Všechno jednou končí

John byl  nemocnici a začal se lepšit. Bylo tam o něj dobře postaráno. A to hlavně, že jeho pěči měla nastarost Juliet. Aaron se uzdravil. Lee a Jamie si to všechno vyříkali, Olivie a Max se stali dobrými přáteli. Všechno se začalo vracet do normálu, tak jako to bylo předtím. Jen Lucian byl stále odtažitý. Stále se zavíral v pokoji na konci chodby. S nikým se moc nebavil. A to celé ty tři měsíce, které již uběhly od toho dne kdy Vanessa zemřela. Všichni se pohnuli dál. Jen Luke zůstal stát na jednom místě.

,,Ťuk,ťuk!!" Eleanor zaklepala na dveře Lukova pokoje. Luke stál u okna a díval se ven. ,,Eleanor." Otočil se na ni a uviděl ji,jak stojí ve dveří v bílých šatech a červeném maturitním rouchu. ,,Taky tě ráda vidím." Usmála se na něj a vešla dovnitř. Až v ten moment si Luke všiml, že v ruce drží maturitní čapku.

,,Vypadáš nádherně. Skutečně ti to moc sluší." Zalichotil jí hned. ,,Děkuju." Mírně se začervenala. ,,Vlastně ti chci poděkovat ještě i za něco jiného." Vypadlo z ní. Luke v tu chvíli zpozorněl a čekal co z ní dál ještě vypadne.

,,Ten večer.....zachránil jsi nám život. Kdyby tě nenapadlo, že je tenhle dům už dávno prázdný, našli by nás další její nohsledi a my už bychom tu asi nebyli. Takže děkuju." ,,Neudělal jsem to pro tebe, Eleanor." Řekl z ničeho nic Luke. Eleanor se na něj nechápavě podívala. ,,Ta zrůda mi zabila celou mou rodinu. Udělal jsem to pro ně."

To Eleanor pochopila. Sama za ty tři roky ztratila už dost svých blízkých. ,,Tady jsi." Ozval se Aaron, který hledal Eleanor po celém domě. Vypadl už o moc lépe než předtím, a obzvlášť teď, když byl oblečen do obleku a maturitního hábitu.

Aaron se přidal k nim. ,,Jamie a Max na nás už čekají dole." Chytil ji kolem krku. ,,Ty nejdeš s námi Luku?? Jsi přece učitel." Podívala se na něj Eleanor s očekáváním v očich. ,,Před pár týdny jsem dal výpověď. Rozhodl jsem se, že to tak bude lepší pro všechny z nás." Začal s vysvětlováním.

,,Jsem jediný z rodu Morganů. Musím se vrátit do sídla Bratrstva a dát to tam do původního stavu. Je to má povinnost." ,,Počkat!! Ty odjíždíš?? Kdy??" Křikla na něj Eleanor překvapeně. ,,Dneska večer. Bude to tak pro všechny lepší." ,,Proč jsi nám to neřekl dřív??" Přidal se k nim Aaron.

,,Nechtěl jsem vás tím víc obtěžovat. Za poslední tři měsíce už toho bylo na vás na všechny moc." ,,Takže raději odejdeš??" Nadhodila Eleanor. ,,Chci to tak." Řekl rázně. ,,Myslím že už bychom měli jít. Ti dva na nás stále čekají." Řekla Eleanor odtažitě a vzala Aarona za ruku a táhla ho ze dveří ven.

,,Zatím, Luciane." Rozloučil se s ním Aaron za chůze a společně s Eleanor se vydali před dům. Tam už na ně čekal Max s Jamiem a i Lee se tam objevil. Všichni tři byli oblečeni do obleků. Jamie do světle šedého, Max do klasického černého a Lee do tmavě modrého. Max i Jamie k tomu všemu na sobě měli i maturitní hábity, stejné červené barvy jako měla Eleanor a Aaron.

,,Moc ti to sluší." Zalichotil jí hned Lee, když scházela ze schodů. ,,Ty taky nevypadáš zrovna k zahození." Oplatila mu lichotku. A zadívala se na auto, které stálo za nimi.

....

Když po pár minutách konečně dorazili ke škole, čekala tam na Maxe už i Olivie. ,,Někdo tu na tebe čeká." Oznámila mu Eleanor, a podívala se na blonďatou dívku v květinových šatech, která stála pár metrů od nich.

,,Asi bych za ní měl jít, že??" Usoudil Max. ,,Nejspíš bys měl." Poradila mu Eleanor. Max se vytratil za Olivií a zbytek party se pomalu přesunul k maturitnímu ceremoniálu na školním hřišti. ,,Co na něm jen vidí??" Začal si Jamie automaticky stěžovat. ,,Tady nám někdo žárlí." Poznamenal Aaron s úsměvem. ,,Liv je už dost stará na to aby se sama rozhodovala, nemyslíš??" Snažil se mu to Lee nějak vysvětlit.

,,Já jen nechápu, proč zrovna on." Hájil se pořád Jamie a nasadil si maturitní čapku na ne zrovna učesanou blonďatou hřívu. ,,Třeba to tak má být. Před tím přece chodil s Lexi." Nadhodila Eleanor, pak toho ale litovala.

