Máme problémy s rozeznáváním reality... prostě se ráno probudíme a vzpomínám si na to, jak jsme pomocí patrona zahnali mozkomory a zachránili svého kmotra před polibkem. No a teď už jenom čekáme, kdy nám příjde sova s dopisem, že je v pořádku a že Klofan i on jsou někde v bezpečí... Jo to se mi stává pořád.

I když se tato kapitola moc nehodí, tak bych ji i tak chtěla věnova: _Eurus_Holmes_ ... mám tě ráda❤️ a nechci aby jsi byla smutná. Se srdečným pozdravem Lili❤️