Potom co se Eleanor už trochu zklidnila, chtěla být chvilku sama. A tak ji John nechal. Odešel do společneské místnosti kde seděl i Aaron nad skleničkou whiskey. Díval se do země a vůbec ani nepostřehl že je John s ním místnosti. Až pak když na něj promluvil. ,,Bude v pořádku." Začal. ,,Jen to potřebuje vstřebat. Byl to pro ni dost těžký den." ,,To byl pro všechny." Stále se snažil nedívat se na něj. ,,Dostane se z toho, uvidíš." Poplácal ho John po rameni. ,,To dost pochybuji." Konečně se na něj Aaron podíval. ,,Slíbil jsem jí že Chrise přivedu živého, ne zabaleného v pytli. Slíbil jsem jí to. A dopadlo to takhle." Vstal z křesla a začal přecházet po místnosti.

,,Měli jsme tam jet rychleji. Byli bychom tam tak dřív a Chris by ještě žil." Začal si to vyčítat. Skleničku whiskey měl stále v ruce. ,,Aarone není to ničí chyba. Jestli za to někdo může tak je Tim, ne ty, já nebo kdokoliv jiný. Jen on." Snažil se ho uklidnit. ,,Neříkej to jméno!!!" Křikl na něj a hodil jeho směrem svou sklenici s whiskey. John naštěstí stihl včas uskočit a vyhnout se tak zranění.

Aaron v tu chvíli začal demolovat celou místnost. Stál opřený o stolek s knihami. Chvíli se na ně jen naštvaně díval a pak je , i se stolek, odhodil na druhou část místnosti. ,,Co se tu děje??" Vešel do místnosti i Max. Hned co ale uviděl co tu Aaron vyvádí s nábytkem, rozhodl se zakročit.

,,Klídek!!" Svalil ho na zem a okřikl ho. Aaron chvíli vzdoroval ale pak to vzdal. ,,To co se stalo se týká nás všech. Všechny nás to zasáhlo." Zvedl se Max ze země. ,,Nejsi jedinej. Někoho to zranilo mnohem víc než tebe." Upozornil ho na Eleanor. Aaron si to v tu chvíli znovu uvědomil.

Eleanor je na tom ze všech nejhůř. S Chrisem měli společnou minulost, a kdyby se jim Aaron nepřipletl do cesty, mohli mít i společnou budoucnost. ,,Co na mě tak zíráte!!" Křikl na Johna a Maxe. John spíš vypadal že z něj má strach a Max jako by čekal že bude Aaron zase vyvádět.

Ten se ale místo toho zvedl a odešel pryč. Chtěl jít do svého pokoje ale cestou prošel kolem pokoje Eleanor. Dveře byly sice zavřené, ale i tak přes ně šlo slyšet jak Eleanor brečí. Bylo mu jí tak líto.

Nejradši by teď ty dveře otevřel a šel za ní. Chtěl u ní být i přes to všechno. Chtěl ji ujistit že tu není sama. Že on tu pro ni bude vždycky a pomůže jí. Ale nemohl to udělat. Dost dobře věděl že teď chce být radši sama. Stál tam, a rukama se opíral o dveře pokoje.

Slyšel jak Eleanor brečí. A rvalo mu to srdce ji takhle vidět. Nikdy předtím ji takhle neviděl. A to ani když zemřela Lexi nebo Mia. Smrt Chrise ji vzala dost hluboce. Sebral zbytek odvahy co mu po dnešním příšerném dni zbyl a pootevřel ty zatracené dveře jejího pokoje.

A uviděl ji jak leží ve své posteli. Měla na sobě jeho mikinu, kterou jí dal když spolu byli na rande a jí byla zima. V ruce držela mokrý kapesník a potváři jí stékaly slzy a taky rozteklé oční linky. ,,Proč jsi přišel??" Vzlykla. ,,Nechci tě tu nechat samotnou. Nemyslím si že bys právě dnes na to měla být sama." Posadil se za ní na postel.

,,Já mu prostě jen nedokážu říct sbohem. Znala jsem ho od doby kdy jsem zjistila co jsem vlastně zač. To on mě s tím naučil žít." Vyprávěla mu. ,,Nemůžu jen tak nechat odejít. Tohle já udělat prostě nemůžu." ,,Nikdo tě to ani nenutí udělat. Na ty co už tu s námi nejsou si vzpomene kdykoliv kdy budeme chtít. Je to jen na nás kdy si na ně vzpomene. Nemusíme na ně hned zapomenout. Je to naše volba." Zkoušel se jí to Aaron vysvětlit.

