Eleanor se probrala brzy ráno. Hlavu měla položenou na posteli vedle Chrise. Ten už byl taky vzhůru. ,,Dobré ráno." Pozdravil ji s úsměvem na tváři. ,,Ja jsem tu usnula??" ,,No už to tam vypadá." ,,Táta mě zabije." Chytla se za hlavu. Cítila se dost nevyspale. ,,Mám tě odvést domů??" ,,No to záleží na tom jak se cítíš." Usmála se na něj. ,,Jak ti je??" Stiskla mu jeho ruku. ,,Cítím se jako před tým útokem. Jako by se to ani vůbec nestalo." Oplatil jí úsměv. ,,Takže tě můžu odvést domů." ,,Děkuju." Objala ho. ,,Ale myslím že by sis měl na sebe něco obléct." ,,Proč?? Takhle se ti nelíbím??" Zavtipkoval. ,,No nevím jestli by ses takhle líbil i mému tátovi." ,,Asi máš pravdu. Bude lepší když na sebe něco hodím." Uznal.

,,Půjdu zatím dolů." Zvedla se ze židle. ,,Počkám tam na tebe." Chtěla už jít dolů,v tom jí ale Chris chytl za ruku a přitiskl si ji k sobě. Chvíli se jeden druhému díváli do očí. Pak se ji ale Chris opět opovážil políbit. Eleanor mu polibek oplatila. ,,Vážně bych už měla jít." Škádlila ho. ,,Tak tam na mě počkej." Chris jí nechal jít a šel se obléct. Eleanor zatím sešla po schodech dolů,do místnosti ze včerejška. Už tam ,na zeleném kanapi, seděli Drake a Tim.

,,Ale,ale,koukejte kdo se probral." Uvítal ji Drake. ,,Dobré ráno." Uvítal ji i Tim. ,,Dobré." Posadila se za nimi na kanape. ,,Dáš si trochu kávy??" Nabídl jí Tim. Ell jen přikývla a Tim jí nalil do malého hrníčku tmavou tekutinu. ,,Kde je Mia??" Zajímalo ji. ,,Nejspíš ještě vyspává včerejší kocovinu." Zavtipkoval si Drake. ,,Nech toho Drakeu." Okřikl ho naštvaně Tim. ,,Muselo to pro ni být těžké. Přijít o sestru." Ell se napila kávy. Konečně do sebe dostala trochu kofeinu.

,,Nebylo to jednoduché pro nikoho z nás. Ale Mia to odnesla nejhůř." Vyprávěl jí Tim. ,,Tak můžeme jet??" V místnosti se najednou ukázal i Chris. Stál uprostřed dveří v kožené bundě. A jeho vlasy byly také lépe učesané než před tím. Eleanor jen přikývla a položila hrnek na stůl. Rozloučila se s Timem a Drakem. A pak už odešla s Chrisem k jeho autu.

.....

Chris opět doprovodil Eleanor až ke dveřím. ,,Myslím že bys měl už radši jít." Varovala ho. ,,Jde o tvého tátu??" ,,No,nebyl zrovna moc nadšený z toho jak tě tady viděl poprvé." Šla s pravdou ven. ,,To se dalo čekat." Uznal,když už došli ke dveřím. ,,Jsem ráda že jsi v pořádku." Usmála se na něj. ,,Částečně i díky tobě." Oplatil ji úsměv. Stáli před vchodovými dveřmi jejího domu jako tenkrát. ,,Už to zvládnu." Podívala se na něj. ,,Já vím." ,,Tak proč tu pořád jsi?" V ten moment ji znovu políbil.

Když se ale Eleanor od Chrise chtěla odtrhnout,vchodové dveře se otevřely a v nich stál její táta. ,,Můžeš mi vysvětlit,kde jsi sakra byla??" Byl vážně naštvaný. Eleanor se od Chrise rychle odtrhla. ,,Tati já...." Nenechal ji nic vysvětlit. Vzal ji za ruku a vtáhl ji do domu. ,,S tebou si to vyřídím potom." Podíval se naštvaně na Chrise a s hlasitým bouchnutím, zabouchnul dveře.

Eleanor chtěla jít do svého pokoje, ale její táta ji v tom zastavil. ,,Musíme si spolu promluvit." Dost zuřil. Oba se posadili ke stolu v kuchyni. ,,Co se to s tebou děje ?? " Díval se na ni. ,,Proč jsi řekla že už k doktorce Pattersonové nebudeš chodit?? Proč jsi včera nešla do školy?? A kde jsi vůbec byla celou tu dobu??" Eleanor dlouho přemýšlela nad tím co mu má říct. Jak mu to vše nějak vysvětlit. ,,Já k ní už prostě nechci chodit." ,,A můžu alespoň vědět proč??" ,,Bude to znít jako naprostá blbost." Upozornila ho. ,,Do toho. Poslouchám." Uvelebil se na židli a spozorněl.

