zmizela." Vysvětlila mu. ,,Možná konečně došla klidu." Zamyslel se nad tím Jamie. ,,Mia by to mohla taky zkusit." Podotkla Eleanor. ,,Copak?? Stále ji vidíš??" Zavtipkoval si. ,,Je to jakoby ke mně byla připoutaná. Objeví se z ničeho nic a pak zase zmizí." Vyprávěla mu. ,,Nevím proč je vidím zrovna já." ,,Někdy bych si to s tebou moc rád vyměnil, ale nemůžu. Jen ty máš tuhle schopnost."

Eleanor se posadila na postel v pokoji. ,,Ale proč?? Jak je to vůbec možné??" ,,No," Přisedl si k ní. ,,možná to bude tím že v sobě máš stále Aaronovu krev. Je to hybrid, jeho krev tě sice neproměnila ale mohla ti dát určité schopnosti." Vysvětloval jí. ,,A některé tvé schopnosti jen zdokonalit." Doplnil. ,,Takže za to všechno zase může jen Henry." Zamyslela se nad tím. ,,Ber to ale trochu pozitivně." Drcl do ní loktem. ,,Ty jediná ji stále můžeš vidět. My všichni jsme se s ní už museli rozloučit." Eleanor v tu chvíli došlo že je to vlastně jediná dobrá věc, co jí po Henrym zůstala.

,,I tak mi to přijde zvláštní. Lexi zmizela hned na svém pohřbu a Mia tu je stále. Jakoby ani odejít nemohla." Podívala se na něj nechápavě. ,,Některé duše nemůžou jen tak snadno odejít. Něco je tu drží a oni si to musí vyřešit. Vydržet to tu než nastane čas a oni můžou odejít." ,,Co tu ale musí Mia ještě vyřešit?? Proč tu musí zůstat??" ,,To nevím." Přiznal se Jamie. ,,Ale pokud to chceš vědět můžeš se jí zeptat." Poradil jí. ,,Díky za radu." Usmála se na něj. ,,Nemáš zač." Opětoval jí úsměv.

,,Neruším??" Ve dveřích se objevil Aaron. ,,Ne," Jamie se zvedl z postele. ,,nechám vás dva osamotě." Jamie opustil pokoj a Aaron zaujal jeho místo vedle Eleanor. ,,Děje se něco??" Chytil ji za ruku. Eleanor se podívala do jeho modrých očí a cítila se v bezpečí. ,,Ne," Zalhala mu. ,,všechno je v naprostém pořádku." Usmála se na něj. ,,Chceš pomoc s těmi krabicemi??" Podíval se na hromadu krabic u postele. ,,Jo, zanesl bys to prosím do Jamieho auta??" ,,Bez problému." Bez řečí vzal pár krabic a odnesl je dolů. Eleanor za ním zavřela dveře a najednou se v pokoji objevila Mia. Eleanor se jí dost lekla.

,,Co tu sakra děláš?!" Křikla na ni. Mia se jen s úsměvem posadila na postel. Eleanor se na ni nechápavě podívala a přisedla si za ní. ,,Takže znovu, co tu sakra děláš??" ,,Nic." Vypadlo z ní nakonec. ,,Cože?!" ,,Přišla jsem prostě jen tak. Copak už ani po smrti nemůžu navštívit svou kamarádku??" ,,To jo, ale...." Nemohla najít ty správná slova pro dokončení věty. ,,Ale co??" Nejdřív se Ell do toho moc nechtělo, ale pak došla k závěru že to tak bude lepší pro nejen pro ty dvě, ale i pro všechny ostatní. ,,Neměla bys tu být." Vyhrkla ze sebe konečně.

,,Jak to myslíš, že bych tu neměla být??" ,,Jsi mrtvá, měla bys najít místo odpočinku." Snažila se jí to vysvětlit. ,,I Lexi to tak udělala." Pokračovala. ,,A tím že to udělala ona tak musím i já?? To je to co se mi tu ty snažíš celou tu dobu vysvětlit??" ,,Proč to nemůžeš udělat?? I Drake by byl rád kdybys konečně našla klid." Mia na chvíli zmlkla, byla úplně potichu a dívala se do země. ,,Já ale odsud nemůžu." Najednou se opět podívala na Eleanor. ,,Jak to myslíš že odsud nemůžeš odejít??" Nechápala ji. Mia ale opět mlčela.