,,Každý by měl mít šanci se rozloučit. Říct poslední sbohem. Bez ohlednu na to jak spolu poslední dobu mluvili." Eleanor po něm hodila nechápávý výraz. ,,Musíš se s ním rozloučit. Jinak nebudeš mít klid." Chytil ji za ruku. ,,Tak pojď." Stále držel její ruku a vedl ji z jejího pokoje dlouhou chodbou až došli do místnosti, která vypadala jako sál kostela.

Na druhém konci místnosti stál Lee,Jamie a Max. Pak si ale Eleanor všimla že na oltáři leží Chris. ,,Co to má být??" Řekla trochu vystrašeně ale stále šla vedle Aarona. ,,Jak jsem ti řekl. Musíš se s ním rozloučit." Dovedl ji až k oltáři, kde už stál Lee, Jamie a Max.

,,Jamie se nabídl že provede kouzlo, díky kterému se vy dva ještě rozloučíte." ,,Jak??" Nechápala Eleanor. ,,Uvidíš. Stačí když mi dáš jen svou ruku." Podal jí Jamie svou ruku a chytl Chrisovu. ,,Dobře." Eleanor mu podala svou ruku. ,,Chytni se i Chrise." Poradil jí.

Eleanor udělala to co jí Jamie řekl a čekala co se bude dít. ,,Teď si vybav jednu vzpomínku na Chrise. Vím že jich máš hodně, ale teď potřebujeme jen jednu. Nevadí když budeš dlouho vybírat. Času máme dost. Hlavně ať ta vzpomínka stojí za to." Vysvětlil jí. ,,Až budeš mít vybranou, zavři oči a soustřeď se jen na ni. Na nic jiného." Poradil jí Jamie.

V jednom měl Jamie ale pravdu. Vzpomínek měla Eleanor na Chrise hodně a nevěděla jakou si má vybrat. Chtěla aby jejich rozloučení bylo nezapomenutelné. Aby si ho stále pamatovala. Po pár minutách si ale vybrala vzpomínku, když ji Chris vzal na víkend k jezeru.

.....

Sluneční paprsky ji hřály na tváři. Ležela na dece pod stromem. Pomalu se posadila a všimla si že se k ní přibližuje pánská postava. Hned poznala o koho jde. Byl to Chris. Měl na sobě jeho oblíbené šedé triko a třičtvrťáky. Chris ji vítal s otevřenou náručí a hned ji pevně objal.

,,Tohle mi bude chybět." Šeptl když ji pevně držel. ,,Ani nevíš jak jsem ráda že s tebou můžu ještě chvíli být." Odvrátila se od něj aby se na něj ještě jednou podívala.

,,Je mi to tak líto....." Držela jeho tvář a dívala se do jeho modrých očí. ,,Tohle se nemělo stát." ,,Eleanor," Chytl její ruku. ,,na tom co se stalo a nestalo už nic nezměníš. Už to tak prostě je." Snažil se jí uklidnit. Eleanor hned zmlkla a čekala co dál řekne.

,,Chci aby jsi věděla že ničeho nelituji." Začal. ,,Žil jsem si svůj život podle sebe, jak jsem chtěl. Přiznávám že jsem udělal pár dost hrozných chyb, ale bez nich by můj život nebyl to co byl." ,,Tohle neříkej." Eleanor tomu stále odmítala věřit. ,,Je to pravda Eleanor." Podíval se na ni.

,,Chci aby ses postarala o to aby byl Chris v bezpečí. Alespoň on si zaslouží normální lidský život. Nechci any se z něj stalo to co ze mě. Tohle není život pro něj." Požádal ji. ,,Slibuji. Bude vyrůstat jako normální kluk." Přikývla mu a usmála se na něj.

Chris ji hned pohladil po tváři. Ten její úsmě přímo miloval. ,,Co se na mě tak díváš??" Ještě víc se na něj usmála. ,,Jen že mi tohle všechno bude chybět." Šel s pravdou ven. ,,Nikdy nezapomenu na to jak jsem tě poznal." ,,I přesto co se mezi námi stalo??"

,,Miloval jsem tě tehdy a budu i dál. Navždyky." Přitiskl si ji k sobě a dlouze ji políbil.