Rahmiel (Ren)

V okamžiku poctil mé tělo svou návštěvou, když přirazil až po kořen. Nasadil pak divoké tempo a já jsem jako na povel začal znovu vzdychat, chvílemi i sténat. Bylo to divoké, ale úžasné! Jednou rukou si mě přidržoval za bok a druhou začal zlehka tahat za má křídla. Opravdu jen zlehka, ale i tak mým tělem projelo chvění a ještě větší dávka slastné křeče. 

„V pořádku?" vydechl mezi prudkými přírazy, jenže já jsem nebyl schopen odpovědět. Zavzdychal jsem ještě hlasitěji a on se pro sebe uchechtl. Plácl mě po zadku a pak zrychlil své přírazy. Takhle pokračoval dlouhou dobu, až jsem měl pocit, že jsem v duchu navštívil všechny existující dimenze. Se zavřenýma očima jsem umíral slastí. 

Téměř jsem už nemohl dýchat, zatím co Kai jakoby chytl nový dech. Naštěstí si všiml, že já už melu z posledního a tak ze mě vyklouzl, aby si mě k sobě mohl přivinout a políbit mé rty. Už jsme nemluvili, jen jsme si užívali vzájemnou blízkost. Nechápal jsem, jak se mohl z démona stát téměř anděl, ale neřešil jsem to. Byl jsem šťastný... až moc šťastný na to, že jsem porušil nejdůležitější pravidla. Nepoznával jsem se. Jenže co se dá dělat proti lásce? Co se dá dělat proti tak dlouho potlačované touze, kterou Kakabiel dokázal tak úžasně naplnit? Nedá se dělat nic, jen se odevzdat... 

Jenže nikdo nemůže říct, že jsem se nesnažil nepodlehnout. Snažil jsem se a jak. Předchozí utrpení jsem však už totálně pustil z hlavy, jako kdyby se to nikdy nestalo. Kai mi dal opravdu hodně něhy, přesně jak slíbil, i když nepřestal být padlým, což se projevilo hlavně v jeho divokosti, které občas podlehl. Užíval jsem si však všechno, co mi nabízel. 

Vystřídali jsme ještě několik poloh, líbali se, hladili svá těla i křídla, ale já jsem pořád neměl dost. Ani on nemínil hned tak přestat. Už jsem třikrát vyvrcholil a on taky. Poslední pozice byla znovu zezadu. Kai ještě víc zintenzivnil své přírazy, jako kdyby čerpal energii ze samotného vesmíru, a já jsem se nemohl dočkat, až vyvrcholím znovu. Cítil jsem, že tento orgasmus bude ještě lepší než ty před tím.

Vzal obě mé ruce, spojil je za mými zády a tahal za ně, zatím co druhou rukou jen zlehka hladil nejcitlivější místečko na mých křídlech. Pronikal teď opravdu hluboko a precizně si dával záležet na každém přírazu. Nechápal jsem jak je to možné, ale měl jsem pocit, že je jeho penis větší než před tím. Oba jsme vzdychali a sténali a já jsem už málem nezvládal všechnu tu rozkoš. Už toho na mě bylo opravdu moc, cítil jsem se vyčerpaný a malátný. Naštěstí ještě párkrát přirazil a pak jsme oba vyvrcholili. Já na sucho a on už zase plnil mé nitro svým spermatem.

Bylo toho víc než před tím a úžasně to mé nitro hřálo, až téměř pálilo. Ještě víc to snad zintenzivnělo můj vlastní orgasmus. Umíral jsem pod vlivem téhle milostné křeče, která pohltila všechny mé smysly. Byl jsem v sedmém nebi a ještě dál. Bylo to tak silné a intenzivní, že jsem nedokázal být potichu a nedokázal jsem nebrečet. Kai vystoupil z mého těla a já jsem se zhroutil na podlahu. On si pak lehl ke mně a něžně si mě k sobě přivinul.

Opřel jsem si hlavu o jeho hrudník a on pak zlehka a něžně hladil mé vlasy, zatím co já jsem potichu vzlykal. Bylo to naprosto dokonalé, ale věděl jsem, že už je po všem. „Byl jsi úžasný, Rene." zašeptal uspokojeně do mých vlasů můj démon. „Ne... to ty jsi byl..." zašeptal jsem taky, ale zmoženě. Snažil jsem se nebrečet, jenže toho bylo na mě opravdu už nějak moc.