14. 2.

Stále jsem tady. Ne proto, že bych nebyl dost silný, ale protože někdo byl silnější. Od chvíle, co se na monitoru objevila ta táhlá čára mě Pes nepustil z dohledu. Pronásleduje mě na každém kroku. Možná odhalil mé úmysly a odmítá se smířit s tím, že by byl znovu sám. A tak jsem se rozhodl zůstat.

Někdy pohlédnu na oblohu a tam ji vidím, hvězdu ze všech nejjasnější. Žádná jiná se jí nevyrovná. A vedle ní je místečko jen a jen pro mě. 

Čeká, ale já se za ní nemůžu vydat. Ne teď. Nejdřív si své místo musím zasloužit. 

Musím žít.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top