Eleanor si v tu chvíli uvědomila jak moc je pro ni vlastně její rodina důležitá. I to jak moc vlastně na svého tátu kašlala. Věděla že udělala chybu ale taky to, že její rodina není jen John, její otec, ale i Melisa,Drake, Jamie, Lee, Max, Tobby, Chris a Tim. Tim, když si teď vzpomněla na jeho jméno, vybavila si spoutaného Chrise a jeho jak se mu směje. Brala ho za svého strýčka a teď takový podraz. Kdo by to ale do něj řekl?? Tim se zdál na první pohled jako obyčejný zbohatlík a ne masový vrah. Eleanor nebyla jediná kdo se v něm spletl. To všichni kdo ho znali stejně dobře tak jako ona.

Raději je tam nechala o samotě. Hned co ale vyšla ze dveří balkónu, uviděla svého tátu. John stál jen pár kroků od ní a na tváři měl překvapený výraz. ,,V pořádku??" Promluvil k ní.

Eleanor už ale v sobě nedokázala držet tu spoustu pocitů a vzpomínek. Věděla moc dobře že svému tátovi ublížila. Uvědomovala si svou chybu a litovala toho. Chtěla to napravit ale nevěděla jak. Už to v sobě neudržela. Slzy,které se celou tu dobu snažila zadržet, se vydraly ven a John ji hned pevně objal.

,,Je mi to líto." Vzlykala. ,,Nechtěla jsem aby se to mezi námi stalo. Promiň mi to." Slzy stékaly po jejím obličeji až na Johnovo triko. ,,To nevadí...." Snažil se ji uklidnit. ,,Nechtěla jsem to udělat,tati. Je mi to vážně líto." ,,Bude to v pořádku." Hladil ji po vlasech a snažil se ji uklidnit. ,,To ti slibuji." Šeptl jí do ucha.

.....

Před 19.lety (Johnův deník)

Vannesa seděla v obývacím pokoji a telefonovala se svou mámou. Dnes k nim totiž máme jet na rodinnou večeři. Dlouho jsem rodinu Lightwoodových neviděl pohromadě. Vanessa se už nemůže dočkat až uvidí svou starší sestru, díky které jsme spolu, Lauru. Je to pro nás dost speciální den, protože jim chceme i oznámit, jestli budou mít vnuka nebo vnučku. Jediná kdo to ví je Vanessa, takže to v podstatě je překvapení i pro mě.

Upřímně, bych chtěl holčičku. Holčičku jménem Eleanor. Po mé mámě. Zní to dobře. Eleanor Hennig.

.....

Součastnost

John seděl na posteli v pokoji Eleanor a sledoval jak spí. Přitom všem si i vzpomněl jak se mu ona sama začala omlouvat. Už to nebyla ta malá holčička. Eleanor už dospěla. Po chvíli se probudila a podívala se na svého tátu.

,,Jak dlouho jsem spala??" Zamrkala párkrát. ,,Pár hodin." Vysvětlil jí John a stále zůstal sedět na posteli. ,,Ty jsi tu byl celou tu dobu??" Odhrnula ze sebe peřinu. John jen přikývl. ,,Víš že jsi to nemusel dělat." Posadila se na postel. ,,Jsi má dcera." Začal John. ,, Má jediná dcera." Chytil ji za ruku.

Eleanor si pak vzpomněla co všechno mu řekla. Připadala si trochu divně. ,,To co jsi mi řekla..... můžu za to i já. Nebyla jsi v tom jen ty. To já jsem za tebou měl i přes to všechno jít. Ale neudělal jsem to. A to mě dost mrzí."

Celou tu dobu se na ni díval a držel ji za ruku. ,,Myslíš že bychom mohli začít znovu??" Zavtipkoval si. Eleanor se na něj usmála. ,,To bych byla moc ráda." Byla ráda že se jí na to táta zeptal. Konečně mohli začít od začátku. ,,Chci aby jsi něco věděla." Podíval se do země.

Nevěděl jak jí to má říct. ,,Ať už je mezi tvou mámou a mnou cokoliv, tebe to nikdy neohrozí. Nesmí, a já to nikdy nedovolím. Jsi moje dcera, kterou miluji nadevšechno na světě." ,,I přes to že jsem vlkodlak??" Připomněla mu to Eleanor.

