,,Tohle je trapný," řekla jsem po pravdě.
,,Co?" nechápal.
,,Nemám ti, co říct."
,,Ale já jo," usmál se na mě, ,,zítra je výbor do hokejového družstva, můžeš se přijít podívat. Třeba mi přineseš štěstí."
,,Tys to s tím hokejem myslel opravdu vážně."
,,Nelhal bych ti."
,,Jo..." pokývala jsem hlavou, ,,určitě přijdu."
,,Skvělý! Začínám v pět, tak se budu těšit," naposled se usmál a odešel k pokladně. Potichu jsem se uchechtla a skousla si spodní ret. Chvíli jsem stála na místě a pak se konečně pohla a pokračovala v nakupování.

•••

Věděla jsem, že táta bude vyzvídat, kde jsem byla tak dlouho, když nakoupit pár věcí, které dokážu spočítat i na prstech, přece nemohlo trvat přes půl hodiny. Pomalu jsem odemkla a nakoukla dovnitř. Už z dálky jsem viděla tátu, jak na mě upíral pohled a ťukal ukazováčkem do své hodinky.

,,Viděla jsem jelena," řekla jsem.
,,Spíš bych čekal, že řekneš soba."
Zamyslela jsem se. ,,Ne, byl to jelen. Přemýšlela jsem nad jeho adopcí."
,,Proč by sis chtěla adoptovat jelena?"
,,Protože velblouda si zamítnul," prohodila jsem rameny a podala mu tašku s potravinami.
,,Velbloudi v Kanadě nežijí."
,,Dobrý poznatek."

,,Sky..."
,,Potkala jsem Kyla, stačí?"
,,A z toho si taková rozhozená?"
,,Jo, protože si pár týdnů zpátky neudělal na Dylana dobrý obrázek a potom zjistil, že s ním něco mám."
,,To je aspoň kamarád!"
,,Přiznal, že mě miluje. Na to si zapomněl?"
,,Nezapomněl. On se přes to určitě přenese."
,,No, to právě nevím a bojím se toho."
,,A ptala ses ho, jak se cítí?"

,,Ne."
,,Tak to příště udělej, aspoň uvidíš, jak na tom seš."
,,Já myslím, že je s tím smířený."
,,To neříkej, nevíš to přesně."
,,Podle jeho výrazu v obličeji vypadal šťastně."

,,Nebuď naivní. Ty by ses smířila s tím, kdyby si milovala někoho, kdo tebe ne?"
,,Ne," přiznala jsem, ,,když sám víš, že..." nedořekla jsem.
,,Takhle jsem to nemyslel," objal mě.
,,Každopádně... zítra mají výbor do hokejového družstva, takže ho půjdu podpořit," usmála jsem se.
,,Pozdravuje ho ode mě."

•••

,,Takže," začala Emma, ,,chci slyšet všechno hezky postupně, jasný?" upřela na mě pohled a pomalu ani nemrkla.
,,Ehm... nebude jednodušší, když se zeptáš ty, na co chceš?"
,,Fajn," bouchla lehce do lavice, ,,co to rande?"
,,Pokud Dylanovi povolím přístup na zimní stadion, tak bude."
,,No to si děláš srandu!" vykřikla, ,,ne, takhle to nepůjde," zamyslela se, ,,já už to domluvila. Sky, zařiď to u něho!"

,,Mluvíme o Kylovi nebo Dylanovi?"
,,O obou! Pokud to nepovolí Kyle, tak má Dylan smůlu."
,,No, to ty taky."
,,V tom případě ty taky."
,,Ale já s tímhle randem nesouhlasila."

,

,Tos měla říct dřív než jsem to zařídila," odfrkla si.
,,Ale já-"
,,Ticho, obloho. Mám další otázky," dala mi pohlavek.

,,Co chceš vědět?" nadzvedla jsem obočí.
,,Po škole si šla za Dylanem, že jo?"
,,Jo, a?"
,,Cos mu řekla?" podepřela si bradu lokty a zadívala se na mě.
,,Hádej," protočila jsem očima.
,, Takže, vy dva... jste spolu, jo?"
,,Ne, zatím ne."
,,Tohle je vážně jako španělská telenovela! Já na to nemám, když tě taky miluje!"

,,Kdyby mě miloval, tak mi to řekne."
,,Dylan je plachý," řekla.
Začala jsem se smát. ,,Sama tomu nevěříš."
Obrátila oči v sloup. ,,Donutím ho, aby ti to taky řekl," rozhodla.
,,To vůbec!"
,,Zmlkni," máchla mi rukou před obličejem, ,,já to zařídím."

_________________________

Dobrý den😂 Dvě kapitoly za měsíc jsou fajné, ne?

No, každopádně... kdo mě nesleduje na instagramu (děláte velkou chybu), tak jsem dávala na stories, že do konce příběhu zbývá maximálně deset kapitol.

Tak ahoj zase za měsíc 😂😂 (omluvte chybky)