Eleanor se přemístila a s ohromným křikem dopadla na dno řeky. Neměla ani ponětí co se to s ní zrovna stalo, nevěděla kde je. Rozhlížela se kolem a snažila se najít Tobiase. Nikde ale nebyl. Vykoukla nad hladinu ale ani tam ho neviděla. ,,Tobiasi?!" Křikla a rozhlížela se kolem. Nikde nebylo nic než voda. ,,Tobiasi?!" Kolem se rozhléhala jen její ozvěna. Nikdo až na Eleanor tam nebyl. Byla tam úplně sama. Voda byla úplně studená a tak byla Eleanor dost promrzlá. I tak se ale nepřestála rozhlížet kolem. Stále totiž doufala, že je to jen nějaký podivný sen. Ale nebyl.

,,Kde to jen jsem??" Voda byla čím dál studenější. Najednou Eleanor něco chytlo za nohu a táhlo jí to ke dnu. Eleanor se bránila a to dost dlouho, bohužel ji to vztáhlo až na dno. Ani neviděla co to vlastně bylo. Každopádně ji to poranilo nohu a Eleanor zůstala na dně.

Začala ztrácet vědomí, když v tom slyšela známý dívčí hlas. ,,Eleanor, vzbuď se!!" Křikla na ni zrzavá dívka, když Eleanor začínala ztrácet vědomí. Víčka hned potom otevřela a uviděla před sebou stát Lexi, svou kamarádku a mladši sestru Jamieho. Vedle ní stála Mia, beta Lauřiny smečky a kamarádka Eleanor.

Když se pootočila uviděla samotnou Lauru, která měla ruce složené na prsou a sledovala svou neteř. A vedle ní stál Chris ve své oblíbené kožené bundě. Najednou se jí do plic dostal vzduch, jakoby ani nebyla ve vodě. ,,Lexi?? Mio?? Lauro?? Chrisi??" Prohlédla si je. Všichni stáli kolem ní a sledovali ji.

,,Lexi....tvůj bratr...." Podívala se na zrzavou dívku, která se zase usmívala. Ten úsměv měla Eleanor moc ráda a potom co Lexi zemřela, jí moc chyběl. ,,Jamie to zvládne. Je to silný čaroděj. Lee ho v tom podpoří. Až ho znovu uvidíš, řekni mu prosím, že jim to spolu sluší a že jim přeji ať jsou šťastní. Zaslouží si to."

Eleanor se otočila k Mii. Byla jediná z těch čtyř, koho viděla i po pohřbu. ,,Mio...." Začala. ,,Myslela jsem že budeš ráda, když se mě zbavíš." Zavtipkovala si Mia. ,,Došla jsem klidu. Už budu v pořádku." V tu chvíli se chytla ruky své mámy. Laira Yoko stála hned za ní.

,,Lauro...je mi líto, že jsem neprokoukla co ve skutečnosti je Tim zač." Její teta se na ni usmívala a ve všem ji naslouchala. ,,Nechtěla jsem aby se to stalo. Aby kdokoliv z vás zemřel."

,,Nemohla jsi vědět co se skrývá někde hluboko v něm. Není to tvoje chyba. Nemůžeš za to. Takže si to nedávej za vinu." Okřikla ji Laura. ,,Stalo se. My už jsme došli klidu. Ale ty nesmíš přestat bojovat. Eleanor ty to zvládneš. Buď silná, tak jako teď, a zvládneš cokoliv." Podporovala ji Laura.

,,A Chrisi, tvůj syn...." ,,Až na to bude dost velký, dozví se jak jeho rodiče zemřeli. Jednou to pochopí. Do té doby bude vyrůstat jako normální dítě." ,,A co Gabriela??" ,,Dává na Chrise Juniora pozor. Každý den se na něj dívá na druhé straně. Chris nikdy nebude sám, nikdy."

,,A ani ty ne." Doplnila ho Lexi. ,,My všichni jsme s tebou." Promluvila najednou Mia, která Eleanor stále pozorovala. ,,Stojíte při mně??" Rozhlédla se po nich Eleanor. ,,Až dokonce." Řekla Laura a nezpustila oči ze své, již dospělé, neteře.