,,Miloval bych tě i kdybys byla trol." Podal jí to trochu ve svém stylu. ,,Pojď sem." Pevně ji objal. ,,Nikdy nedopustím aby se ti něco stalo. Nikdy." Šeptl jí do ucha. ,,Teď bychom ale už měli jít na večeři. Morganovi už tam určitě sedí a čekají na nás." ,,Tak dobře." Usmála se na něj a zvedla se z postele.

Oba došli do velkého sálu kde už seděla celá rodina Morganových. V čele stolu samozřejmě jako vždy seděl Charles. Melanie a Lucian naproti sobě. Lucian zrovna pil ze svého poháru. Melanie se vidličkou přebírala ve svém talíři. V místnosti bylo naprosté ticho. Tohle byla vážně skvělá společnost.

Eleanor se posadila vedle Melanie a John vedle Lukea. Na stole pro ně byly připravené dva talíře se zeleninovou polévkou. I když polévka nevypadala zrovna nějak lákavě, Eleanor si ji vzala. Byla ráda za cokoliv teplého do žalůdku. ,,Ozval se už někdo??" Prolomila Ell dlouhé ticho.

,,Zatím o nich nemáme žádné zprávy. Poslali jsme tam i někoho od nás. A naši lidé taky stále hledají i Melisu. Není po ní ani stopy. Jakoby se vypařila." Vysvětlil jí Lucian. ,,To není možné. Někde přece být musí." Vložil se do toho i John. ,,Ať je kdekoliv, tak je dobře schovaná." Promluvila i Melanie.

,,Jenže kde?? Nefungovalo na ni ani stopovací kouzlo." Talíř Eleanor byl už skoro prázdný. ,,To jsem trochu nepochopil. Stopovací kouzlo by mělo fungovat na kohokoliv. Bez ohledu na to jestli žije nebo je mrtvý." Lukova slova teď ale Eleanor trochu zarazily. A i on si to pak uvědomil.

,,Promiň nechtěl jsem aby to takhle vyznělo." Obratem se radši omluvil. ,,To je v pořádku. Může to být i takhle." Snažila se už víc se nerozbrečet. ,,Melisa bude někde s čarodějem." Promluvil konečně i Charles. ,,Cože??" Eleanor zaskočilo jídlo v krku.

,,Pokud se i Melisa dozvěděla o tom co je vlastně ten váš Tim zač, mohla utéct. A pokud utekla tak věděla že si pro ni Tim zase přijde. Hledání lidí mu nedělalo problém. Proto potřebovala toho čaroděje. Existuje jedno velmi speciální kouzlo. Učiní vás neviditelným pro ty které jste znali. A ani ji nemůžete najít pomocí stopovacího kouzla. Tohle kouzlo bývá skoro vždy dost drahé." Vysvětlil jim Charles.

,,Jak myslíte že ji to učiní neviditelnou pro lidi co ji znali??" Nechápala to Eleanor. ,,Teď si možná ještě pamatuješ jak vypadala, její jméno, prostě víš kdo to je. Kdybys jí ale teď uviděla před sebou, neměla bys ani tušení kdo to ve skutečnosti je." Charles se napil trochu vody ze svého skleněného pohárku.

Eleanor se na něj dívala a přemýšlela nad tím co jí teď řekl. V tom si ale všimla Chrlesova poháru s vodou. Najednou v něm byla i červená tekutina. Byla to krev. V ten okamžik se Charles ocitl na zemi a pohár s vodou se rozlil hned vedle něj. Charles sebou strašně třásl a u pusy se mu objevila bílá pěna.

,,Tati," Klekl si k němu Lucian a i Melanie. ,,co je to s tebou??" Snažili se mu pomoc. ,,Zavolejte někoho!!" Křikl na Eleanor, která okamžitě vyběhla na chodbu.

Ahojky ;)

Je tu další kapitola a s ní i menší oznámení pro Vás!!! Včera jsem na svém profilu publikovala novou knihu s názvem Kecárna. Budete tam nacházet novinky ohledně mých knih ( i této) a taky se mě můžete i na něco zeptat. Nebojte se mi napsat. Už teď tam najdete novinky ohledně Deníku vlka 😆 Mrkněte a uvidíte.

Zatím ahojky,

EnKey01