Eleanor se po dlouhé době opět probudila ve své posteli. Zdálo se jí to jako jeden z jejich snů, jako vzpomínka, kterou prožívá znovu. Rozhlédla se po svém pokoji. Vypadal přesně tak jako když se stěhovala od táty. ,,Tohle snad nemůže být pravda." Opatrně se posadila. Podívala se na svůj malý budík na nočním stolku. ,,Teprve sedm hodin!!! A to je sobota!!!" Pomyslela si. Víc ji ale zarazilo datum,které tam bylo. Ten den totiž ještě nic neprožila. To už jí došlo že tohle není žádná její ztracená vzpomínka a nebo sen. Byla to realita, ve které se probudila. Pořád se rozhlížela po pokoji. Pak se ale podívala směrem ke dveřím, kde stál Chris, opřený o rám dveří.

,,Dobré ráno." Usmál se na ni a posadil se k ní na postel. ,,Tohle už není mé podvědomí?? Už se mi to nezdá??" ,,Ne,tohle je jen krutá realita." Zavtipkoval si Chris. ,,Jak dlouho jsem spala??" Chytla se za hlavu. ,,Několik hodin." Vysvětlil jí. ,,Co se vlastně stalo??" Zajímalo ji. ,,Při cestě domů jste s Timem měli autonehodu. Ty jsi se nehojila jako my a tak jsi skončila v komatu. Pro nikoho z nás to není dobré. Vlkodlak by ani nemusel umělý spánek přežít. Proto jsme tě vzbudili kouzlem." Vysvětlil jí. ,,To Kristen??" Podívala se na něj. Chris jí jen přikývl. ,,Byla i v jedné z mých vzpomínek." ,,Další řešení bylo že se vzdáš svých vzpomínek. Kristen ale řekla že to asi neuděláš a tak se rozhodla udělat to kouzlo."

,,Kde je teď??" Chytla ho za ruku. ,,Spí v tátově ložnici. Dost jí to vyčerpalo." ,,Nezvládla bych,kdyby kvůli mně někdo umřel." Po tváři jí stekla slza. ,,Hej," Chris jí utřel mokrou tvář. Eleanor se na něj podívala, přímo do jeho očí. ,,Nikomu dalšímu se nic nestalo. A ty jsi konečně vzhůru. Já bych to bez tebe nezvládl." Celou tu dobu se jí díval přímo do očí. Pevně ji stiskl její ruku a dlouze ji políbil.

V ten moment někdo zaťukal na otevřené dveře od pokoje. Eleanor se odtrhla od Chrise a u dveří uviděla svého tátu. ,,Neruším??" Podíval se na ty dva. ,,Vůbec. Stejně už budu muset jít." Chris se opatrně zvedl z postele a odešel z pokoje. Její táta si zatím sedl k ní na postel, na místo kde před tím seděl Chris. ,,Jak se cítíš???" Podíval se na ni. ,,Je mi fajn." Sklonila svůj pohled. ,,Byl to zvláštní pocit všechno to prožívat. Ty vzpomínky,některé jsem si ani nedokázala pořádně vybavit. O některých jsem měla alespoň tušení. Ale stejně mě to překvapilo." Podívala se na něj.

,,Ell, já chci aby jsi věděla..." ,,Vím že jsi to dělal proto abys mě ochránil." Skočila mu do řeči. ,,Ell,já..." Znovu ho to nenechala dokončit a hned ho pevně objala. Byla tak ráda že je znovu doma, znovu se svým milovaným tátou. Její táta tomu nemohl chvíli uvěřit. Pak ji ale také pevně objal. ,,Mám tě ráda." Šeptla. ,,Já tebe taky." Pohladil ji po vlasech. Byla to taková ta menší rodinná chvilka. ,,Co Kristen??" Odtrhla se z jeho sevření. ,,Je v pořádku. Před chvílí se probrala. Chceš jít za ní??" ,,Moc ráda."