,,Zvládneš to Eleanor." ,,Vždyť ani nevím kde jsem. Nevím co mám dělat."

,,Vanessa vždy měla spojence, kteří vynikali v černé magii. Nejspíš tě sem poslala,když jste se s Tobiasem přesouvali kouzlem." Zamyslela se nad tím Laura. ,,Musíš ji zastavit." Promluvila na ni Lexi. ,,Musíš to udělat." ,,Jak?? Já nevím jak můžu zabít někoho, z koho má tolik lidí strach a kdo stojí za smrtí mých přátel."

,,Věř si Eleanor. Někdy stačí, když si budeš jen trochu věřit." Podpřila ji Mia. ,,Máš větší sílu než si myslíš. Jsi dost silná na to aby jsi to všechno zvládla Eleanor. Máš dost dobrý pravý hák. Vím to." Připojil se k ní i Chris.

,,Vanessa si myslí, že je nejsilnější alfa. To ale není pravda. Ty jsi silnější než ona. Udělej to co musíš." ,,A kam mám jít." ,,Ukážeme ti cestu. Ale víc udělat nemůžeme." Navrhla jí Mia. Eleanor jen přikývla. ,,Následuj nás." Plavali směrem na sever a čím dál hlouběji a hlouběji.

Eleanor už necítila ruce ani nohy. Všichni čtyři duchové pak už konečně zastavili u jedné zmnoha jeskyň. ,,Dál už s tebou jít nemůžeme. Budeš to muset zvládnout sama." Eleanor se s nimi rozloučila a všichni postupně zmizeli. Eleanor v sobě sebrala zbytky odvahy a vplula dovnitř jeskyně.

Když se vynořila na povrch, ocitla se ve věznici. Nikde ale nebyl žádný strážný, nikdo kdo by hlídal vězně. Eleanor opatrně vylezla na kamennou podlahu. A rozhlídla se po okolí. Místnost byla plná cel. Eleanor si ale hned všimla té, které byl její táta. ,,Tati." Chytla se za mříže a uviděla, že je v cele i Lucian.

,,Eleanor??" Křikl překvapeně. ,,Co tu sakra děláš??" Řekl zděšeně. ,,Přišla jsem pro vás. Nemůžu vás tady jen tak nechat." ,,To sis teda dala načas." Řekl z ničeho nic Max, který seděl hned ve vedlejší cele. ,,Maxi??" Otočila se k němu Eleanor. Max byl dost potlučený, bylo jasné že se mu muselo stát něco hrozného.

,,Kde je Aaron??" ,,Vzali si ho nahoru. Vanessa ho chce mít tam." Vysvětlil jí John. ,,Proč??" ,,Kvůli tobě. Vzala si ho tam jako pojistku toho že se tu objevíš." Pokračoval Max. ,,Nedovolím aby kvůli mně ještě někdo zemřel." Opřela se o mříže a zabrala vší silou.

,,Co to děláš??" Nechápal ji John. Eleanor mu neodpověděla, místo toho se stále opírala o mříže. Snažila se vší silou až se její oči zbarvily do červené barvy. Eleanor ještě jednou vší silou zabrala. O chvilku později byl mezi mřížemi tak velký otvor že jím mohli projít John i Lucian.

,,A já??" Ozval se Max. ,,Už jdu." Eleanor opět zabrala a za chvíli stal Max vedle ní. ,,Kde jsou ostatní??" ,,Jamie a Lee jsou v zadní části věznice. Ostatní jsou v severní časti." Vysvětloval jí Lucian za chůze. ,,Tak fajn. Musíme osvobodit co nejvíc lidí jen půjde." ,,Jak to chceš udělat??" Ozval se Max. ,,Tak jako jsem to udělala s tebou." Usmála se na něj a pokračovala dál.

Ahojky :)

Po delší době je tu další kapitola, která je jedna z těch ,,závěrečných". Užijte si ji!!!