Měla z toho divný pocit, když o ní mluvila v Jamieho přítomnosti. ,,To dává celkem smysl." Zamyslel se nad tím Jamie. Takovou reakci vůbec nečekala. Konečně všichni došli na školní hřiště, kde už se shromážďovali všichni maturanti, učitelé a rodiče.,,Půjdu si najít nějaké dobré místo. Uvidíme se potom." Rozloučil se s nimi, nebo spíš jen s Jamiem, Lee a zmizel v houfu lidí na tribunách.

,,Můžu vás vyfotit??" Ozvala se jedna z dívek z jejich ročníku. ,,Jasně." Souhlasil hned Aaron a přitiskl si k sobě Eleanor ještě blíž. ,,Liv, Maxi!!" Křikla na ně Eleanor a gestem naznačila ať se k nim přidají. Ti se s úsměvem připojili a fotka byla za pár sekund na světě.

,,Půjdu se posadit. Zatím ahoj." Liv ještě políbila Maxe na tvář a pak zmizela na tribunách. Je samozřejmé, že se to Jamiemu trochu nelíbilo. ,,Připravená??" Chytil Aaron Eleanor za ruku. ,,Vždycky." Společně si stoupli do řady maturantů a ceremoniál mohl začít.

Samozřejmě by to nebyl Drake, kdyby nepřišel na poslední chvíli. ,,Přišel jsem o něco??" Připojil se k Eleanor a Aaronovi. ,,Kde jsi ksakru byl??" Okřikla ho Eleanor překvapeně. ,,Neviděli jsme tě pěkně dlouho." Poznamenal Max. ,,Musel jsem něco zařizovat na Bratrstvu. Požádal mě o to Luke. Teď už jsem ale tady, odmaturuju s těmi, s kterými jsem to začal." Dal si na hlavu maturitní čapku.

Eleanor se zatvářila zklamaně. Vzpomněla si na tu chvíli na dně, viděla je tam všechny pohromadě, tak jak to všechno začalo. Jejího výrazu si všiml i Aaron. ,,Vím, že nejsme ve složení, ve kterém jste začali, to všechno." Řekl z ničeho nic.

,,Všichni jsme o někoho přišli, ale taky někoho získali." Podíval se na Eleanor. ,,Lexi, Laura, Chris, Mia, Melisa......" Začal Jamie. ,,Všichni dali svůj život za náš, za to abychom my mohli žít. Tak jim to pojďme oplatit." Vyzval je. ,,Nikdo z nich nezůstane zapomenut. Nikdy." Eleanor se chytla Aarona ještě pevněji.

,,Za pár minut se všem změní život. Už odcházejí ze střední a uzavírají tak jednu kapitolu svého života, aby mohli otevřít novou, mnohem napínavější a nebezpečnější, než byla tato." Začal svůj proslov ředitel Larrson. ,,Než se ale pustíme do rozdávání diplomů, dovolte mi abych připomněl maturanty, kteří tu s námi dnes nejsou." Tímhle všechny dost zaskočil.

Všichni čekali co bude dál říkat. ,,Vezmeme to pěkně popořadě." Odkašlal si. ,,Melisa Bostick, Christopher Engler, Gabriela King, Alexis Lowther s Mia Yoko. Všichni tito studenti už nejsou mezi námi, a tak dovolte, abychom v tento den, který měli slavit s námi, uctili jejich památku minutou ticha."

Po minutě, při které si Eleanor a všichni ostatní vzpomněli na své přátele, začal ředitel Larrson, vyvolávat první jména letošních maturantů. ,,Faith Anderson." ,,Dylan Brown." ,,Leo Evans." ,,Aaron Hamble." ,,Eleanor Hennig." Eleanor vyšla po schodcích na pódium a přísahala by ,že viděla pod pódiem stát Lexi, Chrise, Miu a dokonce Melisu. Znovu je všechny viděla.,,Jamie Lowther."

,,Max Packer." Konečně i Max měl svůj diplom. ,,Gratuluji letošním maturantům!!" Křikl ředit do mikrofonu. A všichni maturanti, jako by na povel, odhodili svoje čapky do vzduchu. Konečně byly ty čtyři roky za nimi.

Když to skončilo, všichni se přesunuli do tělocvičny kde se konala vzpomínková akce čtvrtých ročníků. Šli tam všichni až na Eleanor. ,,Jdeš nebo ne??" Zeptal se jí Aaron. Eleanor se ale zadívala na druhou stranu hřiště. Stál tam Lucian oblečený do světlého obleku. ,,Počkej minutku." Odvrátila se od Aarona a běžela k Lukeovi.

,,Přišel si se rozloučit??" Promluvila k němu Eleanor. ,,Neodcházím navždy, to přece víš." Pohladil ji po tváři. Eleanor se neudržela a pevně ho objala. ,,Tímhle to nekončí, že ano??" Šeptla. ,,Rozhodně ne. Vanessa, měla a určitě ještě má hodně stoupenců. Budou ji chtít zpátky a udělají proto cokoliv."

,,My už ale budeme vědět co dělat." Usmála se na něj.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top