Společně došli do vedlejší ložnice, kde ležela Kristen. Ležela tam na posteli s hromadou polštářů. ,,Eleanor." Usmála se na ni. Ell si přisedla k ní na postel. ,,Jak ti je??" Kristen se posadila na posteli a opřela se a pár polštářů. ,,Je mi fajn. Co ty ??" ,,Musím uznat že mi to kouzlo dalo trochu zabrat. Ale jsem v pořádku." Podívala se na ni. ,,Chci ti poděkovat, za to co jsi pro mě a tátu udělala. Klidně si mě mohla nechat napospas mým vzpomínkám, vykašlat se na mě. Ale ty jsi mě zachránila." ,,Zasloužíš si lepší život než jaký měla tvá máma." ,,Jak to že o ní víš??" ,,Vím víc věcí než si myslíš." Podívala se na ni upřeným pohledem. ,,A patří mezi ně třeba i informace o tom kde je tvá matka právě teď." ,,Jak tohle můžete vědět ??" ,,Mám své zdroje."

Vyrušila je až přítomnost jejího táty. ,,Eleanor, Tim by s tebou chtěl mluvit." Eleanor sešla po schodech dolů, do obývacího pokoje, kde už na ni čekal Tim. Seděl na kožené sedačce. ,,O čem se mnou chceš mluvit??" Přisedla si k němu. ,,Taky tě rád vidím." Usmál se na ni. Ona mu ale úsměv neoplatila. ,,Tak fajn. Půjdeme rovnou k věci." Uznal po chvíli. ,,Dnes večer tě čeká tvůj první úplněk. Jsi na to připravená??" ,,Po včerejšku jsem už připravená na všechno." Podívala se na něj. Na její tváří se objevil nebojácný výraz. ,,Půjdu do toho."

,,Tak dobře." Chris, který stál opodál, rozložil na stůl velkou tašku. ,,Co to je???" Podivila se. ,,Otevři to." Rozkázal ji Tim. Eleanor ho poslechla a tašku otevřela. Nestačila se divit co pak uviděla. Taška byla plná železných okovů a řetězů. ,,Můžeš hádat co to je." ,,Je tohle vážně nutné ??" Podívala se na Tima. ,,Za úplňku se nebudeš ovládat. Nebudeš mít žádnou kontrolu nad svým lidským já. Tvá vlkodlačí část tě úplně pohltí. Budeš chtít zabít první živou věc, kterou uvidíš." ,,Nebudu."

,,Jak myslíš. Tohle ale stejně budeš potřebovat." Ukázal na tu tašku. ,,Za dvě hodiny jedeme zpátky do domu. Je to tam bezpečnější a taky je to dál od města. Nikdo tě tam neuslyší křičet." Vysvětlil jí Chris. ,,Dobře, půjdu se převléct." Eleanor odešla zpátky nahoru do svého pokoje. Vzala si na sebe červené tričko a dlouhé leginy. A na nohy si nazula své oblíbené tenisky. Vlasy si sčesala do vysokého culíku a šla zpátky dolů. Tam už byl ale jen její táta. ,,Kde jsou všichni??" Přišla za ním do kuchyně. ,,Jeli už do starého domu. S Timem jsme se domluvili že tě tam odvezu já. Bude to tak lepší." ,,A kde je vůbec Tyler??" ,,Ani nevím. Po tom kouzlu se nějak vytratil." Zapřemýšlel se.

.....

Eleanor stála před starým domem. ,,Neboj, zvládnu to." Rozloučila se se svým tátou a vešla dovnitř. Ve sklepě už na ni čekali všichni. ,,Konečně jsi tu." Přivítala ji Mia. Jednu ruku už měla připoutanou ke zdi. ,,Taky tě ráda vidím." Ironicky se na ni usmála. ,,Eleanor," Křikl na ni Tim. ,,už je čas." Šla k němu blíž. Za nedlouho skončila připoutaná stejně jako všichni ostatní v tomhle zatuchlém sklepě. Na rozdíl od nich tohle Ell, prodělávala poprvé.

Opírala se o studenou zeď a čekala kdy to přijde. V tom se jí začalo špatně dýchat. ,,Co se to děje??" Vysoukala ze sebe. Nemohla se vůbec nadechnout. ,,Už to začíná." Vysvětlil jí Drake. ,,A bude to ještě horší." Upozornil ji. A měl pravdu. Ell se začala měnit dřív než všichni ostatní. Kosti v jejím těle jí křupaly jak slané brambůrky. Oči se jí zbarvily do modra a místo zubů měla vlkodlačí tesáky.

Už to nebyla Eleanor jak jí známe, byl z ní vlkodlak.