Eleanor nevěděla jak mu to má říct. Vzpomněla si na to co jí řekl Tim. ,,Tvůj táta se to nesmí dozvědět." Vrtalo jí hlavou. Tak na to šla jinak. ,,Vím že jsi mi celou tu dobu lhal." Dívala se na něj s nepřítomným výrazem. Její táta ale nejdříve nechápal. ,,V čem jsem ti lhal??" Zaraženě se na ni díval a čekal na jeji odpověď. Eleanor se lokty opřela o stůl a dívala se tátovi přímo do očí. ,,Máma nezemřela jak jsi mi tehdy řekl. Není mrtvá." ,,A tohle ti nakukal kdo?? Ten tvůj kluk se kterým se teď slízáš?? Jak že se jmenuje?? Trist??" ,,Chris." Opravila ho. ,, Je to jen můj přítel a ne,on mi nic neřekl."

Její táta se tvářil ještě víc zmateně než kdy předtím. ,,Ty mi k tomu nic neřekneš?" Podívala se na něj Eleanor. Její táta ale zaťatě mlčel. ,,Co jsem taky od tebe mohla čekat." Zvedla se od stolu a šla do svého pokoje. Když se ještě naposledy za sebou ohlédla, táta stále seděl na židli za stolem.

......

Eleanor si chystala věci a volala si přitom i s Melisou. ,,Promiň že jsem tam dneska nepřišla." Ell se posadila na svou postel a přikryla se fialovou dekou. ,,To nic. Chris taky dneska nepřišel. Nebyli jste náhodou někde spolu??" Zavtipkovala. Ell ale řekla něco,z čeho si to Melisa odvodila. ,,Děláš si ze mě srandu??" Křikla jí do telefonu. ,,Já ti nic říkat neměla." Uznala. ,,No ale udělala jsi to." ,,Však taky naposledy." Mírně se zasmála. V tom uslyšela ťukot na dveře jejího pokoje. ,,Už budu muset končit. Tak zítra." Rozloučila se s ní a do pokoje vešel její táta.

,,Můžu??" Nervózně stál u dveří a v ruce držel nějakou menší knihu. Eleanor jen mírně přikývla a sedla si do tureckého sedu. Táta si k ní opatrně přisedl. ,,Vím že tě zajímá kdo je tvá máma. A že je ode mé hrozné,když ti to tajím. Ale nevěděl jsem,jak jinak tě mám před tím vším uchránit." Začal. ,,Před čím??" Nechápala. ,,Tvoje máma se několikrát pokusila o sebevraždu. Brala na to i nějaké prášky." Ell jeho vyprávění zaujalo. ,,Zlepšilo se to až když zjistila že je těhotná. Že čeká tebe." Podíval se na ni.

,,Začalo to s ní být lepší. Připadalo mi to jako by nikdy nemocná nebyla. Pak jsme ale jeli domů od jejich rodičů. Já blbec ji nechal řídit." ,,Co se stalo pak??" Skočila mu do jeho vyprávění. ,,Schválně nabourala." Řekl jí v krátkosti. ,,Pokusila se se zabít a nezajímalo ji že čeká tebe a nebo to že v tom autě sedím taky já. Odvezli nás do nemocnice a ty jsi přišla na svět předčasně. Byla jsi tak maličká. Nikdo z doktorů mi nedokázal říct jestli to určitě přežiješ." ,,A ty??" Opět mu skočila do řeči.

,,Měl jsem jen zlomenou ruku a pár odřenin." ,,A máma?? Jak na tom byla ona?" ,,Vanessa,tvá máma, na tom byla trochu hůř, ale přežila to. Když všem řekla že se prostě chtěla zabít, rozhodli jsme se s její rodinou že bude lepší,když budeš vyrůstat jen se mnou." ,,Proto jsem nikdy neviděla druhého dědu a babičku??" ,,Připadalo nám to tak lepší." Chytl ji za ruku.

,,Seděl jsem tam u tebe každý den. Díval jsem se na tebe jak jsi tam ležela v inkubátoru a držel tě za tvou malou ručičku. Byl jsem ti vždy nablízku. A budu tu pro tebe vždycky." Eleanor se po tváři rozlily slzy. To ale neuteklo pozornosti jejího táty. Ten jí hned pevně objal.