,,Proč?!" Už na ni křikla. ,,Nevím proč odsud nemůžu pryč!! Jasný? Prostě nevím co mám udělat abych byla pryč. Nevím co mám udělat abych znovu uviděla Molly." Po tváři jí začali téct slzy. Eleanor ji v tu chvíli chtěla nejradši pořádně obejmout. Ale nemohla to udělat. Mia byla duch a Ell by tak objala jen vzduch. ,,Přijdeme na to společně." Usmála se na ni. ,,Udělám cokoliv pro to aby jsi už měla klid." ,,Děkuju, Eleanor. Ani nevíš jak moc mi vy všichni chybíte." Přiznala se. ,,Tolik bych si přála být zase s vámi, smát se Timovým příšerným vtipům a patřit mezi vás. Bez vás si tam ,,nikde" připadám ztracená."

Eleanor už konečně pochopila co všechno si Mia ,tam odkud se vždy objeví, prožívá a co cítí. Bylo na ni poznat že se vážně bojí a taky to, že neovládá kdy znovu se s Eleanor uvidí a na jak dlouho. ,,Jsem tam tak sama." Dodala. To už bylo i na Eleanor dost. ,,Mio," Vzala ji za ruku. ,,Ty nejsi sama." Ani si neuvědomila že vážně drží její ruku jakoby byla živá. ,,Vždycky tu máš mě, Chrise, Melisu, Tima a Drakea. Ty nikdy nebudeš sama!! Rozumíš mi??" Mia se ale spíš dívala na její ruku.

,,Co?? Co se děje??" Podívala se na ni Eleanor trochu vystrašeně. ,,Cítím to." Prozradila jí. ,,To jak jsi mě chytla za ruku. Cítila jsem to." ,,To není možné. Jsi přece jen duch, měla by jsi být na cestě k odpočinku ne na cestě k životu." Připadalo jí to jako scénka ze špatného filmu. ,,Co se to k čertu děje Mio!!" Křikla na ni. ,,Nemám ani tušení co se to se mnou děje Ell. Ale myslím že mám ještě šanci vrátit se domů. Vrátit se k vám." ,,To díky tomu se tě můžeme dotknout??" ,,Kdyby to nebylo díky tomu, tak díky čemu by to pak mohlo být??"

,,S kým to tu mluvíš??" Vešel do místnosti Aaron aby vzal i zbytek krabic. Eleanor se na něj hned otočila. ,,No přece..." Když se ale podívala s napřáhlou rukou zase zpět, Mia byla pryč. Opět. Aaron je mírně zvedl obočí a pak šel k ní. ,,Byl tu snad někdo??" Chytil ji za ruku a Eleanor ucítila jak se jí na těle udělala husí kůže, když se jí dotkl. Eleanor se hned z jeho sevření vymotala. ,,Co se děje?? Udělal jsem snad něco špatně??" ,,Ne, já jen......" Vzala si svou tašku. ,,jen potřebuji být chvilku sama."

Omylem do něj při odchodu strčila a potkala se ještě i s Jamiem. ,,Kam jdeš??" Otočil se za ní. Ona mu ale neodpověděla, šla dál pryč. ,,Vy jste se pohádali??" Podíval se na Aarona, když už Ell odešla. ,,Ne, nevím co se to s ní v poslední době děje." Přiznal se. ,,Chvíli se chová jako by to byla opravdu ona, ale jsou i chvíle kdy si s ní připadám jako s cizí holkou." Šel s pravdou ven. ,,Možná procházíte jen vztahovou krizí. Všechny vztahy si tím musí projít. Jen tak poznáš jestli za to ten druhý skutečně stojí."

,,Takhle sis otestoval i Leeho??" Zkoušel si zavtipkovat ale moc mu to nevyšlo. ,,To ne." Usmál se nad tím. ,,S ním to bylo trochu víc komplikovanější než jsem si myslel." ,,Dlouho jsem ho neviděl ve městě." Podotkl Aaron. ,,Po tom co Mia zemřela a smečka se rozpustila, ho tu nic nedrželo, ani já. Bylo pro něj jednodušší odejít a ani se s nikým z nás nerozloučit." Jamie se pak zatvářil smutně. ,,Máš na lepšího, chlape!!" Snažil se ho Aaron alespoň nějak podpořit. Jamieho ho to ale spíš dost rozesmálo. ,,Donesu ti pivo." Řekl nakonec Jamie.

Eleanor se zatím ocitla u starého domu za městem. Nevěděla co tam dělá ale něco jí říkalo ať jde dál. Prošla celým domem až k zahradě, kde se zastavila u jednoho starého, suchého stromu. Klekla si k němu a začala hrabat. Byla celá od hlíny a měla ji i za nehty. Nic ji ale nezastavilo a dál hrabala. Najednou ale uviděla plátěný pytel. Opatrně ho odhrnula a uviděla dívčí tvář. Ale nebyla to jen tak nějaká dívka.

Byla to Mia.

Ahojky :D Po delší době je tu další kapitola!! Chtěla bych se vám za to moc omluvit :) Teď už snad budu psát pravidelně :) Zatím ahoj :D :D

EnKey01

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top