14. 2.
Stále jsem tady. Ne proto, že bych nebyl dost silný, ale protože někdo byl silnější. Od chvíle, co se na monitoru objevila ta táhlá čára mě Pes nepustil z dohledu. Pronásleduje mě na každém kroku. Možná odhalil mé úmysly a odmítá se smířit s tím, že by byl znovu sám. A tak jsem se rozhodl zůstat.
Někdy pohlédnu na oblohu a tam ji vidím, hvězdu ze všech nejjasnější. Žádná jiná se jí nevyrovná. A vedle ní je místečko jen a jen pro mě.
Čeká, ale já se za ní nemůžu vydat. Ne teď. Nejdřív si své místo musím zasloužit.
Musím žít.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top