#16. Kapitola
,,Ahoj," pozdravila jsem tátu a svalila se na pohovku v obýváku.
,,No, ahoj. Co se děje?" zasmál se a dál si četl noviny.
,,Ehmm, nic se neděje."
,,A kde jsi byla?"
,,Vyzvídáš mě?" zasmála jsem se, ,,na stadionu."
,,Když věci máš v pokoji," odložil noviny.
,,Neřekla jsem, že jsem si šla zabruslit."
,,Odkdy tam chodíš jen tak?"
Povzdychla jsem si. ,,Měla jsem se tam sejít se spolužákem," přiznala jsem.
,,Aha, dobře."
,,Víc tě nezajímá?"
,,Ne?"
,,Tati, já si chci promluvit ohledně-"
,,Nepotřebujeme o tom mluvit. Máma se rozhodla, jsem s tím smířený."
,,To ses tak rychle přes to přenesl?" nechápala jsem.
,,Sky," promnul si spánky, ,,skřípalo to mezi námi už nějakou dobu. Jenom tys byla pořád pryč, tak sis toho nemohla nikdy všimnout. Nemiluju tvou mámu už tři měsíce minimálně."
Dokončil svůj monolog a já na něho koukala s otevřenou pusou. ,,Proč si mi to neřekl?"
,,Neměl jsem kdy. Chodím do práce, ty do školy a na tréninky, míjíme se.."
Táta měl v něčem pravdu. Trávila jsem tolik času starání o sebe a nikdy jsem si nevšimla, že táta má taky problémy. Dlouho jsem si s ním nikam nesedla a jen tak si nepovídali jako táta s dcerou. Ale vzhledem k této situaci to ještě odložím.
,,Omlouvám se," vypustila jsem ze sebe.
,,Za co?"
,,Neustále jsem tě přehlížela-"
,,Sky, to není pravda. Neber to na sebe, nic hrozného se nestalo.. pokud teda nepočítáme rozvod mámy a mě."
,,Kdybych si dřív všimla, že se něco děje, tak bych to spravila."
,,Vždycky nejde všechno spravit, i kdyby ses snažila sebevíc."
,,Myslíš?"
,,To co se stalo, se stát mělo, jasný?"
,,Tím chceš říct, že rozvod s mámou je správný?"
Zasmál se. ,,Zůstala bys snad s člověkem, který tě několik měsíců podváděl?"
,,Samozřejmě, že ne," řekla jsem, ,,teď jsem si odpověděla, jasný.. ty tvoje slovní hříčky."
Uchechtl se. ,,Až si jednou najdeš kluka, opovaž se ho podvést," ukázal na mě prstem.
,,Za koho mě máš?" chytla jsem se na místě, kde mám srdce a předstírala, že mě to šokovalo.
,,Myslím to vážně."
,,Já taky. Rozhodně se nestanu mámou."
,,Sky.. pořád je to tvá matka. Nemluv o ní takhle."
,,A ty můžeš?" nadzvedla jsem obočí.
,,Já můžu, je to má manželka."
,,Brzo už nebude," zašeptala jsem, i když mě táta slyšel a ušklíbl se.
,,Musím zavolat Kylovi," změnila jsem téma a zvedla se z pohovky.
,,Co se děje?"
,,Odjel do Anglie, aniž bych o tom věděla a je na mě naštvaný," vysvětlila jsem, ,,a až něco zjistí, tak bude ještě víc."
,,Co jsi mu provedla?"
,,Já sama nevím. Ale asi něco špatného, když semnou nechce mluvit."
,,Vyřeš to."
_________________________
Halóó, je tady někdo? 😂 Hlásím se po měsíci! 🙃
Chci, abyste si tohle přečetli!
• kapitoly nebyly, protože jsem toho měla moc, do toho škola a mé psychické problémy..
• teď se schválně přiznejte.. kdo z vás ví o tom, že jsem se vás ptala, co chcete za příběh po skončení této knížky? Sleduje mě 1,55K lidí a odpověděli mi tři.. dívejte se na mé rozhovory, prosím! Píšu tam občas podstatné věci!
• A jelikož jsem nemocná (psala jsem to do rozhovorů), tak kapitoly nevím, kdy opět budou..
Toť vše! Užijte si čtvtek/víkend a tentokrát omluvte chyby
(A odpovězte mi ohledně těch knížek, když sjedete dolů do mých rozhovorů, tak to tam bude)
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top