4.kapitola

Cestou ze školy jsem stále přemýšlela nad tím umyvadlem a nad Chrisem s Drakem. Byl to vážně jen sen, a nebo jsem v tom skladišti vážně byla?? A co mělo znamenat to umyvadlo ??? Pořád mi to vrtalo hlavou. Nechápala jsem to. A co ta rána na mém čele ?? Jak mohla tak nepochopitelně zmizet ??? Vždyť mi to zašívali přímo v nemocnici. 

Konečně jsem došla domů a lehla si do své postele. Dívala se na strop a dál nad tím vším přemýšlela. Nedávalo to žádný smysl. Nic z toho. Nechápala jsem to. Naštěstí už přišel táta z práce a já se tak mohla soustředit na něco jiného. Přišel za mnou do pokoje se skvělou zprávou. Starostka města pořádá dnes večer menší večírek, a my jsme srdečně zváni. No musím uznat, že je to dobrá zpráva. Ale co si mám vzít na sebe ??

Začala jsem se přehrabávat ve skříni a vyhazovat z ní různé kusy oblečení na zem. Všechno oblečení bylo na zemi, skříň byla prázdná a já stále neměla co na sebe. A pak mě to napadlo. Šla jsem se podívat nahoru na půdu, kde byla spousta krabic. Procházela jsem to tam celkem dlouho a pak narazila na jednu starší krabici. Neváhala jsem ani chvíli a otevřela ji.

Uvnitř byla spousta starších fotek táty s nějakou ženou a partou, asi jejich přátel. A našla jsem tu i nějaké ty šaty. Postupně jsem krabici vyprázdňovala. Šaty tam byli asi troje ale mě se nejvíce líbily jen jedny. Červené,zdobené červenou krajkou. Byly o trochu kratší ale byly prostě nádherné. Já jim prostě nedokázala odolat a musela jsem si je vzít. Jinak jsem vše vrátila zpátky do krabice a odešla zpět do svého pokoje se připravit.

Tátovi to trvalo jen pár minut a tak na mě musel čekat před dveřmi od koupelny. ,,Ell, je to jen normální večírek. Co tam tak dlouho děláš ??" Ptal se mě přes dveře. ,,Za chvíli už budu." Zapínala jsem si perlové náušnice a upravila drdol. Pak už se táta konečně dočkal a já vyšla z koupelny. ,,Páni!!" To byla jeho první reakce, když mě viděl vyjít ven. ,,Nejsou ty šaty trochu moc ??" Najednou se víc zajímal o ty šaty. ,,Kde jsi je vzala ??" Řekl trochu  nervozně. ,,V krabici, nahoře na půdě." Vysvětlila jsem mu. ,,Děje se něco ??" Podívala jsem se na něj. Byl mi jasné že s těma šatama má menší problém. Ale nevěděla jsem jaký.

,,Ne, všechno je v naprostém pořádku." Ujišťoval mě. ,,Můžeme vyrazit." Šel dolů, otevřít dveře. Společně jsme pak nasedli do jeho auta a jeli do domu starostky, kde se měl večírek odehrávat. Hned co jsme tam přijeli, jsem si všimla velkého houfu lidí, tlačícího se dovnitř. ,,To bude asi něco velkého." Myslela jsem nahlas. ,,Starostka chce vidět město zase pohromadě." Vysvětlil mi táta s úsměvem na jeho tváři. Vešli jsme dovnitř a všude byla hromada lidí. Nejvíce samozdřejmě u stolu se šampaňským. ,,Dáš si něco k pití ??" Zeptal se mě táta po chvíli. Já jen kývla na souhlas.

Táta odešel hledat něco, čeho bych se mohla napít, a já si to zatím namířila k jednomu stolku u bazénu. Nikdo tam nebyl a já tak mohla přemýšlet proč tátu ty šaty tak vykolejily ?? V tom mi ale někdo poklepal na rameno. Myslela jsem si že je to táta. ,,To sis teda pospíšil." Otočila jsem se a tam stál Chris v černém obleku. Překvapeně jsem se na něj podívala. ,,Co ty tu děláš ??" Vyhrkla jsem ze sebe a stále se na něj dívala. ,,Asi nejsem ten koho jsi čekala." Uznal se skleničkou v ruce.

,,Myslela jsem si, že jsi můj táta. Šel mi najít něco k pití." Vysvětlila jsem mu naše nedorozumění. ,,A já bych ti nestačil ??" Najednou měl v ruce dvě skleničky se šampaňským. ,,Možná že ano." Usmála jsem se na něj a vzala si od něj jednu ze skleniček. ,,Ty jsi tu s tátou ??" Opřel se rameny o stůl a díval se na mě. ,,Jo a ty ??" Napila jsem se šampaňského. ,,S Drakem. Akorát jsem ho někde tady právě ztratil." Rozhlédl se. ,,A co tvá máma ?? Proč nepřišla i ona ??" No na tohle téma jsem se s ním bavit nechtěla. Ale nevěděla jsem jak se z toho mám vyvléknout. 

,,S mámou je to trochu na delší povídání." Pokusila jsem se z toho vyklouznout. ,,Nevím jak ty, ale já mám času dost." Byl vážně neodbytný. A tak jsem tedy šla s pravdou ven. ,,Proč má máma nepřišla bych už ráda věděla posledních sedmnáct let." Řekla jsem mu ve zkratce. ,,Aha, to promiň." Začal se hned automaticky omlouvat. ,,Nemáš se za co omlouvat. Nemohl jsi to vědět. Když se ani pořádně neznáme."  ,,Ale mohli bychom." ,,Co tím chceš říct ??" ,,Že bychom se mohli pokusit být přáteli." Vysvětlil mi. No jasně, budu mít za kámoše neznámýho kluka ze snu !!! To je sen každý holky !!! ,,A co tvůj kámoš Drake ?? S ním asi nějaká velká kámoška nebudu. Nevypadá moc přátelsky." ,,Drake je trochu výbušný. Má už prostě takovou povahu." ,,O tom jsem se dneska dost dobře přesvědčila." Znovu jsem se napila.

,,Za to se ti ještě jednou moc omlouvám. Nemyslel to tak." ,,Už je to v pořádku." Ujistila jsem ho že se mi nemusí stále omlouvat. A v tom za námi přišel můj táta. ,,Neruším vás ??" ,,Vůbec ne, tati." Usmála jsem se na něj a objala ho. ,,Tohle je Chris, je tu nový. Ještě se svým kámošem Drakem." ,,John Hennig, moc mě těší." Představil se. ,, Chris Engler." Poznala jsem na Chrisovi že je z táty nervozní. Ale nevěděla jsem proč. ,,Tak, vy jste tu noví ?" Začal můj táta. ,,Ano,přestěhovali jsme se sem s Drakem před pár dny." ,,Vy tu žijete sami ??" ,,Ne, s mou tetou. Je to můj jediný, žijící příbuzný." Podíval se na mě. V tom tam ale přišel Drake a něco šeptl Chrisovi do ucha.

Asi to bylo něco důležitého, protože po tom oba zmizeli. ,,Rád jsem vás poznal, pane Hennigu. Ale my už budeme muset jít." ,,To chápu." Rozloučili se a odešli. Táta na ně ale stále zíral. Bylo to jako by je podezíral z nějakého zločinu. ,,Tati, jsi v pohodě ??" Podívala jsem se na něj a podala mu skleničku šampaňského.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top